Tomáš Kuzník

Tomáš Kuzník (1716 - 1786)

básník staré Hané

Kuzníkova ulice, pamětní deska zasazená na budově Základní školy Sv. Čecha, to jsou připomínky působení Tomáše Kuzníka v Kojetíně. Jeho jméno najdeme v historických studií také v podobě "Kužník" a jako křestní jméno bývá uváděno mnohdy jméno "Jan".

Místo narození Tomáše Kuzníka není přesně známo. Co je jisté, je ta skutečnost, že se narodil na Hané, v kraji mezi soutokem Hané s Moravou. Příjmení Kuzník je doloženo ve vesnicích v okolí Kojetína. Narodil se v roce 1716, vystudoval u piaristů v Kroměříži, kde získal dobré znalosti latiny, lásku k hudbě a schopnost samostatné slovesné tvorby. Za své povolání si zvolil varhanictví a učitelství.

Po dvacetiletém působení v Napajedlích přichází v roce 1761 do Kojetína, kde jako rektor školy působil čtvrt století, až do své smrti 13. dubna 1786. Do Kojetína se dostal když mu bylo 45 let. V té době měl dva syny na studiích a dospívající dcerku Rozárku, která se později provdala do vážené kojetínské rodiny. Po padesátém roce Kuzník ovdověl. Jeho druhou manželkou se stala paní Helena Freidenthalová, vdova, narozena v roce 1724 a bydlící v Brně Zábrdovicích. Za Tomáše Kuzníka, vdovce, kojetínského učitele, se provdala dne 3. listopadu roku 1773 v Kojetíně. Toto manželství zůstalo již bezdětné.

Tomáš Kuzník se ve městě těšil velké vážnosti a měl i značné jmění. Bydlel při škole u Kroměřížské brány v sousedství fary a kostela. Později mu byl upraven byt nad městskou branou. Po Kuzníkově smrti se do tohoto bytu nastěhoval nový kojetínský rektor, Kuzníkův zeť, Antonín Přibyl.

Tomáš Kuzník vstoupil do podvědomí obyvatel města i širokého okolí především jako "hanácký veršovec 18. věku", který "sdílel osud básníků z pomezí umělé literatury a lidové poezie". Tak charakterizoval rektora Tomáše Kuzníka Julius Heidenreich - Dolanský ve své práci "Tomáš Kuzník, Hanácké písně z časů roboty". Vydala Spořitelna města Kojetína v jubilejním roce 1936, tedy v roce 150. výročí úmrtí Tomáše Kuzníka. V tomto roce byla také odhalena na budově bývalé chlapecké školy Kuzníkovi pamětní deska. Byla umístěna tak, aby byla viditelná od bývalé Kroměřížské brány.

Ve zmíněné práci J. Heidenreich - Dolanský hodnotí především Kuzníkovy písně, které se zachovaly díky sběratelské činnosti Heřmana Gallaše a vydavatele Tomáše Fryčaje, který je zařadil do sbírky Múza moravská. Autor dochází k názoru, že Kuzník skládal jadrné písně, které reagovaly na tehdejší události - těžký život venkovského lidu, na robotní útrapy, na těžká příkoří za pruského vpádu, ale také s humorem líčí vlastnosti hanáckého sedláka a vyjadřuje touhu po svobodě. Mnohé písně Tomáše Kuzníka zlidověly. Kromě písňové tvorby složil také tři lidové opery.

Při příležitosti 210. výročí úmrtí Tomáše Kuzníka, kojetínského rektora a básníka staré Hané, byl uspořádán k jeho poctě v kostele Nanebevzetí Panny Marie varhanní koncert.