Slavnostní ROZSVÍCENÍ VÁNOČNÍHO STROMU - poděkování a foto
Slavnostní ROZSVÍCENÍ VÁNOČNÍHO STROMU na Masarykově náměstí s programem a adventním jarmarkem se letos konalo v pátek 22. listopadu 2024...
Portrét olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna (olejomalba, autor neznámý)
Theodor Kohn se narodil 22. března 1845 v Březnici, která leží na silnici vedoucí z Uherského Hradiště do Zlína. Arcibiskup Kohn vyrůstal v chudé rodině. Otec Josef hospodařil na několika měřicích pole a matka Veronika se starala o domácnost a výchovu dětí. Theodor od mládí vynikal pílí a výbornou pamětí. Knězem, ale být nechtěl, a do olomouckého semináře vstoupil na nátlak rodičů s tím úmyslem, že časem odejde. Neodešel, jeho prvním působištěm byl Vsetín a záhy jeho vzdělání i kariéra rostla. Když 20. srpna 1892 zemřel olomoucký arcibiskup kardinál Fürstenberg byl za jeho zástupce zvolen první nešlechtický zástupce, Moravan ThDR. Theodor Kohn. Všeobecným lidem byl přijat vřele, pěl na něho dokonce i oslavné básně, ale rakouský parlament ho odsuzoval za jeho židovské kořeny. Rakouský premiér hrabě Taaffe se ho dokonce ptal, jestli se dal už pokřtít. Vrcholem útoků na jeho osobu byly hanlivé články v tisku, za které neprávem odsoudili a chtěli uvěznit faráře Františka Ocáska z Velkých Kučicích. Na jeho obranu se ihned strhla vlna protestů, zejména poté, co se k autorství přiznal zábřežský kaplan Josef Hofer. Proti arcibiskupovi byl svolán tábor lidu do Kroměříže. Po těchto událostech byl Theodor Kohn v roce 1903 pozván do Říma, kde ho papež vyzval k dobrovolné rezignaci, pokud by tak neučinil, byl stejně odvolán. Theodor Kohn se ve věku 59 let dobrovolně svého postavení vzdal. Důvody své nucené rezignace však nikdy neuznal. Pobyt v olomoucké arcidiecézi mu byl zakázán, směl pouze jednou ročně navštívit hrob svých rodičů. Byl mu ponechán titul i plat arcibiskupa a mohl se usadit v Rakousku. Zakoupil si zámek s velkostatkem v Ehrenhausenu (Štýrsko), kde prožil posledních jedenáct let života. Zemřel 3. prosince 1915.