Pověsti našeho kraje

Kníže pán Metternich byl velice dobře zapsaný u samého císaře pána, však by si bez něho často rady nevěděl! Měl ten pán veliké statky také u nás na Moravě, v Čechách, a ve Vídni nádherný dům vedl, že se tam přes zimu zdržoval s rodinou. Vnučku Pavlínku měl ze všech nejraději, říkalo se, že je na něho podobná i odvahou. celý článek »

Pan Havel Drastil byl člověk urozený, tož ,,lepší“, ale byl to lapka; dnes bychom řekli asi loupežník. Měl v Suchých loukách u Kojetína dřevěnou tvrzičku, kterou sama příroda chránila před nevítanými hosty, a tam se vracíval se svou rotou ne ze "spanilých jízd", ale z docela obyčejných loupežných výprav. celý článek »

Říkávalo se o Kojetíně, když prý vyjedou sedláci do pole, že nezůstane žádný měšťan doma. Tož docela pravda to nebyla, už odedávna zde kvetla řemesla v cechy sdružená, a obchod všelijaký hlavně obilím, se provozoval. A v minulosti tu přece žilo také nemálo urozených a statečných rytířů, kteří zde mívali domy veškerým pohodlím zařízené. celý článek »

Vybráno z Pověstí z našeho kraje, soubor příloh „Vlastivědného sborníku střední a severní Moravy“ z roku 1929 celý článek »

O Koječácích (Kojetín na Hané) se ví, že jsou dobří Hanáci. Tam když jdou sedláci do pole, nezůstane ani jeden měšťan doma! Leda bezzemci - tedy cizozemci (přespolní). Že mají v sobě čistě hanáckou „kryf“, vysvítá z této okolnosti: Někdo sílil na to, aby se v Kojetíně vystavěla ještě - reálka! Rolníci ve výboře (většina) nechtěli ani slyšet - pořád jenom samé školy! Beztoho jich stály měšťanky tolik už! celý článek »