Už je moje milá

Jistě jste si mnohokráte v životě zanotovali - ,,Už je moja milá od Turka zajatá“ - a vždy jste se v mysli přenesli na moravské Slovácko. A to jste nemuseli. Mohli jste, jak praví Hanáci, pobýt u nás, např. v Pivíně, Kojetíně nebo v Tovačově.

O názvu ,,černého městečka“ Pivína už bylo mnoho napsáno. Podle jedněch získalo městečko svůj název podle černých lesů, které kdysi obtáčely obec od Mokrých padělků až po němčický les, podle jiných podle černé břidlice, kterou tam pokrývali střechy. Faktem je, že na městečko byl Pivín vysazen teprve za Žalkovských ze Žalkovic a pečetí obdarován roku 1580. Nedaleké Kralice, svého času větší než sám Prostějov, byly nazývány ,,bílým městečkem“.

Po nešťastné stavovské rebelii (1618), naším krajem protáhlo nesčetně vojsk - Dánové, Švédi i Němci, ale také Tataři a Turci, jichž bylo v armádě Bethlena Gábora více než polovina a kteří v roce 1623 Pivín vypálili. Kradli a vraždili všichni, ochránci i nepřátelé, a že byli mohamedáni, brali i děvčata a ženy do zajetí.

O tom máme doklad v kojetínské knize kupů, kde se při prodeji spáleniště Pavla Brodského výslovně píše: ,,Přináleží jeho dceři Kateřině. Jsouc ale ta Kateřina od nepřátelského lidu tureckého zajata, až doposud tam zůstává“.

Často se také na Hané říkávalo: POTURČENEC HORŠÍ TURKA - ne proto, že se poturčil, ale že svou novou víru přehání.

Zatímco mnohá děvčata zmizela beze stopy v zemi turecké, Turky a Turkyně zajaté u Budína přivezl pan Ferdinand Julius hrabě ze Salmu do Tovačova coby válečnou kořist. Budínskou pevnost na čas vyrval Turkům už v roce 1681, několik zajatých mohamedánů  přivezl na továčovské panství a dal pokřtít.

Zajatcům se na Hané líbilo, také jim nic jiného nezbývalo. A pokřtění zajatci a zajatkyně se zřejmě líbili Hanákům. A tak čteme v Tovačovské farní matice zápis o vdovci Tobiáši Beňovi z Věrovan, který si bral v roce 1638 pokřtěnou Turkuni Anně Kateřině, zemřelé roku 1738 ve věku 83 let v Tovačově atd.

Jako vzácnou relikvii chovají v Tovačově na zámku oválnou tabuli ze silného železného plechu, černě natřenou a opatřenou latinským nápisem:

BVDA REGNI PANNONIAE TVRCIS EREPTA A FERDINANDO IVLIO ARX -  chronistich upozorňuje na letopočet 1681, třebaže podle historiků Turci drželi Budín až do roku 1686. Ale to už byl raněný Ferdinand i se svými pokřtěnými mohamedány dávno doma.

A ještě se komu podaří pod tou tabulí usnout, bude mít krásné sny o Turkyních. Tož se tam někdy zkuste zapomenout. Tabule je v jednom z nejpěknějších sálů, vedle krásných barokních kamen zdobených erby pánů ze Salmu. Z protější stěny vás bude pozorovat sám vítěz nad Turky, na stropě najdete obraz onoho hrozného boje. A v zámecké kapli se nezapomeňte pomodlit, jak to přikazuje nápis nade dveřmi.