O zlém vrchním na tovačovském zámku

Byl jednou jeden bohatý pan hrabě, kterému patřilo tolik statků, že sám ani nevěděl, co všechno je jeho. Ten hrabě byl starý mládenec a nechtěl se oženit. Jezdil s kočárem z jednoho panství na druhé, nikde neměl stání a nikde se dlouho nezdržoval.

Na každém hraběcím zámku byl nějaký úředník, který vládl jménem pana hraběte. Vybíral daně od lidí, pořádal hony a slavnosti pro okolní panstvo, přikazoval, kam která obec musí poslat poddané na robotu a neposlušné sedláky dával zavírat do žaláře. Takový pan vrchní býval ještě větším pánem než sám pan hrabě. A všichni byli ukrutní a bohatli každým dnem, zatímco se zlato v hraběcí pokladně tenčilo jako pramének vody za suchého času.

Úryvek z knihy Bohumíra Štégera: Kam až dohlédneš z věže tovačovského zámku