Olga Babrajová (1923 - 1993)

malířka, keramička

Narodila se 17. dubna 1923 v Kojetíně. Nadání zdědila po svém otci Ing. Otomaru Schickovi, který se kromě dřevorytů a kreseb věnoval především umělecké fotografii a v tomto oboru byl ve své době průkopníkem. Svými díly obeslal mnoho světových výstav a získal zde řadu ocenění a uznání.

Na dětství ve stínu kojetínského cukrovaru a lihovaru měla krásné a neopakovatelné vzpomínky. Jejím pravým domovem se stalo Brno - pro půvab jeho okolních lesnatých údolí. Olga Babrajová studovala na Škole umění ve Zlíně. V posledních ročnících této školy se zaměřila především na keramiku, i když před tím dávala přednost více malování.

Po válce začala pracovat jako návrhářka v řadě uměleckořemeslných oborů.Olga Babrajová vždy milovala krajinu - poetiku ovocných sadů a venkovských zahrad. Prostor, který Olga Babrajová v obrazech vytvářela, nebyl hluboký, ale většinou uzavřený, prosvětlený a útulný. Divák do něj mohl vstupovat a cítit se v něm dobře. A všude bylo možné tušit půvabnou ženskou bytost. Hlavním oborem jejího uměleckého zaměření se nakonec stala keramika. Její díla jsou inspirována naší překrásnou přírodou a jejich smyslem je přinášet lidem pocit pohody a potěšení (Přehradní jezero, Podzimní krajina, Šípková růže, Rozkvetlá trnka a jiné). Olga Babrajová se snažila vždy o vlastní způsob vyjádření okolního světa bez ohledu na různé módní vlivy.Její záliba i profese přelétla z matky na dceru Kláru Adamovou. Svá díla vystavovala na mnoha výstavách v Brně, také na přehlídce českých výtvarných umělců v Jízdárně pražského hradu, na výstavě užitého umění v Poznani v Polsku.

Její keramické práce zdobí řadu kulturních domů, obřadních síní, škol, zdravotnických i jiných zařízení na území celé Moravy (keramické mozaiky v kulturním domě na Těrlicku, v nákupním středisku ve Velkých Opatovicích, v měřínské restauraci, v Horním Němčí, prameníky (výlevky) na Hodonínské ulici v Komárově, plastiky v Mostkovicích, v Ráječku a další).

Olga Babrajová zemřela 3. února 1993 v Brně.