Kojetínský zpravodaj - prosinec 2024
Zveřejňujeme číslo 12/2024 Kojetínského zpravodaje:
na začátek měsíce listopadu připravila Městská knihovna Kojetín zajímavou besedu s názvem Fantastické záhady se spisovatelem, scénáristou, režisérem a záhadologem Arnoštem Vašíčkem (Strážce duší - úspěšný seriál České televize, jehož první díly se vysílaly v roce 2005. Má sice fiktivní děj, ale záhady, které v něm řeší dva hrdinové, vycházejí ze skutečných faktů. Původně devět natočených částí bude doplněno o další čtyři (natáčely se např. na hradě Houska nebo v chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích), Hrobka času - díl, ve kterém badatelé pátrají po původu tajemných značek na věži Markomance na hradě Zvíkově, Brána andělů - v tomto díle se snaží rozluštit tajemství Faustova domu, další nejznámější TV seriály - Setkání s tajemnem, Planeta záhad, Ďáblova lest - trilogie, Nejznámější knihy: Neuvěřitelné skutečnosti, Maska smrti, Utajený svět, Tajemná minulost, Stopy neznáma, Tajemství Ďáblovy bible - jedna z novějších Vašíčkových knih, která se zabývá tzv. Ďáblovou biblí, známou také jako Codex Gigas. Kniha vznikla pravděpodobně na počátku 13. století v klášteře v českých Podlažicích u Pardubic. V současné době je majetkem Švédska). Beseda se konala pro širokou veřejnost v sále VIC na Masarykově nám.
Arnošt Vašíček píše o záhadách knihy a scénáře. Posluchačům vyprávěl o největších záhadách světa, nadpřirozených jevech, nevysvětlených úkazech, které doplnil o unikátní videozáznamy. Navštívil například Jižní Ameriku za mystérii podivných mumií a hrozivého zvířete sachamamy. Právě tohoto tvora spatřilo několik domorodců na severozápadě Peru. O podobném živočichu si odjakživa vyprávějí peruánští indiáni. Říkají mu sachamama, ale v jiných částech Amazonie je známý jako minhacao. Údajný netvor, dlouhý 15 - 40 metrů prý dokáže dlouhé týdny pod hladinou, odkud se občas vynoří a ničí vše, co mu přijde do cesty. O tom všem informují peruánská a světová média. Když to Vašíček zjistil, neváhal a vyrazil do hlubin peruánské džungle. Byl první, kdo se dostal na místo, vyfotil čerstvou stopu a vyslechl očité svědky. Své zážitky popsal v knize - Tajemná minulost. Vydal se také na indonéský ostrov Jáva za tajemnými trpasličími bytostmi. Dalším Vašíčkovým velkým tématem je hledání důkazů o přítomnosti mimozemských civilizací na Zemi. Odvolává se na nálezy tisíce let starých kreseb ve skalách např. v Austráli, na nichž rozpoznáváme létající stroje a postavy astronautů. Vzpomínal na okamžiky, na které nelze zapomenout, např. návštěva zapovězené jeskyně na souostroví Fidži, pobyt u kmene Dani na Západním Iránu, setkání s marockými mágy a kouzelníky atd. Svou pozornost věnoval spisovatel také Česku. Vydal se do míst s templářskou minulostí, kdy se pokouší o rozluštění tajemství Ďáblovy bible.
Ve stejný den dopoledne se také konaly besedy pro žáky 8. a 9. tříd ZŠ a studenty souběžných tříd gymnázia besedy s Arnoštem Vašíčkem na téma Tajemný svět legend, kdy autor využil nejnovějších vědeckých poznatků, archeologických objevů a na základě překvapivých faktů se pokusil dokázat, že v četných legendách nacházíme ozvěny zcela konkrétních událostí.
se sešli členové tvůrčí skupiny Signál 64 na podzimním setkání, na kterém si domluvili další kroky a tvůrčí počiny v roce 2011 - společná výstava na téma "Proměny Kojetína", jubilejní výstava k výročí narození Jožky Bíbra, výtvarná soutěž pro žáky základních škol a studenty gymnázia, zapojení do fotografické soutěži "Mapový okruh", přijetí nových mladých nadějných talentů do svých řad. Setkání probíhalo v přátelské a uvolněné atmosféře.
se konal 1. ročník setkání pěveckých souborů Kojetín 2010 s optimistickým názvem "S písničkou se mládne"za účasti tří pěveckých souborů - Moravští madrigalisté Kroměříž, Smetana Hulín a Cantas Kojetín.
Na úvod a na zahájení 1. ročníku zazněla slova, jak a proč vznikl nápad uspořádat v Kojetíně setkání pěveckých souborů: "Kojetínská kultura je velmi bohatá na zájmové soubory, v kterých se dobrovolně sdružují lidé se stejnými zájmy a nadšením. Pilně pracují celý rok a o své výsledky a úspěchy se chtějí logicky podělit i s ostatními. Aby nezůstali izolováni od světa, samozřejmě navazují kontakty a přátelství s lidmi naladěnými na stejnou vlnu. Hanáci z národopisné Hanácké besedy se s ostatními soubory pravidelně setkávají na Hanáckém bále nebo na národopisné přehlídce v rámci Kojetínkých hodů. Divadelníci z Hanácké scény úročí svou práci na březnové soutěžní postupové přehlídce divadelních souborů Divadelní Kojetín, které se účastní několik souborů z celé Moravy. Country tanečníci z Lucky While si zase své příznivce zvou na Country bály a taneční semináře. Výtvarníci tvůrčí skupiny Signál 64 po celý rok propůjčují galerii několika malířům a výtvarníkům z okolních i dalekých měst. A aby tedy zpěvačky z pěveckého souboru Cantas nepřišly zkrátka a nezůstaly pozadu, zrodila se myšlenka, uspořádat v našem městě přehlídku pěveckých souborů, která by měla být především setkáním, poznáním, navázáním kontaktů, srovnáním práce s jinými soubory, povzbuzením pro sbormistry a příjemnou událostí pro všechny zúčastněné."
V sobotu jsme všichni prožili krásné zpěvankové odpoledne, které zahájilo vystoupení Moravských madrigalistů z Kroměříže.
Tento komorní smíšený pěvecký sbor vznikl v Kroměříži v roce 1961 z podnětu hudebního historika PhDr. Jiřího Šafaříka. Původním záměrem byla interpretace renesanční a barokní vokální tvorby, ale záhy sbor rozšířil svůj repertoár o díla všech slohových epoch až po současnost. Úspěchy u domácího obecenstva, umístění na předních místech v soutěžích a příznivé hodnocení odborné kritiky našly brzy odezvu i v cizině. A tak vedle stovek koncertů ve vlasti mají dnes Moravští madrigalisté na svém kontě více než dvě desítky zahraničních zájezdů. Zpívali opakovaně v Polsku, Spolkové republice Německo, Rakousku, Francii, vystupovali v Itálii, Maďarsku, Rumunsku, Dánsku a Velké Británii. Nastudovali bezmála 250 skladeb, od úprav lidových písní až po osmihlasá moteta J. S. Bacha. Při provádění vokálně instrumentálních děl stáli za dirigentským pultem Dr. Zbyněk Mrkos, Miloš A. Machek, Udo-R. Follert (SRN). Natáčeli vícekrát pro rozhlas, televizi i gramofonové desky. Několik skladatelů jim svá díla věnovalo. Jako profesionální hlasový pedagog pracuje dlouhá léta se sborem profesorka brněnské konzervatoře Blanka Chládková. Dr. Šafařík řídil sbor celých 29 let, po něm převzal vedení krátce F. Lavička. Od roku 1992 stojí v čele Moravských madrigalistů vynikající flétnista, skladatel a dirigent Mgr. Radek Dočkal. Sbor můžeme zařadit do kategorie poloprofesionálních díky profesionálnímu uměleckému, dramaturgickému a hlasovému vedení. Sbor vyniká především kultivovanou pěveckou technikou vyzrálých hlasů s vzácně vyrovnaným zastoupením v ženských a mužských hlasech.
V pořadí jako druhé pěvecké těleso vystoupil smíšený pěvecký sbor Smetana Hulín.
Sborový zpěv má v Hulíně již dlouhou tradici. První pěvecký sbor Smetana byl smíšený a vznikl počátkem třicátých let minulého století, až později se z něho stal sbor s výhradně mužským obsazením. Dirigenty sboru byli v té době Antonín Kašper, Antonín Procházka a František Zapletal. Kromě vlastní koncertní činnosti sbor také spolupůsobil s místními ochotníky zejména v operetách, které obohacovaly kulturní život hulínských občanů. Znovu byl smíšený pěvecký sbor Smetana obnoven v září 1999. Smíšený pěvecký sbor Smetana Hulín od začátku jeho existence vede sbormistryně Lenka Polášková. Tento mladý sbor dnes čítá 39 členů a jeho repertoár tvoří desítky skladeb všech uměleckých směrů a slohových období. Zahrnuje díla duchovní hudby, úpravy lidových i populárních písní a spirituály. Ročně absolvuje kolem patnácti koncertů a vystoupení při významných příležitostech. V rámci spolupráce se sbory v dalších městech jako jsou Třinec, Moravské Budějovice, Bojkovice, Uherské Hradiště, Mödling u Vídně a další organizuje společné koncerty. Největšími úspěchy pěveckého sboru byl v roce 2002 zisk zlaté medaile a v roce 2004 stříbrné a zlaté medaile na mezinárodní soutěži MUNDI CANTAT (Svátky písní) v Olomouci.
Jako poslední účastník setkání se představil domácí pěvecký soubor Cantas Kojetín.
Počátky činnosti pěveckého souboru Cantas sahají do roku 2001. V té době vznikl jako první dětský pěvecký kroužek Solasido pod hlavičkou MěDDM Kojetín. Během roku 2001 - 2002 uvedl soubor Solasido několik kombinovaných koncertů ve spolupráci s pěveckým souborem Klíček ZŠ Zachar Kroměříž. Po koncertech pěveckého kroužku Solasido se nadchlo několik nadějných zpěváků z řad dospělých a na podzim roku 2002 vzniká pěvecký soubor pro mládež a dospělé Cantas. Zpočátku bylo mládežníků a dospělých jenom hrstka, ale brzy se soubor rozrostl. Tak začaly soubory Solasido a Cantas vystupovat společně již bez kroměřížského souboru Klíček pod hlavičkou MěDDM Kojetín. Na podzim roku 2003 začal soubor pracovat pod novou hlavičkou. Pod svá křídla je vzalo Městské kulturní středisko Kojetín. Každý rok pěvecký soubor Cantas zrealizuje dvě koncertní pásma (jarní a vánoční), s kterými vystupuje jak na domácí kojetínské půdě, ale také v Přerově, Kroměříži a Zborovicích. Cantas Nezapomenutelné a hojně navštěvované byly koncerty "Glory Halleluja", "Chodci nebo poutníci", "Stejně bych oknem za muzikou plách´", "Sliby se maj´plnit o Vánocích", "Každý si nese své břímě", "Toulavý boty", "Pastýři, nespěte..." a "Dávno se známe...". V roce 2010 vydal soubor společně s pěveckým sborem ZŠ Želatovská Přerov CD s názvem "Dávno se známe". Sbormistrem pěveckého souboru je Zuzana Zifčáková, která je zároveň korepetitorem i dirigentem.
Závěrečnou tečku za setkáním učinili všichni účastníci z pěveckých souborů - Moravští madrigalisté, Smetana Hulín a Cantas Kojetín, kteří si společně zazpívali písničku oslavující zpěv, veselí a radost ze života s příznačným názvem „Un poquito cantas“.
Podzimní sobotní přehlídka odstartovala krásnou tradici listopadových pěveckých setkání. Doufáme, že se v Kojetíně příští rok opět setkáme ve stejném složení a v příštích letech se k nám přidá ještě více pěveckých souborů. Poděkování patří holkám z Cantasu v čele se Zuzkou Zifčákovou za perfektně zvládnuté role jak hostitelů, tak i účastníků. Ze srdce děkujeme všem zpěvákům a zpěvačkám, kteří nám v Kojetíně dokázali, že heslo přehlídky nelže a že s písničkou se opravdu mládne!
Přišlo na MěKS Kojetín: Zdravím, děkujeme za bezvadnou akci! Věřím, že mluvím za všechny, že se Vám povedlo navodit přátelskou atmosféru, pohodu a spontánnost. Jsme rádi, že jsme se mohli zúčastnit. Snad nám prominete trochu vážnější repertoár i trošku opatrnou náladu, přece jen se pohybujeme hodně v duchovním prostředí, kde se tak veselé a podařené akce příliš nepořádají :-) Máme se od Vás co učit a proto se těšíme na další setkání.
Mějte se moc krásně a ať se Vám i sboru nejen v hudbě daří!
S pozdravem Jan Brada, Moravští madrigalisté, komorní smíšený pěvecký sbor
opět po roce do Kojetína zavítala populární travesti skupina Screamers se svým novým pořadem "Screamers v šapitó". Screamers vystupovali se spoustou hvězd naší i světové populární hudby, které sami parodují a předvádějí ve svém programu. Zpěvačky, jako např. Bára Basiková, Ilona Csáková, Marcela Holanová, Heidi Janků, Petra Janů, Eva Pilarová a Hana Zagorová byly přítomny vystoupení skupiny a nejednou při zaznění svých skladeb se k programu připojily. Velkým zážitkem bylo vystoupení se skupinou Boney M. V novinách a časopisech vycházejí o Screamers zajímavé články, které svědčí o úspěšnosti skupiny. Skupina se představila i televizním divákům v pořadech Žito, Sauna, Prima jízda, Silvestrovský pořad Tak neváhej a toč!, Snídaně s Novou, Rande, Vabank, Hogo Fogo, TV Markíza, VTV a také se podíleli na natáčení spousty klipů k písničkám a také celovečerních filmů např. Otesánek a Mandragora. Skupina má šest členů, kteří ve svém vystoupení ztvárňují zpěvačky a zpěváky české a zahraniční populární hudby např. I. Czáková, H. Vondráčková, H. Zagorová, E. Pilarová, H.Janků, D. Rolinsová, V. Špinarová, C. Dione, T. Turner, Cher, J. Rusch, A. Pugačeva a mnoho jiných. Že je skupina populární i v Kojetíně svědčil zcela vyprodaný sál místní Sokolovny.
se konala prodloužená tanečního kurzu, kterého se účastní studenti místního gymnázia. Účastníci kurzu předvedli svým rodičům, přátelům a známým, co se v tanečních naučili za osm lekcí s mistrem Pavlem Nečesaným z Přerova.
dopoledne plné pohybu bylo určeno nejen pro všechny ženy a dívky, které se sešly v kojetínské Sokolovně na sportovně zaměřené akci s názvem Cvičme v rytme (6). Zacvičily si: Body Styling s Lenkou Grácovou, Zumbu s Denisou Kopřivíkovou, Tae-bo s Marií Flejberkovou a Power Jóga s Ivetou Partschovou. Na baru se podávala doplňková sportovní výživa a proběhla také prezentace výrobků společnosti Oriflame s odbornou diagnostikou pleti - změření hydratace a promaštění pleti, zjištění typu pleti a navrhnutí vhodné péče o pleť. Akce se vydařila na výbornou a sál byl zcela zaplněn nadšenými sportovkyněmi.
byla slavnostní vernisáží v galerii VIC na Masarykově náměstí otevřena výstava soch, krajinných projektů, instalací a obrazů kojetínské výtvarnice Pavly Kačírkové s názvem Nebo!!! Autorku výstavy představila Mgr. art Ola L. Hořavová, kurátorka Galerie umění z Blanska a na vernisáži zahrál Martin E. Kyšperský, držitel dvou cen Anděl v kategorii alternativní hudba. Výstava bude otevřena do konce roku 2010.
Slovo Mgr. art Oly L. Hořavové: "Pavlu Kačírkovou jsem poznala na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti, kde jsme obě studovaly. Prošla klasickou sochařskou průpravou u akademických sochařů Habarty a Tománka. Už zde v její tvorbě měla své významné místo hra a experiment. Zmíním zejména její neškolní tvorbu. Společně s Milanem Dolečkem uspořádali happening na hradišťském náměstí. Akce sv. Jiří, konaná na sv. Jiří. 2002 na hlavním náměstí odkrývala historickou paměť místa a Pavla s přáteli bílým papírem vykryli a následně pomalovali celý půdorys kostelíka, který tam kdysi stál. Akce byla veřejností vřele přijata, mnozí kolemjdoucí se přidávali k tvorbě. Další akce zaměřená na prožitek zúčastněných, kdy pozvané vodila se zavázanýma očima po Hradišti, po jeho klidných i hlučných zónách. Nechávala nás osahávat stromy a sochy a vychutnávat tak svět jinak. Na závěr této akce nám dala někomu vodu, někomu víno a vlastnoručně upečené bochánky. Dále vzpomínám na hravé monotypy, proškrabávané, polévané a jinak destruované diapozitivy, které prezentovala v místním klubu, a které jakoby předznamenaly zájem o digitálně upravovaný obraz, kterému se záhy začala věnovat. Její maturitní práce s názvem Krajina (2002) v sobě obsahovala prvek procesuálnosti. Z hlíny vytvořila desku, kterou podélně rozřezala a nechala schnout. Schnutím zdeformovanou a popraskanou hlínu odlila do betonu.
Po maturitě byla přijata na Fakultu výtvarných umění v Brně, do sochařského ateliéru nefigurativní tvorby, který vede akademický sochař Jan Ambrůz. Ještě jsem nezmínila její lásku k zvířátkům, dětem a vůbec všemu živému. Tak tedy, první projekt, který na Favu vytvořila byl návrh na dětskou skládačku s názvem Slož si své zvířátko (2004). Pejsky vytvořila z vázacích balónků, naplněných sádrou.
Pavla se začíná intenzivně zajímat o digitální grafiku. Své práce vždy profesionálně prezentuje. Návrhy na skládačku předložila v mnoha barevných obměnách. Následuje projekt čistě konceptuální s názvem Hore Nohama. Pavla na klauzurní zadání, nalézá odpověď na vlnách internetu a přivádí nás do Japonska, do rodiny pana Nohama. Jde o skutečnou mystifikaci nebo pozoruhodnou shodu a vyústění v minimalistický koncept tradiční japonské místnosti určené pro podávání čaje Čašicu (čašicu je místnost, kde se podává čaj )?
Následují projekty s náboženskou tématikou, kdy je v popředí zájmu jasná forma a nově uchopený obsah: Madony (2005), Křížová cesta (2006), Do tohoto světa (2007). Madony, jako soustava kružnic vycházející ze svatozáří známých deskových obrazů českých gotických madon v měřítku 1:1 (to bylo tak, že ta madona byla tak veliká, že její hlava byla zvětšena do velikosti tak aby to byla jako reálná hlava). Křížová cesta, naprosto výjimečný projekt, který vznikl během roční spolupráce ateliéru a českomoravské cementárny. Klasická křížová cesta o čtrnácti zastaveních s konkrétním příběhem je zpracována jako čtrnáct betonových křížů, které mají lidskou míru, a dá se jimi projít. Příběh křížové cesty ustupuje jedinému - pocitu tíhy a bolesti, ale i naděje, že se dá projít. Nyní jsou kříže umístěny v krajině u Šarov, kde rámují průhledy do krajiny a do nebe. Třetí projekt Do tohoto světa, vychází z Rubensova Snímání z kříže. Pavla si vypůjčila z obrazu siluetu Krista, zvětšila ji a postupným odvrtáváním materiálu ji vysvobodila z plochy. Způsob zavěšení, kdy silueta Krista opouští dřevěnou plochu a sestupuje k lidem, nese poselství Do tohoto světa.
V roce 2006 začíná Pavla experimentovat s animací, vzniká první animace s názvem O andělu. Jde o velmi poetické rozmalování obrazu Oplakávání Krista od Giotta. Následují další experimentátorské výpravy do světa digitálních technologií animace, videa i zvuku. Zajímavé experimenty s vrstvením využívá v práci s obrazem i zvukem v projektu Stokrát. Konceptuální přístup využívá v projektu Norma A4, kdy do standardizovaného formátu přeformátovává známá díla výtvarného umění. Kriticky se zamýšlí nad nutností podřídit se normě i za cenu deformace reality. Další projekt Růže (2006) je minimalistickou poezií velké hodnoty. Na velké archy otiskovala růže obarvené vlastní krví. Úspěch měla v soutěži o návrh sochy reprezentující město Jihlavu, získala druhé místo. K dalším sochařským realizacím patří stádo ovcí odlitých do šedé litiny (2008). Stádo čtrnácti ovcí v životní velikosti je vytvořeno automaticky kreslenými liniemi. Ovce je možné instalovat různými způsoby, mohou tak vytvářet ozvláštňující ornament nebo iluzi trojrozměrných kráčejících ovcí. Zdánlivá naivita a lidovost námětu je vyvážena hmotou a syrovostí materiálu.
Důležité je zmínit spolupráci s všestranně nadaným hudebníkem a frontmennem kapely Květy Martinem E. Kyšperským. Pavla vytvořila videoklip k jeho písni Cirkus. V klipu zanimovala Muybridgeovi rozfázované snímky z počátku kinematografie spolu s dalšími obrázky, animacemi, vlastním videozáznamem. Obrazová poezie, která vyšla z Pavliny digitální kuchyně, je fascinující a pozoruhodným způsobem dotváří text Martina Kyšperského. Videoklip Cirkus byl vybrán mezinárodní televizní společností Link TV mezi třináct „Nejlepších video objevů roku 2008“. Společně vytvořili Obal a booklet pro poslední CD kapely Květy Střela zastavená v jantaru, kterého součástí je i píseň Cirkus. Aby byla chvála tvořivosti dovedená v co největší dokonalost vytvořili pro album exkluzivní font Jantar.
Tvořivá dvojka také získala cenu Evropského institutu ELIA pro realizaci vlastního videa s tématem Evropských řečí a komunikace. V roce 2010 Pavla Kačírková získala cenu děkana Favu VUT a také prestižní cenu Josefa Hlávky.
v rámci předplatného s názvem Páteční divadla aneb Neseďte v pátek doma - seďte v divadle!!! zavítalo do Kojetína holešovské divadlo 6. května s divadelní komedií (á la Adamsova rodina) Normana Robbinse "Hrobka s vyhlídkou". Do vily na samotě, ve které žila rozvětvená rodinka různým způsobem trhlých podivínů, přijel právní zástupce otevřít závěť po otci, který, jak se ukázalo, svým potomkům nic moc neodkázal, a dokonce možná vůbec nezemřel. Vilu navštívila také spisovatelka dívčích románu se svým legračně nesmělým průvodcem. A vzápětí se v pochmurném rodinném sídle začaly dít podivné události, při kterých v žilách tuhla krev, a do posledního okamžiku nebylo jasné, kdo a co bude dědit, kdo komu líčí past a jestli vůbec někdo přežije.
přijeli připomenout herci Divadýlka Mrak z Havlíčkova Brodu místním dětem do Kojetína, že se pomalu, ale jistě blíží čas Mikuláše a čertů. Dětem z MŠ a žákům 1. stupně ZŠ herci zahráli Pekelnou pohádku aneb Kam čert nemůže na motivy klasických pohádek, kterou napsali Yvonna Kršková a Jan Prokeš, v režii Jana Prokeše. Na Miniteatru Havířov získalo představení Hlavní cenu poroty, cenu za herecký výkon, za režii a Dillia udělila cenu za scénář.
Pohádka vyprávěla o jednom pekaři Vojtovi Rohlíčkovi... hotové dobrotisko... i polena by na sobě nechal štípat... ve dne spal a v noci pekl, aby lidičky měli čerstvé rohlíčky... Jednou si řekl "dost" a místo nočního pečení šel k muzice, aby si našel nevěstu. Tam se mu však všichni vysmáli, protože neuměl tancovat. Tak se stalo, že z té své lidské samoty byl smutný a z toho smutku začal dokonce i klet, nadávat a proklínat i to svoje "bílý" řemeslo. Všechny kletby, které vykřikoval jsou ale hříchy. Sbíráním a vážením hříchů byli v pekle pověřeni nejmenší čertíci, kterým velel sám Belzebub. Ti všichni, ze strachu před pekelnými pohlavky, se předháněli v jejich sběru. Strach z pohlavků a pekelné zloby krále pekla Lucifera vyhnal čerty až do Vojtovy pekárny. Tam, ale křížek na mazanci, pomohl Vojtovi odehnat čerty z pekárny a navíc se Vojta zapřísáhl, že už nikdy nezakleje. To však nebylo pověsti pekelné ku prospěchu. Rozzuřený Lucifer vyslal do pekárny čertici Luciendu, aby pekaře nabádala k hříchům. Jenže - pekelné pohlavky, které Luciendu vyprovodily z pekla na svět a lidské pohlazení, které ji mezi lidmi přivítalo, zamotaly hlavu nejen čertici Luciendě. Lidsko - čertovské city pomotaly i poklidný život pekaře Vojty, ale taky pořádně otřásly samotnými základy pekla. A jak to dopadlo, když se Lucienda chtěla vyučit pekařskému řemeslu? Co udělala, když dostala to nejcennější, co Vojta schovával na památku své maminky? A co se stalo, když Luciendě začalo v hrudi bít lidské srdíčko? A jak se zachoval Vojta, když odhalil, že jeho vyvolená, není lidská bytost, ale vyslankyně pekla, která usiluje o jeho duši? Na tyto i mnohé další otázky odpověděla dětem tato příjemná, komediální, komunikační pohádka, která byla navíc i poučná a pokorná k tradicím našich předků. Příběh byl zasazený do bohaté konstrukce kulis (bílá pekárna a černé peklo). Výtvarnost, emotivnost prostředí a situaci dotvářely polomasky, kostýmy a z lipového dřeva dlabané loutky - javajky i marionety (cca 7O cm vysoké). Celkovou atmosféru podkreslovala příjemné hudba.
se sešlo několik stovek dětí a jejich rodičů na kojetínském náměstí, aby společně s námi rozsvítili vánoční stromeček a koledami si připomněli, že pomalu nastává krásný adventní čas. V hodinovém programu si mohly všechny děti zasoutěžit, všechny soutěže si pro děti připravila a zrealizovala Monča Nováková. Soutěžilo se po celou dobu konání akce o sladkosti. Pro všechny děti byly otevřeny pracovní dílny Domečku, kde si mohly vyrobit vánoční přáníčka a jiné upomínkové vánoční výrobky. Také probíhal stánkový prodej a pro všechny děti byl připraven čaj zdarma, který je zahřál, neboť počasí bylo vskutku mrazivé. Na kojetínské náměstí se po roce vrátil a na děti nezapomněl ani anděl Frikulín. Opět čekal na vánoční přáníčka dětí, které děti vkládaly do poštovní schránky, aby je předal přímo Ježíškovi.
Kulturní program zahájil dětský dechový soubor Základní umělecké školy Kojetín pod vedením učitele Libora Žabenského. Pásmo koled a vánočních písní u Vánočního stromu zazpívaly členky pěveckého souboru Cantas Kojetín, které pracují pod vedením Zuzky Zifčákové. Závěr programu patřil hercům Hanácké scény Kojetín, kteří si letos připravili vánoční příběh s názvem "V Betlémě už není místo". Děti viděly krásný, výtvarně zpracovaný, vánoční příběh o narození Ježíška a všechny přítomné ohromily metrové loutky, které si samotní herci Hanácké scény Kojetín vyrobili. Závěrečnou tečku za letošním programem učinil starosta města Kojetína Jiří Šírek, který s pomocí zúčastněných diváků odpočítal a rozsvítil vánoční stromeček na náměstí. Zároveň se nad Kojetínem rozzářil nádherný ohňostroj.
nadešel den slavnostní premiéry filmu, který natočili členové Hanácké scény Kojetín a studenti místního gymnázia s názvem "Kovalovický horor". Scénář napsali Hana Hásová a Jakub Šírek, kteří se odpovědně chopili i režie. Film se natáčel na zámku v Kovalovicích na podzim roku 2008. Hereckých rolí se bravurně zhostili Nikola Karhánková, Zuzana Hladíková, Tereza Panáková, Hana Svačinová, Jiří Šírek, Milan Ligač, Honza Kramář a Zdeněk Novák ml. Kameru obsluhovali Zdeněk Novák ml. a Honza Kramář, který také film na výbornou zpracoval, sestříhal, ozvučil a zpracoval úvodní i závěrečné titulky. Zvláštní poděkování patří DJ Torinovi, který nahrál zvukové efekty. Premiéry na BowlingCity (bývalé kino) se zúčastnili všichni, kteří se na filmu podíleli a také jejich pozvaní hosté. Po skončení filmu byl ještě promítán film o filmu. MěKS Kojetín děkuje mladým a nadějným tvůrcům za jejich čas a práci, který věnovali realizaci tohoto filmu a doufáme, že nezůstane jen u tohoto.
v sobotu byla otevřena výstava Betlémů v galerii VIC Kojetín. Mezi osmapadesáti vystavenými Betlémy - vyřezávanými, papírovými i keramickými, které ochotně zapůjčili místní obyvatelé, byla také k vidění i vzácná díla, zapůjčená z chrámu Nanabevzetí Panny Marie v Kojetíně, ale také z chrámu Páně sv. Bartoloměje v Polkovicích, kde je většina figurek oděna do hanáckého kroje. Nádherné vyřezávané Betlémy zapůjčila také Střední škola řezbářská z Tovačova. Členové Sdružení dobrovolných hasičů z Kojetína - hlavní organizátoři výstavy, se střídali ve službách na výstavě, která byla otevřena i o sobotách a nedělích. MěKS Kojetín děkuje všem občanům, organizacím i farním úřadům za zapůjčení Betlémů na výstavu a také místním hasičům za instalaci, realizaci a zajištění hlídání této unikátní výstavy. Výstava byla otevřena do 5. prosince 2010.