Říjen 2021

Brána do staréch časů na Hané

Letošní polovina října nabízela krásné slunečné počasí, jako dozvuk letních dní. V pátek 8. a v sobotu 9. října 2021 se nám podařilo realizovat úspěšnou a hojně navštěvovanou akci s názvem Brána do staréch časů na Hané. V minulém roce se tato akce konala, ale bohužel v okleštěném provedení, které bylo zapříčiněno vládními nařízeními naší vrchností. Letos nám bylo milostivě dovoleno, předvést každodenní činnosti našich předků v plné parádě a bez omezení. V pátek akci navštívily především děti školou a školkou povinné a k našemu potěšení přispěl i fakt, že mnohé z nich přišly znovu i mimo školní docházku v odpoledních hodinách a dalším dni. Zaniklé tradiční postupy jako mlácení obilí, čištění obilí fukarem od plev a nečistot si mohli příchozí vyzkoušet hned u vchodu na nádvoří VIC. Samozřejmě že nesmělo chybět ani obligátní vaření trnek ve speciálním kotli s trdlem, kterým se muselo trdlovat bez ustání více jak osm hodin, aby se povidla nepřipálila. Nejen děti vzaly za vděk „lézačkó“, kterou lízaly z hygienicky varem ošetřené vařečky. O tom, že praní prádla v minulosti byla náročná činnost se mohly pradlenky přesvědčit u necek s valchou nebo u poloautomatické pračky na ruční pohon. Na ruční pohon fungoval ostatně i loupač kukuřice,
u nás na Hané taktéž turkyně, který pod rukami dětí naloupal skoro dvacet kilogramů zlatavých zrnek. Hladoví jedinci si mohli stlouct máslo v máselnici, anebo si vyrobit jabluše z mouky a strouhaných jablek. Komu by to snad nestačilo měl navíc k dispozici ovarovou polévku s kroupami, ovary, domácí chleba, buchty a dobré pití, které zaručuje dlouhé žití, jak pravil nápis na jedné z vyšívaných kuchařek, které dokreslovaly celou atmosféru této akce. Pokud se někomu udělalo z těchto dobrot těžko, mohl navštívit bylinkovou zahrádku, kde dostal patřičné informace ke každé léčivé rostlince. Ve vnitřních prostorách si mohli manuálně zruční vyzkoušet drátkování nebo předení na vřetýnku. Milým dotvořením celého koloritu byl zvířecí dvorek, kde mimo husí, kachen, slepic, perliček, králíků a křepelek mohli návštěvníci vidět selátko „Lidušku“ (dnes již pomalu zaniklého původního českého plemene přeštického černostrakatého prasete). Inovativním zpestřením byl stánek se zeleninou Muškátová dýně, který byl návštěvníky hojně navštěvován. Celé dva dny nám přálo počasí a bránou do starých časů prošlo přes tisíc návštěvníků všech věkových kategorií, mladší ročníky se něco přiučily a ty starší si rády zavzpomínaly na své dětství, kdy byly tyto činnosti na vesnici běžné.

Foto: https://h-svaca.rajce.idnes.cz/Brana_do_starech_casu_na_Hane_8.-9.10.2021/

Paměť národa

V úterý 5. října 2021 proběhl na sále Vzdělávacího a informačního centra Večer s pamětí národa. Tvůrci celého projektu přijeli do Kojetína s projekcí dokumentárního filmu Adama Drdy Samoty, který se věnoval poválečnému vyúčtování především s německou komunitou. Dokument byl složen z vyprávění pamětníků, kteří hrůzy poválečného běsnění zažili na vlastní kůži a z vyprávění Františka Hýbla, který se zajímá o masakr Karpatských Němců u Přerova. Prvním pamětníkem byl Ignác Žerníček, kterého zastihl rok 1945 v jinošském věku v osadě Štolnava. Tam se setkal se svévolí ruských vojáků, rabováním, znásilňováním, nejsilnějším hrůzným zážitkem bylo pro Ignáce Žerníčka objevení čtyř brutálně zavražděných členů rodiny Kruscheových. Posléze byl svědkem odsunu německé entity, ve které měl spoustu známých a přátel. Nakonec se stal jedním z posledních členů osady, jejíž název se změnil v roce 1949 na Prameny, z té odešel natrvalo v roce 1954. Jedenáct let poté byla srovnána se zemí vojáky šumperské posádky. Další pamětnicí byla Erika Bednářová z osady Pekařov, jejíž matka pomáhala za války, mimo jiné i ruským zajatcům. Již za války byla zatčena gestapem a mučena, děti, včetně mladé Eriky, jí byly odebrány. Po válce byla celá rodina v rámci kolektivní viny perzekuována, protože patřili k německé menšině. Mladá Erika byla poslána do internačního tábora v Olomouci–Hodolanech, kde v otřesných podmínkách prožila tři měsíce. Později byla vysídlena s matkou na Uničovsko, kde pracovaly za ubytování a stravu. Poslední dechberoucí příběh přiblížil veřejnosti František Hýbl, který se zabývá masakrem Karpatských Němců na Švédských šancích nedaleko Přerova. Dne 18. června 1945 zastavil na přerovském nádraží vagón se slovenskými vojáky, kteří se vraceli ze slavnostní přehlídky v Praze zpět na Slovensko. Na vedlejší koleji, o pár minut později, zastavil transport, který odvážel Karpatské Němce z Čech zpět na Slovensko, odkud prchali před Rudou armádou. Velitel slovenských vojáků Karol Pazůr nechal vagóny otevřít a Němce odvést na nedaleké Švédské šance, kde lověšičtí občané museli vykopat masový hrob, do něhož byli potom hozeni popravení Karpatští Němci. Poprava mužů, starců, žen a dětí se prováděla obzvlášť brutálním, nelidským způsobem, kdy děti byly stříleny v náručí matek, anebo přihlížely, jak vojáci jejich matky vraždí. Po zhlédnutí mrazivého dokumentu následovala chvilka ticha a následně debata o tom, co všechno je schopen člověk napáchat člověku. Projekt Paměť národa, je velmi záslužná činnost, která seznamuje jak studenty, tak i širokou veřejnost s příběhy konkrétních lidí, kteří prožili druhou světovou válku, její konec, či komunistický režim, a ukazuje naši historii z mnoha úhlů a pohledů, s nadějí, že hrůzy nelidskosti se snad již nikdy v naší historii nebudou opakovat.

Divadlo zatím žije!

Ve čtvrtek 30. září 2021 zazářili v Sokolovně Jan Raclavský s Janou Štěpánovou ve hře Milá matko. Korespondenční komedie v režii Ladislava „Láry“ Koláře o komplikovaném vztahu syna s matkou diváky pobavila a zároveň vedla i k zamyšlení o hledání sama sebe a svého místa v rodině i společnosti. Excelentní výkony obou členů Divadelního spolku Kroměříž potvrdily, že kvalitní divadlo se dá hrát i ve dvou.

https://h-svaca.rajce.idnes.cz/Divadelni_spolek_Kromeriz_Mila_matko..._30.9.2021/

Ve čtvrtek 14. října 2021 zahrála na prknech Sokolovny Kojetín domácí Hanácká scéna s divadelní inscenací Bordel na ministerstvu. Po dlouhé divadelní odmlce se diváci mohli bavit výbornou francouzskou komedií autorů J. Franca a G. Melánie. Inscenace plná zvratů a situačního humoru pobavila diváky na výbornou a bezesporu ji navštívili i ti, kteří ji viděli při příležitosti premiéry. Vyvážené herecké výkony a role psané přímo na tělo aktérům dokázali diváky bavit téměř dvě hodiny.

https://h-svaca.rajce.idnes.cz/Hanacka_scena_Kojetin_Bordel_na_ministerstvu_14.10.2021/

Dalším divadelním počinem byla hra divadelního souboru Stodola z Jiříkovic, který nám přijel zahrát hudební komedii Jedno jaro v Paříži aneb Krvavá Henrieta. Příběh podle skutečné události z jara roku 1914, kdy Evropa tančila valčík a ještě netušila, jak hrůzné pro ni budou následující léta, pobavil diváky nejen duchaplným textem klasika moderního divadla Oldřicha Daňka, ale především hereckými a pěveckými výkony všech protagonistů. Tato znovuoživená revuální soudnička z konce 80. let 20. století, opět bavila diváky i po více jak třiceti letech.

https://h-svaca.rajce.idnes.cz/Divadlo_Stodola_Krvava_Henrieta_21.10.2021/