František Antonín Šebesta

František Antonín Šebesta (Sebastiani, Schebesta) (1715 - 1789)

malíř

Galerie významných rodáků města Kojetín většinou začíná jménem malíře Františka Antonína Šebesty, známého také pod pseudonymem Sebastini, který tvořil ve třetí a na počátku poslední čtvrtiny 18. století. Na střední Moravě a ve Slezsku vytvořil velmi zajímavé dílo. V jeho díle lze vysledovat vliv F. A. Maulbertsche a znalost díla současníků jako I. Raaba a J. Sterna.

Starší literatura (např. František Peřinka: Vlastivěda moravská. II. Místopis. Kojetský okres. Vydal muzejní spolek v Brně. Brno, 1930, str. 77. J. Kovařík, J. Kraťoch, B. Jelínek: Kojetínsko. Město Kojetín a okolí. Vydala Národohospodářská propagace ČSR. Brno, 1933, str. 15) uvádí F. A. Sebastiniho - Šebestu jako kojetínského rodáka.

Tvorbou F. A. Sebastiniho - Šebesty se zabýval historik umění Ivo Krsek, ve své práci „F. A. Sebastini. Jeho malířské dílo na našem území“. Vydalo Krajské nakladatelství Olomouc, 1956.

Pro naše účely je významná především kapitola o životě F. A. Sebastiniho, ve které Ivo Krsek dokládá, že Kojetín jako rodiště F. A. Sebastiniho - Šebesty nelze doložit historickými prameny. V kojetínských matrikách žádná zpráva o jeho narození není. Pobyt rodiny Sebastiniho v Kojetíně dokládá autor až v letech 1749 - 1753, kdy zde byly pokřtěny tři jeho dcery ( Barbora - 1749, Marianna - 1751 a Františka - 1753). Syn Maxmilián byl pokřtěn 8. ledna 1756 již v Prostějově. Pravděpodobně v letech 1754 nebo 1755 se malíř se svou rodinou přestěhoval do Prostějova, kde získal práci u Milosrdných bratří.

Ivo Krsek také uvádí, že u Milosrdných bratří, na fresce sakristie, se již podepisuje poitalštěných jménem „Sebastiny.“ V matričních zápisech se tento pseudonym objevuje poprvé při křtu dcery Františky v Kojetíně (1753). Před tím je psán jako „Šebesta“ nebo „Schebesta.“

V Prostějově žila rodina F.A. Sebastiniho až do jeho smrti. Zemřel roku 1789. Tak jak neznáme datum jeho narození, tak neznáme ani přesné datum jeho smrti. Ivo Krsek vysledoval, že datum jeho úmrtí není zaznamenáno ani v matrikách prostějovské farnosti ani v okolních farnostech. Zjistil, že pravděpodobně zemřel během února nebo počátkem března, poněvadž 31. ledna 1789 mu prostějovský děkan poukázal určitou částku za obraz do kostela ve Vranovicích. Dne 24. března se děti Jan a Barbora hlásí o pozůstalost po otci. Zděděný dům však prodaly a odstěhovaly se do Nového Jičína.

Dílo F. A. Sebastiniho tvoří významnou část moravského malířství druhé poloviny 18. století. (Např. Cyklus fresek k oslavě sv. Jana Nepomuckého v kostele Milosrdných bratří v Prostějově, fresky v bývalém augustiniánském kostele ve Šternberku (dnes farní kostel), obraz Všech svatých ve farním kostele v Dobromilicích, obraz sv. Peregrína ve stejnojmenné kapli v Teplicích nad Bečvou a jinde). Ivo Krsek ve své práci přináší soupis zachovaného díla Sebastiniho a zdůrazňuje, že ve své monografii nezpracovává obrazy se světskými náměty. Hodnotí jen jeho práce s náboženskými náměty a to jak nástěnnou malbu, tak i obrazy závěsné.

I když nelze doložit jako rodiště F. A. Šebesty - Sebastiniho Kojetín, jeho jméno a jeho památka je zachováno v paměti obyvatel tohoto města.