Martin Chvátal (Quadal)

Martin Chvátal (Quadal) (1736 - 1808)

světový malíř

Oblast Hané dala našemu národu vynikajících synů. Mezi nimi byl i světový malíř Martin Chvátal (Quadal), který se narodil 28. října 1736 v Měrovicích nad Hanou, rodičům Adamovi a Anně Chvátalovým.

Proslavil jméno českého národa téměř ve všech státech tehdejší Evropy. Jeho obrazy jsou dodnes uloženy v mnoha galeriích, jako vzácná umělecká díla.

O rodu Chvátalů v Měrovicích je zmínka již z roku 1678, kdy v lánovém rejstříku 62 (St. archív Brno, sign. D1) je uvedeno, že Ondra Chvátal hospodařil v Měrovicích na 54 měřicích pole. V gruntovní knize pro Měrovice z let 1710-1763 (Zemský archív Janovice) je rod Chvátalů uváděn na gruntě č. 2. Toto hospodářství přešlo dědictvím až na Adama Chvátala, který se v roce 1722 oženil s Annou, rozenou Doleželovou ze sousedních Němčic nad Hanou.

Na gruntě v Měrovicích hospodařil Adam Chvátal, otec malíře Martina, až do roku 1757, kdy grunt v Měrovicích prodal Josefu Novotnému a odstěhoval se do rodiště své manželky do Němčic (viz fond Velkostatek Kojetín, kniha č. 80 - fólio 7-10). To už bylo synovi Martinovi 21 roků. Tím rod Chvátalů v Měrovicích zanikl a zapomnělo se na něj.

Obě skutečnosti, jak sňatek Adama Chvátala s Annou, rozenou Doleželovou, tak i narození syna Martina jsou zapsány v matrikách farního úřadu v Němčicích, protože od roku 1676 až do roku 1812 nebyla fara v měrovicích obsazena duchovním správcem a Měrovice byly spolu s Hruškou přifařeny do Němčic ("František Neradil - Měrovice", str. 91 z roku 1908 a Zem. Archív v Brně, Pamětní kn. Tovačovská, fol. 266).

Martin Chvátal studoval a maloval v Paříži, ve Vídni, v Anglii, Německu, Holandsku... V roce 1797 odcestoval do Ruska, kde se stal v Petrohradě dvorním malířem ruského cara Pavla I. a portrétistou petrohradské a moskevské společnosti. V Paříži přijal jméno Quadal, protože se jméno Chvátal Francouzům špatně vyslovovalo.

Procestoval země Evropy, které v té době vynikaly bohatou kulturou v malířství - Itálie, Rakousko, Anglie, Holandsko. Svým nadáním, pílí a vytrvalostí si vybojoval tento odvážný synek z Hané čestné místo v evropském umění XVIII. století. Svědčí o tom i dnešní skutečnosti, že jeho obrazy zdobí umělecké sbírky všech významných evropských galerií. Martin Chvátal zemřel 11. ledna 1809 v Petrohradu (Rusko).

Nejvíce údajů o životě a díle malíře Martina Chvátala získal studiem odborné literatury a cestováním po Evropě Florián Zapletal. Ve své publikaci "Světový malíř - Hanák" (Listy z dějin moravského baroka, Olomouc 1914) nás seznámil s podrobnostmi života malíře i s reprodukcemi řady Chvátalových obrazů, uložených v obrazárnách a muzeích v daleké cizině. Omylem však uvádí - především v publikaci "Malíř Chvátal z Němčic nad Hanou", vydané k výročí narození malíře v roce 1936 v Přerově - za místo narození malíře Němčice nad Hanou. Přehlédl ve smíšené matrice farního úřadu v Němčicích důležitou poznámku "z Měrovic".

K objasnění místa narození malíře Chvátala přispěl rozhodující měrou PhDr. František Řezáč v "Příspěvku k životopisu moravského malíře Martina Chvátala" (Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci r. 1966, čís. 130, str. 20-22), který studiem archivních materiálů bezpečně prokázal, že místem narození malíře Martina Chvátala jsou Měrovice nad Hanou.

A tak po mnoha letech se mohou občané z Měrovic nad hanou chlubit slavným rodákem, na kterého dočista zapomněli.

František Navrátil: Martin Ferdinand Quadal (Chvátal) - Světově proslulý malíř (vydal Mikroregion Střední Haná v roce 2009)

V úrodné hanácké rovině leží vesnice Měrovice nad Hanou. Nedaleko obce u blízkého Kojetína se říčka Haná vlévá do řeky Moravy. V této obci se rodičům Adamovi a Anně Chvátalovým narodil v roce 1736 syn Martin. O rodu Chvátalů v Měrovicích je zmínka již z roku 1678, kdy v lánovém rejstříku 62 (Státní archiv Brno, sign. D1) je uvedeno, že Ondra Chvátal hospodařil v Měrovicich na 54 měřících pole. V gruntovní knize pro Měrovice z let 1710 - 1763 (Zemský archiv Janovice) je rod Chvátalů uváděn na gruntě číslo 2. Toto hospodářství přešlo dědictvím až na Adama Chvátala, který se v roce 1722 oženil s Annou, rozenou Doleželovou ze sousedních Němčic.

Chvátalovi nepatřili k nejchudším. V příslušenství ke gruntu se v roce 1729 uvádí 4 koně tažní, pluh, dvě brány, vůz kutý a ostatní. Na gruntě v Měrovicích hospodařil Adam Chvátal, otec malíře, až do roku 1757, kdy grunt v Měrovicích prodal Josefu Novotnému a odstěhoval se do rodiště své manželky do sousedních Němčic (viz fond Velkostatek Kojetín, kniha 80 - fólio 7 - 10 a Státní archiv Janovice). To už bylo synovi Martinovi 21 roků. Protože žádní příbuzní jména Chvátal v Měrovicích nezůstali - druhý syn zemřel v roce narození - rod Chvátalů v Měrovicích zanikl a zapomnělo se na něj.

Obě skutečnosti, jak sňatek Adama Chvátala s Annou, rozenou Doleželovou, tak i narození syna Martina jsou zapsány v matrikách farního úřadu v Němčicích, protože od roku 1676 až do roku 1812 nebyla fara v Měrovicích obsazena duchovním správcem a Měrovice spolu se sousední obcí Hruškou byly přifařeny do Němčic. Tuto skutečnost potvrzuje František Neradil ve své kronice na str. 91 z roku 1908 a také Pamětní kniha Tovačovská, fól. 266 v Zemském archivu v Brně.

V době narození Martina Chvátala se nevedly matriky narozených, ale pouze matriky pokřtěných. Pokřtěn byl 28. října v sousedních Němčicích. Datum narození není známo. Zápisy v matrice v Němčicích vedly k omylu, že se Martin Chvátal narodil v Němčicích. Florián Zapletal, který získal nejvíc údajů o životě a díle malíře totiž přehlédl v němčické matrice poznámku „z Měrovic“.

Teprve František Řezáč podrobným studiem archivních materiálů v roce 1966 prokázal, že malíř Martin Chvátal se narodil v Měrovicích nad Hanou. Své zjištění uvedl v „Příspěvku k životopisu moravského malíře Martina Chvátala“ zveřejněném ve Zprávách Vlastivědného ústavu v Olomouci v roce 1966, číslo 130 str. 20 - 22.

Martin Chvátal prožil své mládí při hospodářství svých rodičů, v klidném malebném prostředí hanáckého venkova. Zde získal lásku k rodnému, do všech stran otevřenému, kraji, zalitému sluncem, s tichými zátišími kolem řeky Hané. Již v mládí si zamiloval zvířata. V Měrovicích žil se svými rodiči až do roku 1757, kdy mu bylo 21 roků. V tomto roce se rodina přestěhovala do sousedních Němčic, rodiště matky. První vzdělání Martin získal na němčické farní škole. V té době už Martin projevoval neobyčejné nadání k malování. Ovšem za tehdejších feudálních poměrů nemohli rodiče svobodně rozhodnout o jeho povolání nebo studiu. Museli mít souhlas vrchnosti. Je pravděpodobné, že se tak stalo vlivem tehdejší majitelky kojetínského panství hraběnky Marie Leopoldy Kounic-Rietberkové a to asi na doporučení místního faráře, který zřejmě znal výjimečné malířské schopnosti svého ministranta.

Martin Chvátal původně studoval na vídeňské akademii (1758 - 1762), později pokračoval ve studiu v Paříži. Po roce 1772 pracoval v řadě evropských uměleckých centrech. V Londýně (1772 - 1773), v Dublinu  (1719), v Římě a ve Florencii (1783), v Neapoli (1784), ve Vídni (1786 - 1790), poté opakovaně v Londýně (1791), v Bathu (1793), v Hamburku (1794) a v Petrohradě (1796 - 1809) a mezitím také na Moravě (1805).

V Petrohradě se Chvátal stal dvorním malířem cara Pavla I. i jeho nástupce Alexandra I. a portrétistou petrohradské a moskevské společnosti.

Ve svých 26 letech se stal žákem pařížské akademie umění, kde ho podporoval princ lotrinský a tehdejší ředitel akademie, známý francouzský malíř F. Boucher.

V Itálii byl Chvátalovým mecenášem Antonín hrabě Lamberg - Sprinzenstein, v letech 1818 - 1822 president vídeňské akademie a vlastní zakladatel její obrazárny.

Jak uvádí Florián Zapletal, největší náš znalec díla Martina Chvátala, byl to malíř evropského formátu. Pobýval a tvořil většinou za hranicemi své vlasti a svého národa. Tomuto prostředí (zejména francouzskému a anglickému) přizpůsobil umělec též své jméno. Pro cizince nevyslovitelné Chvátal nahradil jazykově dostupnějším Quadal (Quatal). Není známo od kdy a proč přebral ke svému jménu křestnímu ještě jméno Ferdinand. Podpisoval se Martin Ferdinand a ne Chvátal, nýbrž Quadal. Pod tímto jménem je také znám v Evropě.

Martin Chvátal byl členem tří evropských akademií, a to vídeňské (od roku 1787), londýnské a petrohradské (od roku 1804). Jeho obrazy jsou zařazeny do obrazáren soukromých i veřejných u nás i v zahraničí (v Brně, v Praze, ve Vídni, v Budapešti, ve Florencii, v Hamburku, v Lübecku, v Petrohradě, v Moskvě, v Saratově a dalších městech. Nejvíc jeho obrazů je v galerii v Petrohradě a v Londýně. Členem vídeňské akademie se stal za velký obraz, na kterém zobrazil „Modelovou síň“ této akademie. Umělec tam namaloval sebe a několik tehdejších akademických činitelů. Roku 1791 a 1793 vystavoval Chvátal v londýnské akademii již jako její člen. Na slavnostní schůzi carské akademie umění v Petrohradě byl dne 1. 9. 1804 přijat za člena akademie a byla mu uložena povinnost odevzdat jeden ze svých obrazů.

Chvátalův autoportrét je vystaven ve slavné galerii Uffizi v italské Florencii. Tam jsou na stěnách rozvěšeny autoportréty nejlepších světových malířů. V jedné řadě mezi těmito nejslavnějšími malíři je zařazen také autoportrét našeho rodáka Martina Chvátala. V pracovním oblečení zobrazil sebe a svého oddaného psa.

Další svůj autoportrét namaloval na obraze ve vídeňské galerii v takzvaném „Sále aktů“. Sedí uprostřed na nízkém stolku a na kolenou drží desku s kresbou svého obrazu, na kterém právě pracuje. Ke svým pracím volil Chvátal různé náměty. Maloval zvířata, krajiny  a lidi. Jako portrétista zobrazil podle skutečnosti krále, cary, vojevůdce, básníky, výtvarníky, učence, diplomaty, politiky a státníky. Rozměrné kompozice dvorních slavností a vojenských přehlídek byly jeho zvláštností. Zatím co jeho vrstevníci své umění stavěli výlučně do služeb církevních, pracoval Chvátal důsledně na figurálním pojetí úkolů rázu světského. Až koncem života namaloval obrazy na carské dveře ikonostasu (oltářní přehrady) chrámu sv. Trojice, alexandroněvského kláštera v Petrohradě.

S oblibou maloval lovecké výjevy. Zvířata malovaná Chvátalem, to není boj, nýbrž idyla, taková jakou malíř vídával na Hané. Chvátalovi bylo zvíře předmětem hlavním - krajina jen podřadným a tichým doprovodem.

Martin Chvátal byl nejen významným malířem, ale i grafikem (rytcem). Svědčí o tom 13 listů mědirytin, vydaných v Londýně roku 1793, na kterých jsou vyobrazeni lvi, tygři, koně a další zvířata. Jeho grafické práce hodnotí znalci ještě výše než jeho olejomalby. Domácí zvířata podává v těchto mědirytinách čárkovou technikou, že tyto listy působí dojmem jemných perokreseb. Série londýnských mědirytin je zachována v otiscích také v Zemském muzeu v Brně. Téměř všechny Chvátalovy obrazy se šířily světem rytinami celé řady umělců, zejména vídeňských a ruských.

Souhrn životopisných dat, soupis Chvátalova malířského a grafického díla, roztříštěného po celé Evropě a seznam literatury o Chvátalovi podal „Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler“ (Lipsko 1933).

Pro naši republiku objevil malíře Chvátala Florián Zapletal ve své práci z roku 1936. Přinesl v ní reprodukce řady Chvátalových děl uložených v mnoha obrazárnách a muzeích v cizině i doma. Ve svých pracích uvádí rozsáhlý přehled obrazů, které Chvátal namaloval s uvedením místa, kde jsou uloženy.

V odborné výtvarné historii se dostalo Chvátalovi příslušného místa v „Dějepisu výtvarných umění v Československu“ (Praha 1935), kde čteme, že Chvátalovi, který prošel Evropou jako hledaný malíř podobizen a zvířat, se podařilo získat světové jméno, že to byl zkušený a obratný malíř.

Posledních deset až patnáct let malířova života je dosud zahaleno neproniknutelnou rouškou.

Od roku 1797 žil v Petrohradě, odtamtud odešel po sedmi letech do Londýna, kde zemřel ve věku 72 let 11. ledna 1809. Zemřel náhle, bez poslední vůle, bezdětný.

Pro obec Měrovice nad Hanou objevil Chvátala František Řezáč, který ve svém příspěvku k životopisu malíře Chvátala dokázal, že tento slavný malíř se narodil v Měrovicích nad Hanou, a že zde prožil své mládí. Jeho zjištění jsem doplnil důkazy ze Státního archivu Janovice a Zemského archivu Brno. Tato skutečnost je již v odborných kruzích uznávána a například v katalozích Moravské galerie Brno (možná i v dalších) uváděno správné místo narození Měrovice nad Hanou.

Použitá literatura a písemnosti:
Florián Zapletal: Světový malíř - Hanák - Listy z dějin moravského baroka, Olomouc 1914
Florián Zapletal: Malíř Chvátal z Němčic nad Hanou, Přerov 1936
Moravský zemský archiv v Brně - potvrzení narození Martina Chvátala v Měrovicích nad Hanou
Zemský archiv v Opavě - pobočka Janovice: potvrzení pobytu rodu Chvátalů v Měrovicích nad Hanou a prodeje gruntu Josefu Novotnému
František Neradil: Kronika „Měrovice“ z roku 1908
František Řezáč: Příspěvek k životopisu moravského malíře Martina Chvátala - Zprávy vlastivědného ústavu Olomouc, r. 1966