Duben 2016

11. dubna - 27. května 2016 - Výstava Tělovýchova v Kojetíně a v Československu

V pondělí 11. dubna 2016 byla slavnostně zahájena vernisáží výstava s názvem Tělovýchova v Kojetíně a v Československu.  Autorem této expozice je František Riegl z Kojetína, se kterým naše MěKS Kojetín spolupracuje už řadu let. Po uvítání návštěvníků a samotného autora ředitelkou MěKS Kojetín Hanou Svačinovou, pronesl František Riegl svoji krátkou zdravici, ve které přítomné seznámil s jeho pohnutky a okolnostmi, které ho vedly k vytvoření této expozice.
Zaplněné výstavní prostory galerie VIC nabízejí sondu do historie české a moravské tělovýchovy od dob Rakouska–Uherska až po současnost. Autor se zaměřuje především na významné spolky, jako je Sokol, Orel, ale neopomíná ani organizace regionálního významu s přihlédnutím na město Kojetín. Převážnou část výstavy tvoří fotografie z různých časových úseků, které jsou doplněny o datace a výstřižky z dobového tisku. Zajímavé jsou také textilní materiály - sokolské a orelské kroje a vlajky podtrhující celkový dojem z této expozice. Mimo historické textilie návštěvníky bezesporu zaujmou i odznaky připomínající všesokolské slety, spartakiády a další jiná výročí či události v historii kolektivního cvičení. Výstava je hodnotným počinem, jenž mapuje takřka století a půl dlouhou tradici tělovýchovy
u nás. Autor výstavy Fratišek Riegl rád ochotně podá fundovaný výklad všem návštěvníkům, kteří tuto expozici navštíví. Dokonce si připravil i audiovizuální koutek, kde zájemcům promítne je samotné při jejich sportovních aktivitách. Určitě si nenechte tuto výstavu ujít a přijďte se podívat, třeba se i na některé z fotografií poznáte. Výstava je otevřena do 27. května 2016.
Na přání autora předkládám seznam audiovizuálních záznamů: Žactvo 1. - 2. třídy (Pěchová, Látalová), Mladší žákyně (Prokešová Marie),     Starší žákyně (Berglová Alena, Juřenová Jarmila), Aerobik (Bosáková Petra), Předškolní děti (Bosáková Liba, Matoušková Anežka), Mladší žáci (Juřen Lubomír, Tvrdý Mirek), Zdravotní TV (Jelínková Marie), Starší žáci (Bobiš Broněk), Kalanetika (Gregorová Marie, Večerková Jana), Rodiče a děti (Stavinohová Ivana), Kondiční cvičení (Dáša a Jirka Juřenovi), Aerobik (Wiltová Zuzana), Dorostenky (Prokešová Marie), Rekreační sport (Kufa Antonín). -miza-

Trocha historie nikoho „nezabije“

V dnešní uspěchané době neuškodí malé zastavení a ohlédnutí se do historie prostřednictvím výstav, které realizuje František Riegl, rodák z Vyškova, z velké časti z vlastních sbírek.
Letošní výstava v galerii VIC Kojetín je zaměřena na  tělovýchovu v Kojetíně a v Československu. Expozice je věnována sokolskému a orelskému hnutí. Také  dělnické hnutí mělo Federaci dělnických tělovýchovných jednot, která se v roce 1903 odštěpila od Sokola a působila do roku 1938. Víte, že naše sokolovna, která dodnes slouží na společenské, kulturní a sportovní akce, byla otevřena v roce 1928? Nebo kde byla v Kojetíně orlovna? To se dozvíte na výstavě, která přináší řadu zajímavostí, a to do 27. května 2016.
Je obdivuhodné, kde František Riegel i po osmdesátce, kterou loni oslavil, bere energii na to , aby nám přiblížil historii naší vlasti a Kojetína.  Kolik úsilí je třeba k tomu shromáždit materiály od dokumentů, fotografií až po unikátní exponáty jako třeba orelské kroje z roku 1909. Vše vždy pečlivě připraveno do tematických celků. S přípravou výstav mu pomáhá místní sběratel  Milan Zaoral.
František Riegl osobně každému podá zajímavý výklad. Zejména  přivítá,  když se na výstavě objeví školáci a studenti.
Na  pozdějších spartakiádách jsme cvičili skoro všichni od školáků, poupat, vojáků, dospěláků. Rád bych se vrátil v osobní vzpomínce ke spartakiádě v roce 1960 v Kojetíně. Chodil jsem do druhé třídy. Z Nezamyslic jsme přijeli s nacvičenou skladbou pro dívky a hochy základní školy. Protože jsme měli ve třídě málo děvčat,  tak jsme spolu
s mým spolužákem Milošem vystoupili v dívčím oblečení a stali se tak předchůdci travesti show. Nyní na to s úsměvem vzpomínáme na třídních srazech.
Na závěr chci Františku Rieglovi poděkovat za zajímavé exkurze do naší historie a popřát mu zdraví a elán do příprav dalších záslužných počinů.  Jaroslav Bělka

12. dubna - Divadelní představení Lijavec

I přes krásné počasí v úterý 12. dubna 2016 se v sále Sokolovny strhl Lijavec v podání Nahodilých ochotníků z Vizovic. Tento herecký spolek vznikl v roce 1995, jak už napovídá název ve Vizovicích. Už od počátku svého vzniku měli herci jasno v oblasti výběru repertoáru, který se skládá pouze z her nesmrtelného, leč nedoceněného velikána českých dějin, Járy Cimrmana.  Hra Lijavec nenechala bránice přítomných návštěvníků v poklidu. Herecké obsazení korespondovalo s cimrmanovskou charakteristikou postav, seminář i samotná hra měly spád, a také scéna byla v duchu tohoto žánru. Publikum bezesporu ocenilo vtipné narážky, které byly do scénáře zařazeny i mimo originální text pánů Smoljaka a Svěráka. Komedie s opravdovým deštěm o rozpadu trouchnivějícího Rakouska–Uherska nabídla divákům opravdu skvělý kulturní zážitek, což potvrdili i herci, kteří nemuseli použít známou cimrmanovu scénu „Vichr z hor“.

19. dubna 2016 - Pozůstalost Ludmily Mátlové-Uhrové

V úterý  19. dubna 2016 jsme se vydali na pracovní výlet do Bruntálu, kde nás velmi mile přivítala Hana Antlová, dcera významné kojetínské rodačky Ludmily Mátlové-Uhrové (1908–1978). Důvodem této výjimečné návštěvy bylo předání a zapůjčení cenných dokumentů, které se vztahují k osobnosti Ludmily Mátlové a Kojetínu. Jsme velmi rádi, že se nám dostaly tyto jedinečné artefakty do rukou a po dalším zpracování poslouží odborné i laické veřejnosti. Jedná se především o podklady a materiály pro publikaci věnující se ptačím zpěvům v hanáckých písních, říkadlům
a lidovému vyprávění. Tuto publikaci již autorka nestihla bohužel vydat, a navíc tehdejší politické poměry nebyly nakloněny religiózním prvkům tohoto díla. Unikátní je i soubor nahrávek na magnetofonových páskách s vyprávěním stařenky Josefy Uhrové (1860–1958). Tyto nahrávky jsou hodnotné jak po stránce dialektologické, tak po stránce obsahové, jež mapuje historii všedního dne na hanáckém maloměstě. Součástí pozůstalosti Ludmily Mátlové jsou neméně významné zápisky, fotografie a sběry národopisného materiálu z Kojetína i jeho nejbližšího okolí. Ludmila Mátlová-Uhrová patří neodmyslitelně ke Kojetínu a my jsme rádi, že se materiály vztahující k její osobě vrátily zpět do jejího rodiště, pro které vykonala neocenitelnou službu především tím, že zaznamenala pro další generace mizející tance, písně a zvyky.  I přes veškeré ústrky, které rodina Uhrova zažila v padesátých letech minulého století, si zachovala Ludmila Mátlová lásku a náklonnost k rodnému městu, na které nikdy nezapomněla. Doufáme, že se nám podaří zpracovat její poslední, nepublikované dílo Ptačí zpěvy ke konečnému vydání, a tímto počinem částečně splatíme dluh, který doposud máme vůči této sběratelce a nositelce lidových tradic.
Velké poděkování patří manželům Ptáčkovým a Františku Uhrovi za zprostředkování návštěvy u Hany Antlové, která nám zpříjemnila celý den vzpomínkami na svou babičku, maminku i další rodinné příslušníky a jejich osudy.

29. dubna 2016 - Módní přehlídka

V pátek 29. dubna 2016 proběhla v sále Sokolovny prodejní módní přehlídka značky Marko.In. Na improvizovaném módním molu mohli diváci spatřit ladné křivky nejen kojetínských žen a dívek, které byly oděny v nové kolekci Marko.In pro rok 2016. Součástí přehlídky byl i stylistický koutek s Marko Lopatičem a bezplatné image poradenství cenných rad.

Foto na: http://h-svaca.rajce.idnes.cz/Prodejni_modni_prehlidka_Marko.in_29.4.2016/

Taneční škola v Popůvkách

Dovolte, abych v záplavě negativních událostí valících se do našich životů ze všech světových stran přispěchal s veskrze pozitivním svědectvím o společenských aktivitách v místní části Popůvky.
Je tomu teprve několik týdnů, kdy skupina nadšenců z Popůvek a spřízněných osob z Kojetína začala přispívat k naplnění názvu kulturního střediska v Popůvkách. Po vzájemné dohodě, nikým neorganizováni, rozhodli se každého nedělního večera odhodit své pracovní nástroje, opustit své plačící děti, zanechat holinky v brázdě a obout lakované polobotky a lodičky a věnovat se výuce společenského tance. Výuka probíhala pod laskavým a erudovaným vedením Moniky a Marka Štecových, kteří s trpělivostí a pochopením sledovali, jak se během těchto týdnů v některých rozvinul netušený talent, v některých talent tušený, zatímco někteří z nás pevně svírali pochodeň zapálenou legendou českého tance Lukášem Pavláskem.
První část výuky byla zakončena závěrečnou lekcí, která se konala v sobotu 2. dubna letošního jara. Závěrečnou jsme zahájili předvedením společného tance, kdy jsme entuziasmem a nasazením překryli některé drobné nedostatky, závěrečná potom ke spokojenosti všech účastníků i milých hostů pokračovala dalšími tanečními kreacemi spojenými s řadou nadšeně přijatých překvapení.
Tak jak bylo netradiční složení našich tanečních kursů, doufám, že se nám podaří vyhnout i tradičnímu smyslu slova závěrečná a že se jednalo pouze o došlápnutí prvního tanečního kroku na dlouhé společné cestě, která nás ještě čeká.
Monice a Markovi se do našich myslí podařilo vpravit poselství, že tanec je skvělá zábava a že tančit může opravdu každý. Potěšilo by nás, kdyby se nám na podobných akcích podařilo toto poselství šířit dál.
Petr Tejchman