Jan Zaorálek alias kouzelník Mr. Pasparth žil i v Kojetíně

Autor: Mgr. Petr Jirák, archivář a historik Státního okresního archivu Přerov. Uveřejněno v Kojetínském zpravodaji č. 5/2014

Jan Zaorálek se narodil 29. května 1889 v Přerově. O tři roky později zemřela jeho matka, proto byl malý Jan i se sourozenci dán na výchovu k příbuzným do Líšné (obec u Přerova). Ve 14 letech odešel do Přerova učit se pekařem. Tam se brzy seznámil s Karlem Moravcem, nadšeným amatérským kouzelníkem, který si mladého Jana vzal jako fámula a odešel s ním do Prahy. Jan později získal licenci, jež mu umožnila samostatné kouzelnické vystupování pod uměleckým jménem Mr. Pasparth (Moravec ho údajně z neznámých důvodů oslovoval „Paspartku“).

V Praze Zaorálek krátkou dobu pracoval jako promítač v kině. V českém filmu Báječní muži s klikou (1978, režie Jiří Menzel) dokonce vystupuje postava kouzelníka jménem Mr. Pasparte. Tvůrci sice použili Zaorálkův pseudonym, ale postava ztvárněná Rudolfem Hrušínským (1920–1994) odkazuje na Dismase Šlambora (1858–1926), známého pod uměleckým jménem Viktor Ponrepo. Právě u něho Zaorálek promítal filmy, alespoň podle vzpomínek Marie, třetí kouzelníkovy manželky.

Ve Státním okresním archivu Přerov je uloženo několik licencí, jež byly Zaorálkovi uděleny za první republiky, např. 23. ledna 1927 mu Zemská správa politická na Moravě se sídlem v Brně udělila povolení provozovat salonní kouzelnictví s vyloučením produkcí spiritistických, hypnotických, telepatických a magnetických. Licence se vztahovala na celou Moravu kromě Brna a platila do konce roku 1927. Zaorálek musel každý rok podat žádost o obnovení produkční licence, pokud chtěl provádět kouzelnictví.

Jan Zaorálek sloužil v průběhu první světové války v rakousko-uherské armádě. Oženil se celkem třikrát, přičemž první manželka velmi brzy zemřela. Jeho druhou chotí se stala Filoména Večeřová (narozena 12. listopadu 1899 v Přerově). Jejich svatba proběhla 21. července 1921 v Kojetíně. Zde také manželský pár žil (Tovární ulice 529) a narodili se jim tu dva potomci - syn Jan (20. prosince 1921) a dcera Helena (15. října 1930). Filoména vystupovala pod pseudonymem Ilona spolu s manželem. Ve druhé polovině dvacátých let 20. století s nimi vystupoval černoch Koto.

Začátkem třicátých let se Jan s Filoménou rozvedl. Tehdy začal spolupracovat se Slovenkou Marií Revaiovou (ročník 1909), která převzala umělecké jméno Ilona. Později si ji vzal za manželku a měl s ní syny Tomáše a Petra. V letech 1939–1940 si Jan a Marie postavili v Hulíně vilu Ilona. Podle Mariiných vzpomínek z roku 1988 vystupovala s manželem po celé republice. Jan Zaorálek zemřel 21. září 1962 v kroměřížské nemocnici.

Klub moderní magie ZK ROH Přerovských strojíren ve spolupráci s krajskou organizací Českého magického svazu v Ostravě odhalil na jaře 1989 v prostorách klubu (Přerov, nám. Svobody 20) bronzovou pamětní desku na počest Jana Zaorálka. Pamětní desku navrhl Radim Zapletal a vyrobili ji zaměstnanci Přerovských strojíren (provoz 04) pod vedením mistra Ignáce Hošáka.

Pamětní deska byla začátkem devadesátých let 20. století převezena z Přerova do Hulína, kde byla umístěna na dům, v němž žije kouzelníkův syn Petr. Unie Moravských kouzelníků si Zaorálka vybrala za svého patrona. Podle kouzelníka byl pojmenován soutěžní festival Pasparthův Memoriál. Pozůstalost po kouzelníkovi (rekvizity či fotografie) jsou v držení firmy Magic studio 2000, která sídlí v Dřevohosticích a vyrábí kouzelnické pomůcky. V současné době se jedná o zřízení expozice věnované osobnosti Jana Zaorálka, která má být umístěna na zámku v Dřevohosticích.

Filoména, v pořadí druhá kouzelníkova manželka, žila v Kojetíně (Tovární ulice 529, v současnosti ulice Padlých hrdinů 529) až do roku 1946, kdy se spolu s dětmi Janem a Helenou odstěhovala do Šumperka k Alexi Nedbálkovi, kterého si vzala za muže.

Použité fotografie:

SOkA Přerov

Popisy fotografií

1. Jan Zaorálek alias kouzelník Mr. Pasparth
2. Zaorálkova dopisní obálka propagující jeho činnost