Stanislav Hlobil st.

Stanislav Hlobil (1908 - 1961)

akademický sochař

V galerii výtvarných umělců - významných osobností města Kojetína zaujímá významné místo akademický sochař Stanislav Hlobil.

Narodil se 31. prosince 1908 jako nejmladší ze sedmi sourozenců v rodině sochařského mistra Josefa Hlobila. Tak jako jeho pět bratrů i on se vyučil kamenosochařem. Pracoval u akademického sochaře Julia Pelikána v Olomouci. Práce s kamenem ho přivedla na cestu za krásou a uměním.V letech 1927-1928 byl zapsán jako hospitant na sochařsko-kamenické škole v Hořicích. Poslední přípravou před studiem byla práce v sochařských dílnách Otty Velínského v Praze.

V roce 1935 obdržel od rektorátu Akademie výtvarných umění v Praze výjimku z předepsaného vzdělání a byl přijat ke studiu. V roce 1939 studium ukončil ve speciální mistrovské škole akademického sochaře a medailéra Otakara Španiela. V témže roce byl také přijat za člena Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně. Odborné a umělecké vzdělání mu umožnili jeho bratři, především Jan a Josef a manželka Františka, která plně převzala starost o rodinu.

Léta fašistické okupace 1939-1945 byla svízelná pro rozlet nadějného umělce. Ani on neušel totálnímu nasazení v Německu. Po osvobození v roce 1945 nastal obrat. Renovoval zničené nebo poškozené sochy, spolupracoval na expozici města Kojetína na Kroměřížské výstavě v roce 1948. Vytvořil sochu prezidenta Masaryka v nadživotní velikosti. Je také autorem pamětní medaile 3. pěšího pluku Jana Žižky z Trocnova.

Pro svou svědomitost, ukázněnost a poctivost v umění byl v roce 1949 pozván k působení na kamenosochařském oddělení Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě, na které byl v roce 1961 jmenován docentem. Zde působil až do své smrti.

Akademický sochař Stanislav Hlobil vytvořil několik pozoruhodných portrétů v sádře, mramoru i bronzu. Např.: Božena Němcová - na několika výstavách získala ocenění, Děkan Kvapil - portrét pro pamětní desku v Nezamyslicích na paměť kněze umučeného fašisty, Boris Slovák - portrét kojetínského rodáka, choreografa Slovenského národního divadla.

V ateliéru Stanislava Hlobila vzniklo i mnoho děl s náboženskou tématikou, které jsou neobvyklé svým pojetím námětu: Socha sv. Jana Nepomuckého - Kojetín, pískovcová socha v životní velikosti. Oltář v kostele Horní Bečva, Chrámový portál - Frýdlant, Svatá trojice - sádrový reliéf nad hlavním oltářem v Nezamyslicích, Svatý Cyril a sv. Metoděj - sousoší pro olomouckého arcibiskupa Prečana, Svatá Ludevíta - pro klášterní kapli v Kroměříži. Četné menší plastiky vytvořil pro kamenickou a keramickou dílnu bratra Jaroslava. Byl to například reliéf sv. Cyril a sv. Metoděj, dále pak několik Madon s Ježíškem, reliéf Odpočívající matka, Čtyři roční období, Husopaska a plakety pro kojetínský veslařský klub. V Kojetíně je umístěna Hlobilova socha Zedník v areálu firmy Technis s. r. o., na budově bývalého kina Haná byl reliéf Haná, který je nyní umístěn v přízemí Vzdělávacího a informačního centra na Masarykově náměstí. Pojetím netradičním je památník Slovenského národního povstání pro obec Baláže a hlavně pak socha Nepokořená a socha Vzdor - pomník padlým ve světových válkách. Poctivost v práci získalo Hlobilovi takovou důvěru, že mu byla svěřována k provádění do kamene velká díla předních slovenských sochařů - Kostky, Pribiše, Štefunka, Trizuljaka, Snopka aj.

Hlobilův tvůrčí elán nepodlomila ani zhoubná, vleklá nemoc. Až smrt ukončila jeho dílo. Akademický sochař Stanislav Hlobil zemřel 24. listopadu 1961.
Svým dílem zůstává stále mezi námi.