Kojetínské hody a KHL 2008

Hodové oslavy v Kojetíně s bohatým program a konané v takovém rozsahu již podesáté, jsou za námi a toto je pár slov k jejich zhodnocení.

Hodovat se v našem městě začalo již v pátek 15. srpna na dětské párty, která se konala na Bowling City. Nejmenší se mohli dosyta vydovádět na diskotéce a dočkali se i kouzelníka, který jim vyčaroval vše, nač si děti vzpomněly. Bohužel dusné počasí bylo však předzvěstí bouřek a dešťů, které na sebe nenechaly dlouho čekat a i párty pro nejmenší předčasně ukončil déšť.
Hudební večer proběhl uvnitř hospůdky U Pedyho a diskotéka na stadionu Slavoje Kojetín se kvůli počasí, kdy se začalo blýskat a lilo jako z konve, nekonala vůbec.
Přes noc napršelo v Kojetíně skoro 50 mm vody, blesky křížily oblohu jeden za druhým a jeden z nich zapálil i stavbu v Moravském lihovaru. Hasiči tam zasahovali do sobotních časných ranních hodin, i přesto stihli připravit tradiční dětské závody „O hodové koláč“ v areálu u gymnázia v Hanusíkově ulici. Soutěž mladých hasičů vyhrálo družstvo ze Stříteže nad Ludinou před hasiči z Kojetína a Popůvek.
Bohužel, po nočním lijáku se na kurtech sokolovny vytvořilo jedno velké jezero, takže po 30-ti úspěšných volejbalových turnajích Střední Moravy, se ten 31. poprvé v historii nekonal.
Avšak počasí vůbec nevadilo setkání harmonikářů, které se již poosmé konalo v sále sokolovny. Tradičně sami diváci hodnotili harmonikářské umění devatenácti soutěžících ve třech kategoriích. Na vítěze pasovali Jaroslava Sedláka z Pustiměře a Františka Komprdu z Letovic ve hře na knoflíkové harmoniky, ve hře na heligonku zvítězil Vlastimil Bělaška z Osíčan.
V sále pak proběhla i hodová zábava s kapelou Trio Jimi, na kterou přišly stovky lidí.
 

Počasí se postupně umoudřovalo a na nedělní hodové ráno se obloha vyjasnila. Hlavní hodový program mohl začít tradičně za slunečného počasí.
V průvodu, který doprovázela dechová hudba Věrovanka, se objevilo na dvě stovky krojovaných účastníků z naší Hané a hostů ze Starého Hrozenkova, kteří taneční i hudební vsuvkou zpestřili a obohatili průvod. Na dvaceti jedna koních uzavírala průvod Ječmínkova jízda králů. Letošní král Vojtěch Vybíralík a jeho pobočníci mířili od sokolovny na náměstí, k hlavnímu dějišti hodů.

Po předání hodového práva se na pódiu střídal jeden národopisný soubor za druhým - Sluníčko MěDDM Kojetín, lidová kapela Šikulka Stříbrnice, Pantlék Němčice n. H., Hatě Tovačov, Hlahol Mysločovice, Hanák Troubky, Ječmínek Chropyně a domácí Hanácká beseda Kojetín.

Jako host se na letošních hodových oslavách představil národopisný soubor Kopaničár ze Starého Hrozenkova a zahraniční soubor z Portugalska, který díky jižnímu temperamentu sklidil velký aplaus.

V poledne se konalo setkání rodáků v obřadní síni kojetínské radnice. Zkrátka nepřišly ani děti, pro které byly připraveny hry a soutěže přímo na náměstí a také mohly využít autovláček k jízdě po městě. Pro milovníky lidové písničky vyhrávala na nádvoří VIC cimbálová muzika Kapka z Polešovic.

Odpolední program se nesl v duchu modernějšího tance i zpěvu a Masarykovo náměstí se při něm takřka zaplnilo. V programu vystoupily kojetínské mažoretky, country taneční skupina Lucky While Kojetín, seniorky z Bochoře, taneční skupina Hollywood stars a skupina scénického šermu Cordiallo Přerov, zaposlouchali jsme se do zpěvu Ivet Abzacové z Olomouce, roztančila nás chytlavá irská melodika v podání Celtic Cross z Ostravy a závěrečnou tečku nám za Kojetínskými hody udělala Metallica revival z Moravské Třebové.

Těžko odhadovat, zda sem dorazily dvě či tři tisícovky návštěvníků z Kojetína a okolí, každopádně hlavní hvězdou programu byl zpěvák Miro Žbirka, který svým vystoupením nadchl několik generací.

A aby hudby nebylo málo, pokračovalo se na náměstí každý den odpoledne vystoupením souborů různých žánrů. Kojetínské hudební léto tentokrát představilo sedm kapel od country přes dechovky až po rock.
Pondělí se neslo v duchu country (Merylen Brno), úterý patřilo bigbítu (TipTop Kroměříž), středa nás překvapila výborným folkem (Svítání Brno), čtvrtek patřil starší generaci a dechovce (Moravská Veselka Přerov) a naopak pátek mladé generaci a třem regionálním kapelám, které nám namixovaly rockový koktejl (La Mancha Slavkov u Brna, IQ Opice Kojetín, My jsme China, kdo je víc Kojetín).

Desáté Kojetínské hody a Hudební léto se vydařily, snad nejen z pohledu nás - organizátorů, ale i vás - účastníků a návštěvníků. Za to, že mohly proběhnout v takovém rozsahu, patří dík sponzorům, Olomouckému kraji a všem, kteří svým dílem pomohli k jejich průběhu.
Nashledanou na hodech 2009!

H. Svačinová, J. Šírek
Foto: J. Večeřová

ROZHOVOR S MEKYM ŽBIRKOU

Hlavní hvězdou Kojetínských hodů 2008 byl určitě zpěvák Miro Žbirka. Zahrál před zaplněným Masarykovým náměstím, které si připomnělo všechny jeho velké hity. Neodmítl nabídku na rozhovor, podepsal se fanouškům a ochutnal i naši slivovici. „Dobrá, poviem vám, taká, čo zahreje“, pochválil a pustil se do rozhovoru.

 

Pane Žbirko, napřed dík za to, že jste na naše hody přijel a postaral se o krásný hudební zážitek. Mám tady Vaši desku Dr. Sen, co Vám říká?
Tak napřed vám podepíšu obal. No tak, to je velmi cenné, rok 1980. Moje první sólové album, hráli jsme z něj některé věci i dnes. Tady v té desce jsem teď „in“, protože se technicky remasteruje a znovu vychází na CD. Toto je snad z první várky vylisovaných alb, je to už vzácné album a jako desku už ho asi nikdo nevydá. Na skladě v Opusu jich pár měli, ale doprodali je a víc už nedolisovali. Každopádně každý kus už je skoro originál.

Cennější teď bude s Vaším podpisem, díky. Vzpomenete si na její natáčení?
Ale ano, pamatuji se, je to první sólové album. Když jsem ho natáčel, byl jsem členem Modusu a když vyšlo byl jsem už v Limitu. Z Modusu tam hraje Janko Lehotský, zpívá Marika Gombitová…

Takže to možná původně ani sólová deska neměla být.
Ne, určitě má sólová dráha nebyla zamýšlená. Byl jsem zpěvák, člen kapely. Ale z Modusu nás Lehotský vyhodil, protože jsme mu do toho kecali. No a já založil kapelu Limit a hned jsme vyrazili na koncerty. Byl to skvělý nástup. Vemte si, že jsme z tohoto alba měli 12 písní a hity jako Balada o polných vtákoch, V slepých uličkách. Pak přišlo druhé album Sezónne lásky, kde byla Atlantida, Biely kvet. To ale pořád nebyla snaha o sólovou dráhu. Až agentura Slovkoncert odmítala vydávat plakáty s názvem Limit, který nikdo neznal, ale dali tam Miro Žbirka a Limit, a tak to začalo.

Tady v Kojetíně jste zpíval i s Martou. Loni tu byla Iva Frühlingová, se kterou zpíváte duet, předloni Katka Knechtová z Pehy, u jejichž začátků jste stál. A Marika Gombitová, o níž asi není třeba dodat víc. Jak hodnotíte spolupráci s těmito zpěvačkami?
Marika je určitě první v této čtveřici, s ní jsem toho nazpíval nejvíc, byli jsme členy Modusu, natočili pohádkový muzikál Neberte nám princeznu a nedávno i dvě písničky. Marika už dnes nekoncertuje. Mám určitý plán,  jak s ní dál něco vydat, ale musí mít náladu a musí chtít něco nazpívat, pak snad budu mít štěstí a vyjde to. S Ivou Frühlingovou jsem nazpíval duet Někdy stačí dát jen dech z Ordinace, Katka Knechtová zpívá novou verzi písně Balada o polných vtákoch, Marta s námi bývá nejčastěji, nazpívali jsme, tuším, tři duety, i když teď v létě je to tady v Kojetíně poprvé společně po delší době.

Při vašem koncertu tady na hodech bylo vidět, že oslovujete generace od dětí až po lidi důchodového věku. To je pozoruhodné.
On ten čas letí, víte, jak to je. Když jsme začínali, bylo to generačně dost vyrovnané a hráli jsme víceméně pro tu naši generaci. Když ale hrajete déle, nevyschne vám pramen a nápady, tak ty generace se rozrůstají.

Jak často tak koncertujete?
My hrajeme rádi, ale ne moc. V létě je totiž potřeba oddychovat. Dělali jsme tuším čtyři věci v Čechách a čtyři na Slovensku. Nejde to, hrát na každém festivalu, kde vás chtějí, navíc si musím rozložit síly. Dříve jsem si svoje odehrál, taky jsme hráli skoro denně, jako některé mladé kapely dnes, oni jsou ale v jiné fázi. Při takové četnosti tomu pak můžeme dát všechno a baví nás to.

Takže máme v Kojetíně trochu štěstí, že jsme Vás mohli vidět?
Sice jsem na to neměl přímý vliv, ale prokonzultoval to se mnou manažer a ten asi dobře věděl, proč jet k vám do Kojetína. Ten termín nám taky moc vyhovoval, protože jsme se předevčírem vrátili z Německa, v pátek a v sobotu si dali pauzu, vybalili jsme a na neděli mohli přijet. I když v neděli moc nehrajeme.

Byl jste v Německu, jezdíte často do zahraničí?
V cizině, tedy v Německu, Švýcarsku a Rakousku nám teď vyšlo album a dělal jsem tam k tomu tzv. promo, tedy jeho propagaci.

Vás ale rakouská radia hrála i za minulého režimu…
Ano, bylo to rakouské Ö Drei, protože jsme tam tehdy ve Villachu vyhráli jejich cenu s písní V slepých uličkách a její anglickou verzi pak hráli.

Jaké máte plány do budoucna, co chystáte na příští rok?
Jak jsem říkal, 18. 7. nám vyšlo v Německu album, které jim teď chci pomoct propagovat. Mám jedno překvapení, které souvisí s Modusem a s Marikou. V září chystám nějaká další vystoupení, v prosinci vyjde nový klip. Na rok 2009 chci vydat nové album. Takže, aby to nebyla nějaká panika, tak letos musím připravit všechny písně. Dělal jsem na něj už něco letos na Mallorce, pár dní budu v Londýně, takže, až se vrátím, musím skládat.

Když tak koncertujete, je rozdíl ve vystoupení v Česku a na Slovensku?
Řekl bych, že je to skoro stejné. Na Slovensku znají možná víc mých „zašitých“ písniček a celkově jich znají víc. V tom přijetí není tak velký rozdíl. Když vystupujeme tady v Kojetíně nebo na náměstí v Žilině, tak je to vlastně stejné.

Pane Žbirko, ještě jednou dík za vystoupení a ať se Vám daří.
 

Otázky a foto: Jiří Šírek
 

Přiložené soubory

pozvanka-2008.pdf	PDF dokument	562.13 kB
plakat-hody-2008.pdf	PDF dokument	1.04 MB
plakat-hudebni-leto-2008.pdf	PDF dokument	44.32 kB