Vyhlášení 31. ročníku Divadelního Kojetína 2025
Měsíc březen bude opět v Kojetíně patřit amatérskému divadlu. Vyhlašujeme další ročník přehlídky Divadelní Kojetín…
Pěvecký soubor Cantas Kojetín se opět po roce zhostil pořadatele a zároveň účastníka setkání pěveckých souborů a sborů, jež v Kojetíně nese název „S písničkou se mládne“. Letošní čtvrtý ročník, který proběhl v sobotu 9. listopadu 2013, se mohl pyšnit vysokou účastí pěveckých těles - přehlídky se zúčastnilo celkem dvanáct sborů z moravských měst a obcí. Každý soubor, který uvedl moderátor Čestmír Novotný, se po svém představil ve vlastním dvacetiminutovém bloku - zpívaly se písně lidové, muzikálové, spirituálové, traditionálové, jazzové, popové, rockové, veselé, vážné i smutné, převážně „a capella“, ale i za doprovodu klavíru či kytary, zazněla čeština, hanáčtina, slovenština, angličtina, ruština, němčina, ale latina, vystupovalo se v divadelních kostýmech, sborových tričkách, svátečních šatech, ale i v krojích, jeviště střídal jeden sbor za druhým, ať už smíšený, ženský, mužský, ale i dětský.
A které soubory se v Kojetíně představily?
ZeSrandy Kroměříž - Komorní pěvecké sdružení starších a pokročilých, bylo založeno na Gymnáziu Kroměříž v září 2005 nebo 2006. Původně jich bylo asi šest. Sešli se během Dne otevřených dveří, a aby „zabili čas“, dali pár tónů a rozhodli se jen tak „ze srandy“, že vystoupí na vánočním koncertu studentského sboru jako hosté. Konkurence studentského sboru byla veliká, nechtěli si udělat ostudu, proto přípravu na koncert brali velmi zodpovědně. Stihli nacvičit asi čtyři skladby, kladouce důraz na precizní hudební provedení jakož i na "dramatické ztvárnění zpívaných skladeb". Hitem sezony mezi studentským publikem se stala píseň "Sedlák, sedlák...", ve které spoluúčinkoval kolega tělocvikář (příjmením Sedlák) na skateboardu, nebo „Lollipop“ (Lízátko), při které si přišlo na své i mlsné obecenstvo, nebo svižná vánočně laděná píseň „Maria Panna krmí děťátko“, kterou většinou prokládáme imitací zvuků zvířat (pod odborným vedením veterinářů Zavřela a Frkala, členů pěveckého sdružení). Složení pěveckého tělesa je různorodé: od vysokoškolských studentů přes učitele nejrůznějších oborů, profesionální hasiče, oční lékařku, veterináře, zubaře až k ženám v domácnosti, mnohdy ještě kojící. Mnozí členové Zesrandy získali lásku ke sborovému zpěvu právě v studentském pěveckém sboru. Tím je přirozeně zaručena kontinuita hudebního života kroměřížské školy. Zkoušky Zesrandy probíhají jedenkrát týdně na Gymnáziu. Repertoár sboru tvoří lidové písně, klasické kusy, spirituály, melodie z muzikálů, něco z jazzové klasiky, prostě všechno, co je určeno pro čtyř až pětihlasé sborové těleso. Jak vznikl název souboru si dnes málokdo z původních šesti členů pamatuje, důležité je, že nynějších zhruba třicet zpěváků zpívá vesele i vážně, ale hlavně vždy s velkým nasazením.
Pěvecký sbor Gymnázia Jakuba Škody Přerov - vznikl v roce 2006. Zpěváky jsou převážně studenti gymnázia, jejichž počet se postupně rozrostl z původních 13ti na přibližně 45. předloni se od sboru poprvé oddělilo přípravné oddělení pro nejmladší sboristy, v koncertním sboru tedy zbylo asi třicet pět zpěváků. Sbor se každoročně účastní mnoha soutěžních i nesoutěžních přehlídek. Jeho posledním velkým úspěchem bylo zlaté pásmo na Celostátní přehlídce středoškolských pěveckých sborů v Ostravě v dubnu 2011. Dále se sbor účastní např. soutěže Vánoční akordy v Ostravě, festivalu Opava cantat nebo soutěže Chrám i tvrz ve Vsetíně. Každoročně pořádá v Přerově několik koncertů a vystupuje na různých akcích školy. Letos v červnu natočil CD „Zpívej s námi dál“, které je jeho v pořadí už třetím diskem.
Pěvecký sbor Myšky Kroměříž - Dětský pěvecký sbor Myšky působí na Soukromé základní umělecké škole D-MUSIC Kroměříž a je přípravným sborem pro sbor Myši a myšáci. Přípravný sbor začal svou činnost v září roku 2011. V dubnu 2013 se sbor zúčastnil Krajské přehlídky školních pěveckých sborů, kde se umístil ve Zlatém pásmu.
Týnečáci Velký Týnec - Soubor byl před 25-ti lety založen Ladislavem Čecháčkem a jeho manželkou, kteří od začátku formovali a kultivovali členskou základnu. Činnost souboru je postavená na zvykoslovných námětech jako je: hanácká svatba v čuhácký dědině, dožátá a doobíraná, kácení máje, vodění medvěda, pochovávání basy, vánoční zvyklosti a písničky, čuhácké tance a písničky. Smyslem folklórního souboru ale není jen předávání tradičních zvyklostí. Soubor také funguje jako obrana proti soudu a trestu. Je místem, kde se schází ti, pro které je normální obléknout se do oblečení z 19. století. Za dobu svého působení uskutečnil soubor nespočet vystoupení a koncertů u nás i v zahraničí. Týnečáci, ve spolupráci s ostatními folklórními soubora na Hané jsou organizátory Hanáckých bálů v Olomouci, kterých už proběhlo dvacet, což je velmi potěšitelné. Soubor se skládá ze tří složek - zpěváci, tanečníci a hudebníci. Představila se nám jeho pěvecká část pod vedením Jana Malíčka. Vedoucím souboru je pan Teimer.
Carmen Zábřeh na Moravě - Smíšený pěvecký sbor Carmen byl založen v roce 1993 při kostele sv. Antonína Paduánského v Třeštině. Po několika organizačních proměnách a spojení s jinými sbory se soubor Carmen postupně rozrostl na současných 35 pěvců a působí jako občanské sdružení se sídlem v Úsově především na Zábřežsku. Členové se k pravidelným zkouškám (3 hodiny týdně) a vystoupením sjíždějí např. z Bouzova, Mohelnice, Zábřeha, Úsova, Kamenné, Troubelic či Libiny. Sbor pod vedením sbormistrů Jiřího Nováka a manželů Ozorovských studuje a provádí latinské, byzantské, české, německé, italské a anglické mešní a duchovní skladby různých období a cappella i s nástrojovým doprovodem, spirituály, židovské písně, transkripce popmusic a úpravy písní lidových. Do podvědomí posluchačů se soubor zapsal zejména dlouholetým studiem a pravidelným uváděním skladeb z pravoslavné liturgie. Sbor Carmen doprovází zpěvem bohoslužby v chrámech různých církví a vystupuje na různých kulturních akcích pořádáných obcemi. Účastní se festivalů sborové tvorby jako např. Těšínský vokální festival. Spolupracuje i s externími hudebními tělesy jako např. orchestr a sbor při ZUŠ Přerov a ZUŠ Loštice, komorní orchestr Collegium musicum Mohelnice, Mužský pěvecký sbor Řádu sv. Huberta Zábřeh, Pěvecké sdružení moravských učitelů aj. V rámci spolupráce s Řádem sv. Huberta se sídlem na Kuksu se podílí na hudebních produkcích při svatohubertských slavnostech pořádaných tímto řádem (Kuks, Praha).
Ženský pěvecký sbor Otrokovice - Ženský pěvecký sbor vznikl v Otrokovicích v roce 1967 z původního smíšeného sboru, jehož vedoucím byl pan Evžen Valový, tehdejší ředitel LŠU. Dirigentkou Ženského pěveckého sboru se stala paní Marie Vondráčková, učitelka klavíru na LŠU. Po jejím odchodu se sboru ujal Jaroslav Zimák, který pro sbor rovněž upravil nebo i složil řadu písní. Od začátku letošního roku je dirigentem sboru Mgr. Marek Obdržálek. Sbor je čistě amatérským sborem, který účinkoval nejen doma, ale i v zahraničí. Repertoár sboru tvoří klasické i církevní sbory, ale i písně lidové a populární. Trvalé zázemí má sbor v budově Městského úřadu v Otrokovicích a město Otrokovice podporuje činnost sboru i finančně.
Štabarc Tečovice a ženy z Tečovic - Mužský sbor ŠTABARC spolu s ženským sborem jsou součástí Tečovského folklorního sdružení, které bylo založeno na obnovu folkorních tradic v obci Tečovice. Mužský sbor vznikl před čtyřmi lety a je složen z příznivců folkloru a milovníků vína. Ženy spolu zpívají druhým rokem.
Tečovice se nachází v těsné blízkosti Zlína a to na rozhraní oblastí Slovácka, Valašska a Hané. Našim srdcím je nejbližší Slovácko a tak většina písniček, které zpíváme, pochází především z této oblasti.
Rosénka z Rožnova pod Radhoštěm - Tento smíšený pěvecký sbor byl založen při Klubu seniorů v Rožnově p. R. v dubnu roku 2010. Současný počet členů se ustálil na čísle třicet. Sbor vystupuje při různých příležitostech - koncerty, vernisáže výstav. Soubor vystupuje občas i s cimbálovou muzikou nebo se souborem Valášek a bývá tak nedílnou součástí různých slavností v Rožnově a okolí.
Moravan Kroměříž - V roce 1862 se z německy orientovaného čtenářského sdružení Casino v Kroměříži odtrhla část členů, kteří utvořili vlastní český čtenářský spolek, který dostal později jméno Občanská beseda. V čele tohoto klubu stál mecenáš JUDr. Jan Kozánek. Později se ve spolku založila pěvecko-hudební sekce, který se pozdější proměnil ve spolek Moravan. Začínal pouze jako mužský pěvecký sbor. Hned v roce 1871 byl v Kroměříži založen ženský pěvecký sbor Vlastimila. Sbor Vlastimila se k Moravanu později připojil. Působí dosud. A jeho minulost je spojena s významnými jmény jako byl Antonín Dvořák či Leoš Janáček.
Domácí pěvecký soubor Cantas - Pracuje pod hlavičkou MěKS Kojetín. Jeho historie sahá do roku 2002 - v té době působil v Kojetíně dětský pěvecký soubor Solasido Kojetín. Po koncertu pěveckého kroužku Solasido se nadchlo několik nadějných zpěváků z řad dospělých a na podzim roku 2002 vznikl pěvecký soubor pro mládež a dospělé s názvem Cantas. Zpočátku bylo mládežníků a dospělých jenom hrstka, ale brzy se soubor rozrostl. Tak začaly soubory Solasido a Cantas vystupovat společně. V současné době v souboru pracuje na třicet zpěvaček, které realizují každoročně několik koncertů v Kojetíně a blízkém i dalekém okolí. Pravidelně v době adventní jezdí členky souboru rozdávat radost a písničkou potěšit obyvatele domů se zvláštním režimem Strom života a Barborka v Kroměříži i Domova pro osoby se zdravotním postižením ve Zborovicích. V červnu 2010 nazpívaly, natočily a vydaly v pořadí třetí CD s názvem "Dávno se známe...", které na stejnojmenném koncertě v Kojetíně pokřtil přerovský zpěvák Pavel Novák ml. Sbormistryní, vedoucí a hnacím motorem pěveckého souboru je Zuzana Zifčáková, která zároveň soubor doprovází hrou na klávesy. Dirigentskou taktovku drží Renata Vozková z Kroměříže.
Samotný závěr pěveckého setkání vyplnila společná píseň „V temné džungli / Lion Sleeps Tonight“, kterou si premiérově, bez nácviku a společně zazpívaly všechny zúčastněné soubory.
Po oficiální části následovalo posezení a volná zábava. Městské kulturní středisko Kojetín a pěvecký soubor Cantas děkují všem zainteresovaným za nádherně prožité zpěvankové odpoledne, podvečer, večer i noc čtvrtého pěveckého setkání. Opět jsme v Kojetíně dokázali, že se s písničkou opravdu mládne!
Příští rok nashledanou při zpěvankovém pátém ročníku!
Foto od Pavla Bartoška z Tečovic: ZDE
Foto od Jany Večeřové z Kojetína: ZDE
Brožura autorů Petra Jiráka a Josefa Bibra „Zaniklé kojetínské seníky“ je další zdařilou publikací, kterou v letošním roce vydalo Městské kulturní středisko Kojetín. Tato drobná publikace si neklade za úkol nic víc, než seznámit zájemce o regionální historii s písemnou i vizuální podobou dnes již zaniklé součásti lidové architektury na Hané - kojetínskými seníky. Prvotním impulsem byl pro autora Josefa Bibra článek ve sborníku Kojetín v proměnách času (Kojetín, 2009), v němž se píše, že do současné doby bylo zdokumentováno celkem devět kojetínských seníků. Postupem času Josef Bibr shromáždil a částečně identifikoval fotografie a negativy více než dvaceti odlišných a dnes již neexistujících seníků. Poslední existující seník se podařilo vyhledat a zdokumentovat, bohužel i ten je dnes již minulostí. Autor byl mile překvapen, že všichni oslovení mu byli ochotně nápomocni při zjišťování potřebných informací k seníkům. Přesto se nepodařilo naplnit původní cíl - zjistit jména původních majitelů a přesně lokalizovat umístění seníků. Rozpoznat totiž jednotlivé seníky, někdy jen velmi málo od sebe se lišící, bylo takřka nemožné. Tím spíš, že v průběhu let změnily při opravách značně svůj původní vzhled. Získané informace nebyly bohužel vždy přesné, občas dokonce i protichůdné. Je třeba se proto smířit s faktem, že větší část fotografií seníků již patrně navždy zůstane blíže neidentifikovaná. Nedozvíme se již ani přesná místa, kde byly seníky svými tvůrci postaveny.
Kojetínskému rodákovi, amatérskému badateli a zapálenému sběrateli, všeho, co se týká Kojetína, Josefu Bibrovi, patří velké poděkování za zdokumentování a zachycení dnes již zaniklé historie svého kraje pro budoucí generace. Velký dík si zaslouží historik Petr Jirák ze Státního okresního archivu v Přerově, který se velmi ochotně ujal textové části a vznikla tak nejucelenější a nejkomplexnější práce k danému tématu.
V roce 2013 vydalo Městské kulturní středisko Kojetín u příležitosti 780. výročí první zmínky o Kojetíně, vydání první, autoři: Mgr. Petr Jirák, Josef Bibr, grafické zpracování: Hana Svačinová - MěKS Kojetín, tisk: Vydavatelství Brázda Břeclav, náklad: 200 ks, cena: 50 Kč. Brožuru si můžete zakoupit na informacích VIC Kojetín, Masarykovo náměstí 8.
Cykloznámka je číslovaný sběratelský suvenýr obdélníkového tvaru (charakteru oboustranné plakety) s vkládanou barevnou fotografií pod trvanlivou fólií na lícové straně. Na straně rubové je umístěno pořadové číslo cykloznámky, GPS turistického objektu, čísla dostupných cyklotras a informace o prodejním místě cykloznámky. Součástí cykloznámky je trvanlivá samolepka s pořadovým číslem a názvem turistického objektu. Samolepku je možno umístit jako upomínku na navštívené místo na rám kola, chodecké nebo lyžařské hole. Samolepka je doplněna kuponem s pořadovým číslem a logem cykloznámky. Více o cykloznámce včetně soutěže naleznete ZDE. Cena cykloznámky Kojetín č. 260 je 30 Kč. Prodejní místo - VIC Kojetín, Masarykovo náměstí 8.
Hardcore-nu-metalová kapela Hannibal Lecter působí na rockové scéně od roku 1997. Až do současnosti kapela prošla mnoha změnami, co se týče sestavy, tak i stylu. V roce 1999 se umístila na prvním místě rockové hitparády Hard and heavy na Rádiu Haná. Následovala spousta koncertů na festivalech a v klubech. V roce 2002 se kapela dostává do krize, která vrcholí jejím rozpadem. Po dvouleté pauze se Hannibal Lecter dává dohromady v plné síle a nové sestavě. Skládá se nový materiál a po dvou letech tvrdé práce Hannibal Lecter nahrává stejnojmenné CD ve studiu Šopa Standy Valáška. Kapela také v roce 2006 skončila na druhém místě Rockové12 na radiu RockMax a díky tomu si zahrála na zimním Masters of Rock ve Zlíně. Tvůrčí úsilí vrcholí křtem již zmiňovaného CD v prostějovském klubu Apollo13. Následuje spousta koncertů v rockových klubech a na letních festivalech. Z ničeho nic odchází spoluzakladatel, kytarista Lukáš. Kapela zkouší ve čtyřech, ale je brzy jasné, že bez druhé kytary to nepůjde. Tak přichází Hanz Fucker, v té době bubeník kapely My Wave a po něm kytarista Mira alias HC System. Nahrávání CD In The Same Rings dopadlo úspěšně (viz recenze v časopise SPARK). Píseň Don't Be Coward je nasazena do hitparády Radegast Rock Chart na rádiu Rockmax, kterou hned první víkend s přehledem vyhrává. Klip k úvodní písni Rescue me je postupně puštěn v pořadu Pětka, v Pomeranči na ČT1, Alternativa TV a Mad House na TV Óčko. Píseň Uncertainty je zařazena na kompilaci Rock Forever II. Kapela hodně koncertuje, prakticky po celé ČR, ale i na Slovensku. Rok 2011 se stává rokem změn. Po téměř dvouletém působení definitivně odchází Mira a kapela je znovu bez kytaristy. Vyhlašuje konkurz, když vtom přijde další rána. Velmi nadějnému bubeníkovi Pavlovi se nabízí hrát v bubenické show Jumping Drums a on neváhá. Hannibal Lecter je v krizi! Na scénu se opět vrací Hanz Fucker, ovšem teď jako bubeník a ohlasy fanoušků jsou velmi přívětivé. Navíc se objevuje nová tvář, DJ´ Kuba Pikesh. Jeho samply úplně mění ráz všech hannibalovských skladeb. Kapela se vydává znovu do studia, aby dotočila třetí desku. Jako předzvěst připravovaného alba vypouští do světa nový videoklip k písničce Loneliness. Znovu se vše daří. A jako bonus se objevuje i nový kytarista Tomáš. Šestičlenná kapela (Michael Grey (vocals), Yaro Burro (guitar), Uncle Zed (bass), Hanz Fucker (drums), Tommy (guitar), Paul Black (drums) a PIKESH (sampler)), na podzim roku 2013 úspěšně vydává nové CD Avenue to Emptiness.
V listopadu 2013 nastává konečně čas na dokončení a uvedení na svět nového CD - Avenue to emptiness. K této příležitosti se kluci rozhodli uskutečnit křest a to hned dvakrát. První proběhl v Morkovicích v sobotu 2. listopadu 2013 v klubu Sýpka a ten druhý v Kojetíně v pátek 15. listopadu 2013 v místní Sokolovně za účasti spřátelených kapel - Dark Gamballe (crossover / Vyškov), Denoisum (nu-metal-electronica / Brno), Forrest Jump (hardcore-crossover / Bučovice) a Helpness (thrash-crossover / Píšť - Opavsko). Kapele Hannibal Lecter přejeme dobrou partu, super songy, vyprodané sály i haly a hlavně spokojené fanoušky!
V sobotu 16. listopadu 2013 jsme se s inscenací „Ještě jednou, profesore“, již potřetí zúčastnili soutěžní přehlídky amatérských divadelních souborů „O Václava“ ve Václavově, což je malá vesnička - místní část Zábřeha na Moravě. O co menší je vesnička, o to větší je přehlídka. V letošním roce z důvodu velkého zájmu soutěžících souborů proběhla ve dnech 8. - 10. listopadu 2013 v Kulturním domě Zábřeh a ve dnech 14. - 17. listopadu 2013 ve Václavově. Celkem bylo odehráno šestnáct soutěžních a dvě nesoutěžní představení. Hanácká scéna Kojetín nezískala žádné ocenění, ale náš kroměřížský hostující člen Jirka Kalmus, obdržel čestné uznání za ztvárnění role Randyho v inscenaci „Vymítač ďábla“. Nás však velmi potěšil zájem publika, který kojetínský soubor nominoval v divácké soutěži na krásné 4. místo. Po slavnostním ukončení přehlídky se na nás obrátil Divadelní spolek Šok ze Starého Města pod Sněžníkem, protože se jim naše hra moc líbila. V únoru 2014 tam pořádají divadelní přehlídku Šokáček a i tam se pokusíme uspět v souboji dobrých divadel.
V pátek 22. listopadu 2013 jsme odehráli inscenaci „Modré z nebe“ ve Fulneku, místní části Jerlochovice. Na tak malé jeviště by se nevešla ani polovina naší scény, proto jsme hráli na úrovni diváků a to tak, že Berta při svém úklidu vymetala přímo mezi publikem. Atmosféra byla úžasná. Diváci při hře reagovali tak bouřlivě, že jsme čekali, až se uklidní a závěrečné ovace diváků ve stoje jsme zažili snad poprvé. Toto představení bylo v pořadí již třiatřicáté.
Marie Němečková vedoucí souboru
Pohádky jsou stále kouzelné pro každého a v každém věku. O tom jsme se přesvědčili v pondělí 18. listopadu 2013 při sledování divadelní pohádky O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku, kterou nejmenším kojetínským dětem zahrála Mladá scéna z Ústí nad Labem. Tento soubor vznikl před více než dvaceti lety a za celou dobu své existence se snaží ukázat dětem kouzelný svět pohádek a probudit v nich jejich představivost. Vybírá si ty nejlepší divadelní texty a v posledních několika letech přímo pro soubor dramatizuje slavné pohádky talentovaná autorka Kristina Herzinová. Aby dětem co nejvíc přiblížil svět kouzel a imaginace, klade zvláštní důraz na výtvarnou složku inscenací. Zajímavá scénografie, využití luminiscenčního divadla, bohaté kostýmy, světelné a pyrotechnické efekty, to vše činí divadlo jedinečným a pro děti nesmírně lákavým. Pohádka O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku, která původně vzešla z pera Boženy Němcové, je další perlou dramaturgie, která vybírá pro děti to nejlepší z pokladů české tvorby. Pro dnešní děti a jejich rodiče se tato pohádka díky filmovému zpracování Václava Vorlíčka stala hvězdou, která poprvé zazářila v roce 1978 a od té doby je příběh prince a Večernice stálicí, která nikdy nezhasne. Pohádka ovšem nebyla pouze divadelním zpracováním filmu a jistě přinesla malému i dospělému divákovi výjimečný zážitek.
Brýle Eltona Johna jsou nejúspěšnější hrou mladého britského dramatika a režiséra Davida Farra. Crazy komedii, ve které hrají velkou roli skutečné reálie z historie watfordského fotbalového klubu, zahrálo kojetínským divákům v rámci divadelního předplatného pardubické Divadlo Exil ve středu 20. listopadu 2013. Černý humor a nadsázka Davida Farra diváky rafinovaně nutila k smíchu tam, kde byly věci spíš k pláči. Komedie se odehrávala v jediném dni a jeho hodiny autor přeplnil k prasknutí komickými a absurdními náhodami jako z toho nejhoršího snu a spojil v ní dva typicky ostrovní fenomény, a to fotbal a rock. S bláznivou groteskou, v níž se na pozadí skutečné události z dějin anglického fotbalu rozehrávalo nosné téma životního outsiderství, se mladý herecký ansámbl vypořádal důstojně. Bláznivé situace gradovaly, herci se snažili navodit dojem, že fotbal a rocková hudba zaujímají veškerý duševní obzor jednajících postav. Lze říct, že inscenace byla příjemným osvěžením večera a pokud divák přistoupil na její princip, umožnila mu vydechnout si po celodenní dřině stejně tak, jako by si odpočinul na fotbale nebo na rockovém koncertě.
Travesti skupina Screamers se představila nadšenému kojetínskému publiku s novým premiérovým pořadem s názvem Retro Screamers v pátek 22. listopadu 2013. Travesti skupina vystupuje se spoustou hvězd naší i světové populární hudby. Skupina se stala semifinalisty 1. ročníku soutěže Česko Slovensko má talent. Protože se zde sešli pánové nejvyšších kvalit v oboru travesti, má skupina stále úspěch po celé České republice i v zahraničí. Manažerem a konferenciérem skupiny je Ladislav Černý, který zároveň při vystoupení v duetech předvádí mužské role, se původně živil jako policista. Jarda, uměleckým jménem Lili, už dvacet tři let dělá profesionálně travesti show, jeho oblíbenkyně jsou Eva Pilarová a Hana Zagorová. Předtím prodával v obchodě. Lukáš, uměleckým jménem Paula, profesionálně vystupuje devatenáct let a předvádí například Lucii Bílou a Helenu Vondráčkovou. Původní profesí je studovaný zemědělec. Alexandr, uměleckým jménem Saša, svojí nevelkou postavou dokáže na jevišti ztvárnit Tinu Turner, Heidi Janků, Daru Rolincovou, Báru Basikovou, Věru Bílou a spoustu komických scének. Travesti show ho živí dvacet let, předtím dělal zdravotního bratra. Sergej, uměleckým jménem Valerie, vystudoval v rodném Rusku balet, travesti show se věnuje sedmnáct let. Vypiloval k dokonalosti Marlene Dietrich včetně originálního zpěvu. Vojta, uměleckým jménem Nadja, je původní profesí učitel. Travesti show ho zlákala před patnácti lety a rád úspěšně předvádí Halinu Pawlowskou.
Dopoledne plné pohybu bylo určeno nejen pro všechny ženy a dívky, které si přišly zacvičit v sobotu 23. listopadu 2013 do kojetínské Sokolovny na sportovně zaměřenou akci s názvem Cvičme v rytme. Všichni zúčastnění si řádně protáhli svá těla ihned na první hodině s cvičitelkou Monikou Novákovou z Chropyně, která se zaměřila na posilování, formování celého těla s tanečními prvky. Druhá hodina byla opět svižná - Marie Flejberková z Olomouce všechny přítomné zasvětila do cvičení Tae-bo. Závěr akce se nesl v latinsko - amerických rytmech s cvičitelem Zumby Janem Halířem z Olomouce.
Po roce se opět v Kojetíně ukázala známá dvojice Pohodářů z Pelhřimova - Martin Dufek a Vráťa Kratochvíl, aby se mohli rozdělit o své zážitky z cest s žáky základních škol a studenty gymnázia, a tím kolem sebe šířit tolik potřebnou pohodu. V pondělí 25. listopadu 2013 představili nový audiovizuální pořad „Východ Arabského poloostrova - Sultanát Omán“. Již název pořadu voní trochu omamně po kadidle a parfémech, nebo někomu čpí velbloudím pižmem, ale v každém případě navozuje pocit exotiky. Ano, Pohodáři nás vzali na východní část Arabského poloostrova, kterou spravuje pro nás, lidi žijící v demokratickém zřízení, neznámá absolutní monarchie. Seznámila nás se zemí sultána Qaboose bin Saida. Tento sultanát, stejně jako ostatní arabský a muslimský svět, byl a zůstává prostředím slavných příběhů chytré a krásné vezírovy dcery Šahrazád z knihy Tisíc a jedna noc, jež vypráví svému králi Šahrijárovi vedle erotických i moudře poučných zkazek třeba o neohroženém mořeplavci Sindibádovi, který se údajně přímo v Ománu narodil. Je ale také místem vesměs tolerantního soužití islámu s hinduismem, křesťanstvím a ostatními náboženstvími. Zdejší neuvěřitelný hospodářský růst v posledních desetiletích v kontrastu s místy až mimozemsky vypadající a nedotčenou přírodou učinil z tohoto koutu naší planety magnet přitahující v současné době stále více lidí z celého světa. A to je důvod, proč se Pohodáři rozhodli o tomto kulturně a klimaticky odlišném a nepříliš hustě obydleném kusu mnohotvářné pouště, barvitých hor a svěžích oáz podat audiovizuální, naučně zábavnou výpověď dříve, než jej udusí ničím nezastavitelná a strašlivě nudná globalizace světa.