19. ročník (2011)

Ve dnech 16. - 20. března 2011 se v sále Sokolovny konal již 19. ročník Přehlídky amatérských divadelních souborů Divadelní Kojetín 2011, jejímž vyhlašovatelem a pořadatelem je  Městské kulturní středisko Kojetín a Město Kojetín. A jak letošní přehlídka probíhala den po dni se dočtete v našem malém vzpomínkovém shrnutí.

Středa 16. března 2011

Před oficiálním zahájením 19. ročníku přehlídky amatérských divadelních souborů Divadelní Kojetín 2011 ráno mohli žáci II. stupně základních škol a studenti souběžných tříd gymnázia zhlédnout divadelní pohádkový příběh s názvem "Radúz a Mahulena" v podání Divadla Pohádka Praha. Tento příběh napsal Julius Zeyer a nazval jej pohádkou. Pohádkou o síle lásky, která se dokáže postavit nenávisti. Lásky, která dokáže přemoci zlou kletbu. Lásky, která vždy byla, je a snad i stále bude, nezbytná v celém našem životě... Příběh, v kterém je láska mocnější než všechna nenávist a milování, mocnější než kletba, herci zahráli dvakrát za dopoledne.

Slavnostní zahájení 19. Divadelního Kojetína bylo letos zahájeno hudebně. V malém kulturním programu se představily členky pěveckého souboru Cantas MěKS Kojetín. Úvodního slova se zhostila ředitelka Městského kulturního střediska Hana Svačinová, která mimo jiné přivítala v našem městě odbornou porotu (Víta Závodského z Brna, Miroslavu Ernstovou z Kojetína, Petru Kohutovou z Karlových Varů a Dušna Zakopala z Ostravy). Starosta města Kojetína Jiří Šírek oficiálně prohlásil přehlídku za zahájenou.

Ihned po slavnostním zahájení důstojně a slibně soutěžní část přehlídky zahájil domácí soubor Hanácká scéna, který pracuje pod hlavičkou Městského kulturního střediska v Kojetíně. Pro letošní divadelní sezonu si členové Hanácké scény zvolili komedii Woodyho Allena „Zahraj to znovu, Same“. Režie se opět ujala Jana Nováková z Olomouce. Stává se již tradicí, že s nácvikem nové hry někteří členové odejdou a přijdou noví. Letos, stejně jako vloni se v inscenaci objevili někteří nováčci, ale i stálí ostřílení herci a také host z Kroměříže. V souboru začal pracovat nový osvětlovač a zvukař v jedné osobě i nová nápověda. Autor inscenace Woody Allen se narodil 1. prosince 1935 v New Yorku, je to známý americký filmový režisér, scenárista, spisovatel, amatérský klarinetista, herec a komik, a také trojnásobný držitel Oscara. Jeho předlohy nejsou snadné, ale naši herci se s ní hravě poprali. Hlavní hrdina Allan Felix se nacházel v nepříjemné životní situaci. Odešla od něj manželka a on se neúspěšně pokoušel navázat vztah s jinou ženou. Ani není divu, v přítomnosti žen se z něj stával roztěkaný nemotora, který nedal dohromady kloudnou větu. Do toho mu přišel na pomoc manželský pár - nejlepší přítel Dick a jeho zanedbávaná choť Linda. Vlastně tu byl ještě někdo Humphrey Bogart z Casablancy - Felixova iluzorní postava, kterou si jakožto fanda toho filmu vytvořil, mu radil jak rázně vyřídit jeho problémy. Půlroční práce, kterou členové Hanácké scény věnovali této inscenaci, nebyla zbytečná a Kojetín se dále může chlubit kvalitním divadelním spolkem. Odborná porota Divadelního Kojetína 2011 udělila diplom Milanu Ligačovi za roli Allana Felixe v této inscenaci.

Čtvrtek 17. března 2011

Čtvrteční divadelní ráno patřilo pohádce pro nejmenší diváky. Bohužel z důvodu onemocnění Sněhurky se děti nedočkaly avízované pohádky Sněhurka a sedm trpaslíků. Herci Divadla Koráb z Brna dovezli do Kojetína pohádku jinou, a to pohádkový příběh "O perníkové chaloupce". Kdo by neznal příběh Jeníčka a Mařenky, kteří se ztratili v hlubokém lese až našli chaloupku celou z perníku, v které bydlela zlá čarodějnice. Tato pohádka tak vtáhla děti do děje, že se z publika ozývaly výkřiky dětí, které Mařenku a Jeníčka chtěly zachránit a zlou čarodějnici hodit do pece. Sympatický výkon obou herců byl odměněn velkým potleskem mladého publika.

Po roční pauze se v Kojetíně opět soutěžně představilo Divadlo bez střechy z Vyškova, které si tentokrát zvolilo předlohu rumunského autora Mihaie Ignata "Krize aneb Ještě jedna pohádka o lásce", která meditovala nad jedním vyčerpávajícím vztahem. Tuto inscenaci nám vyškovští herci zahráli na kukátkovém jevišti (diváci seděli přímo na pódiu). Mihai Ignat (1967 v Brasově) po studiu rumunštiny a latiny pracoval jako redaktor a univerzitní profesor. Věhlas získal zejména jako básník: básnicky debutoval v antalogii Tabou de familie (1995), poté publikoval řadu básnických sbírek, např. Klein spuse (2001), Poeme în doi (2003), ei Cangrena e un animal de casa (2005). Dramaturgicky se uvedl v roce 2004, v Rádiu BBC Londýn se svou divadelní hrou Crize sau Înca o poveste de dragoste (Krize aneb Ještě jedna pohádka o lásce). Hra byla nominována na cenu International Radio Plywriting Competition, organizovanou rádiem BBC a Britskou radou, a na cenu UNITER. Další Ignatovou divadelní hrou je variace na téma Romeo a Julie Postludiu. Divadlo bez střechy Vyškov (DBS) je volným sdružením přátel divadla, které funguje pod záštitou Občanského sdružení Thalia Vyškov a Městského kulturního střediska ve Vyškově. Zaměřuje se zejména na náročnější diváky, jimž nabízí komorní inscenace silných příběhů a složitých lidských osudů a tak tomu bylo i s touto inscenací. Odborná porota Divadelního Kojetína 2011 udělila čestné uznání Vladimíru Goldovi za dramaturgii inscenace, diplom hereckému kolektivu Divadla bez střechy Vyškov za soustředěnou jevištní souhru v inscenaci a také Divadlo bez střechy Vyškov za inscenaci hry Krize aneb Ještě jedna pohádka o lásce doporučila k výběru na celostátní přehlídku Divadelní Děčín 2011.

Čtvrteční večer byl pro nás v Kojetíně velkou neznámou, protože se poprvé v Kojetíně, poprvé v rámci divadelní přehlídky a vůbec poprvé na divadelních prknech představil divadelní soubor ze sousedního Tovačova, které si dalo název Dobrovolné divadlo Tovačovské. Nováček kojetínské přehlídky a nejmladší soubor divadelních prken, dá-li se hovořit o prknech sportovní haly jako divadelních, protože v Tovačově není stálá divadelní scéna, se utvořil z dobrovolníků, kteří vystupují na nočních prohlídkách tovačovského zámku. Původní kapesní muzikál současného autora Lubomíra Kubátka „Ducháčkové“ upravili tak, že zpěvy na scéně nezazněly, ale to inscenaci nijak neubralo. Diváci se seznámili s neuznalým spisovatelem Vilémem Záduchou, který nevydržel posměch nad svou hororovou knihou a jednou, přesně o půlnoci, se zastřelil. Procitnul na hřbitově jako duch, dostal přiděleného duchkmotra, svým přístupem otřásl konzervativní Radou starších, našel si milenku Apolenu - a začal se nudit. Začal organizovat kontakty mezi hřbitovy, vyvolal vzpouru a stal se šéfem hřbitovů celého okolí. Z volnomyšlenkáře se stal despota, z duchkmotra pobočník nejvyššího a z Apoleny madam s nosem hodně vysoko. Záducha si našel novou milenku Leonu, Apolenu zavrhl a ta, zrazená ve svých choutkách po moci, popichovala duchařské společenství tak dlouho, až byl Záducha svržen a prvním duchařským soudem v historii odsouzen k rozpuštění ve smogu. Jednalo se tedy o první pokus o vážně myšlené „umění“ a soubor neměl ani nejmenší tušení jak to dopadne. Jsme rádi, že tato duchařská komedie oslovila festivalového diváka i porotu a držíme tomuto sympatickému a přátelskému kolektivu v jejich další činnosti palce.

Pátek 18. března 2011

V pátek ráno přijal pozvání k účasti na Divadelním Kojetíně Divadelní soubor J. K. Tyl Brodek u Přerova, který zahrál žákům 2. - 5. tříd základních škol pohádkový příběh "Král zvířat". Asi v hodinovém představení nově nastudované muzikálové pohádky Král zvířat, kterou dětem soubor z Brodku zahrál, se odvíjel takřka hamletovský příběh. Děj byl zasazen do Afriky, kde zvířecí říši vládl dobrý Král - lev Muffasa. Jeho syn Simba si pomalu zvykal na fakt, že bude právoplatným následníkem trůnu, což nesl nelibě králův bratr Skar. Z touhy po moci a nadvládě se neváhal spojit s nepřátelskými hyenami a obrátit se proti svému bratrovi i synovci. Malý Simba byl vyhnán ze Lví země a v džungli potkával nové přátele. Tím se rozběhl sled událostí, jež nakonec vedly k jedinému - aby pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí.

Páteční odpolední soutěžní doba byla pořadateli přidělena Divadlu Štěk a spol. z Hranic. Hranický účastník se na loňském ročníku představil s bláznivou komedií Antonína Procházky „Klíče na neděli“, kdy na jevišti rozehrál komické situace dvou manželských párů. Ve všech rolích vystupovali mladí, neopotřebovaní herci a herečky, převážně z hranického gymnázia. Pro letošní divadelní sezónu zvolil vedoucí a zároveň i režisér Michal Heger inscenaci zcela vážnou, nechal se inspirovat povídkou Daniela Keyese „Růže pro Algernon“. Tragikomická povídka Daniela Keyese je nejčtenějším příběhem současnosti. Prožili jsme příběh výjimečného člověka Charlieho Gordona, který byl zesměšňován pro svou debilitu a odstrkován pro svou genialitu. Tento dojemný příběh, který byl občas krásný, občas šílený, děsivý, depresivní a navíc až krutě skutečný nám v Kojetíně soubor zahrál v arénové scéně uprostřed sálu. Divadelní podoba tohoto smutného příběhu nenechala v hledišti nikoho klidným, donutila diváky přemýšlet nad lidskou krutostí a mnozí z nich si i poplakali. Odborná porota Divadelního Kojetína 2011 udělila diplom Michalu Hegerovi za režii inscenace hry Růže pro Algernon s přihlédnutím k dramatizaci a scénografii a diplom Milanu Ondruchovi za roli Charlie Gordona v této inscenaci. (foto archív Divadla Štěk a spol. Hranice)

V pátek večer se sálem sokolovny rozezněl rockový muzikál, který nastudovalo Divadlo Dostavník Přerov a nesl název "Odysseus aneb Leporelo ro(c)ku". Scénář a hudbu sepsal a složil jeden z členů divadla - Zdeněk Hilbert. Divadlo Dostavník letos oslavilo 40 let od svého založení. Při této výjimečné příležitosti uvádí v nadcházející divadelní sezóně světovou premiéru hudebního eposu „Odysseus aneb Leporelo ro(c)ku“. Kromě pravidelného ročního přírůstku připravil Dostavník pro své diváky u příležitosti svého výročí ještě „Písničkál - Benefice Dostavníku“a výstavu „40 muzikálových let Dostavníku“. Tedy i v Kojetíně se vydal Odysseus se svou družinou na dalekou a dlouhou cestu do Tróje. Po velkém vítězství v Tróji ho však čekala strastiplná cesta domů. Osudy Ithackého krále na pozadí silné rockové hudby rozehráli ochotníci přerovského souboru v režii Vlasty Hartlové. Diváci zhlédli velkolepý příběh o odvaze a touze, o lásce, utrpení a soužení, o slávě, odhodlání, chrabrosti a hrdinství, příběh starý téměř jako lidstvo samo a přece stále strhující, příběh zdánlivě jednoduchý a přesto plný vlastních prožitků, představ a přání, příběh dílem nadpřirozený, ale dílem tak reálný, že zastavovalo dech i srdce. Odborná porota Divadelního Kojetína 2011 udělila čestné uznání Zdeňku Hilbertovi za roli Odyssea ve stejnojmenném muzikálu, diplom Zdeňku Hilbertovi za scénář a hudbu k inscenaci muzikálu a také Divadlo Dostavník Přerov za inscenaci muzikálu Odysseus aneb leporelo ro(c)ku doporučila k výběru na celostátní přehlídku Divadelní Děčín 2011.

Sobota 19. března 2011

V sobotu ráno se na kukátkovém jevišti (diváci seděli přímo na pódiu) představil nováček Divadelního Kojetína Divadelní soubor Netrdlo - divadélko Zdeňka Řehky z Vyškova s divadelní inscenací Jeana Geneta "Služky". Divadlo vzniklo v roce 1983 při VVŠ PV a kromě Hané se jedná o nejdéle působící soubor ve Vyškově. Město Vyškov mu může vděčit za to, že toto město během posledních 15 let nezmizelo z české divadelní mapy. Předchůdcem NETRDLA byl recitační soubor Oáza. Poté se uvádělo jako divadélko FK pod zřizovatelskými křídly F-klubu. Za dobu své existence spolupracovalo NETRDLO s mnoha soubory z různých krajů Čech, Moravy a Slovenska. Díky stálé obměně členů se stal z divadla spolek ryze civilní. Až do roku 1987 byl uměleckým vedoucím souboru NETRDLO neúnavný propagátor amatérského divadla, básník a režisér Josef Řičánek. Po celou dobu mu s režií pomáhal Zdeněk Řehka. Nikdo se tedy nedivil, že po odchodu Řičánka se v roce 1989 ujal jeho funkce právě Řehka. Po jeho náhlé smrti v roce 1996 režii převzali Alexandr Novák a Ivan Přikryl. NETRDLO bylo vždy průkopníkem netradičního divadla, které se postupem času stalo zcela tradičním. Přesto divadélko zůstávalo zastáncem principu „chudého divadla“. Několikrát se však od této myšlenky odklonilo a mnohá představení jsou důkazem, že tento soubor je schopen i složitějších variací a scénických kejklů. Od roku 1983, kdy soubor odehrál představení Jeppe z Vršku, se ansábl neustále měnil a vyvíjel s dalšími inscenacemi: Týden rodáků, Budeš dlouho živ (Seifert, 1987), Jak jsem vyhrál válku. Netrdlo si vytvořilo vlastní nezaměnitelný styl, nejlépe charakterizovaný okřídlenou větou jednoho ze zakladatelů Josefa Řičánka: „Amatérské divadlo se musí vejít do kufru trabantu“ - tedy jinak řečeno - princip chudého divadla. V 90. letech vznikly inscenace Hadrián z Římsů, Strakonický dudák, INRI a Višňový sad, za které soubor pod vedením Zdeňka Řehky sklidil vavříny v Bechyni, na Šrámkově Písku či Jiráskově Hronově.
Původní Genetova hra „Služky“ kombinuje klasické francouzské drama s prvky kriminálního příběhu čerpajícího z černé kroniky. Genetův abstraktní a básnivý jazyk propůjčuje textu hry prostor pro více rovin a významů, než skýtá samotný prostý detektivní příběh. Nejasné obrysy své identity se obě služky snažily nahmatat při hrách, v nichž jedna hrála druhou nebo svou nenáviděnou paní. A čím víc se vžívaly do role někoho jiného, tím bylo zjevnější, jak patologický vztah mají k sobě navzájem i ke své nadřízené - vztah lásky i nesnesitelné nenávisti, který může být vyřešen pouze vraždou. K té ale došlo jen v jejich představách. Ve snaze zabít Madam šlo tedy nejen o destrukci, ale i sebedestrukci. Různé podoby mezilidských vztahů, otázky moci a podřízenosti, ale především ústřední téma inscenace - hledání vlastní identity, rozehrál vyškovský soubor divákům v Kojetíně, kteří s nimi prožili silný příběh a fantazie dvou žen a donutil je přemýšlet o sobě samých. Odborná porota Divadelního Kojetína 2011 udělila čestné uznání Olze Pitelové za roli Claire, Ivaně Šmelové za roli Solange, diplom Alexandru Novákovi za režii a diplom Aloisi Kummerovi za roli Milostivé paní v inscenaci hry Služky.

Odzvoněním patnácté hodiny kojetínská prkna, která znamenají svět, zaplnil další nováček kojetínské přehlídky, a to Divadelní soubor Brnkadla ASpol z Brna. Tento soubor se nechal inspirovat předlohou Michaila Bulgakova Mistr a Markétka a nastudoval divadelní hru s názvem "Kabaret Moskva", kterou nám v Kojetíně brněnští herci zahráli nakonec nesoutěžně, protože se s touto inscenací zúčastnili soutěžní části postupové přehlídky ve Slavičíně. Z tohoto důvodu je odborná porota Divadelního Kojetína vyloučila ze soutěže. Tato skupina herců pracuje pod Střediskem volného času Lužánky v Brně a je nejstarším a také dospělým oddílem Dětského divadelního souboru Brnkadla, existujícího od roku 1990. Divadelní soubor Brnkadla ASpol vznikl v roce 2002 z potřeby poskytnout i těm, co odrostli dětskému a mladému divadlu, prostor pro jejich realizaci. Od té doby se jeho členové podíleli na vzniku sedmi inscenací, z nichž některé byly reprizovány více než 30krát v Brně i na různých přehlídkách a akcích mimo Brno. Inscenace „Kabaret Moskva“ s podtitulem „Bulgakov, Mistr, Markétka ASpol“, je jejich poslední dramatizací románu známého autora. Jednalo se o kabaret, rozehrávající osudy Moskvanů v okamžiku, kdy do města vstoupil ďábel a jeho suita. Do jejich léček postupně spadl každý, kdo k tomu měl sklony - kdo uplácel, či bral úplatky, zneužíval moc, postavení, lhal, podváděl... a potrestáním těchto lidí ďábel paradoxně páchal dobro. Uprostřed tohoto panoptika se odehrával příběh lásky, statečnosti, odvahy a zbabělosti - příběh Mistra a Markétky a jeho románu o Pilátu Pontském. Toto mnoho vrstvené dílo náročné na myšlenkový obsah brněnští herci zahráli v režii Petry Rychecké.

V sobotu večer vystoupil před vyprodaným sálem Divadelní spolek Kroměříž, který netřeba místním představovat. Jedná se o pravidelného účastníka Divadelního Kojetína, který se většinou pohybuje na špici přehlídkových favoritů na Divadelní Děčín. Někteří členové tohoto spolku se zabydleli i v našem domácím souboru, kde hostují. Po úspěšném představení „Habaďůra“ (2. místo v roce 2009) a po loňském populárním muzikálu „Jeptišky k výročí“ (2. místo) zvolil soubor další komedii. Opět jsme tedy v podání kroměřížských herců viděli „dveřovku“ tentokrát z pera Marca Camolettiho „Báječná Anna“. A opět se jednalo o „řachandu“, že se divák za břicho popadal. Světově proslulá komedie pojednávala o tom, že není šikovné přivést si domů milence právě, když má váš manžel v ložnici svou přítelkyni. Ještě, že vše zachraňovala služka Anna... Odborná porota Divadelního Kojetína 2011 udělila diplom Romaně Malinské za roli Anny v této inscenaci a doporučila inscenaci hry Báječná Anna Divadelního spolku Kroměříž k výběru na celostátní přehlídku Divadelní Děčín 2011.

Ve večerních hodinách se uskutečnil již 3. Divadelní candrbál v prostorách Bowling City. O hudbu ve stylu oldies se postaral místní Jirka Jirák. V programu se prezentovali kovbojové Honza Krčmař z Kojetína a Pepa Zahradník z Bezměrova, kteří návštěvníkům bálu předvedli své umění s lasem a kolty. Candrbál zpestřil program kojetínského divadelního festivalu, kterého místní využili. Z divadelních souborů jsme bohužel zaznamenali účast pouze jednoho jediného (Brnkadla Brno), což je velká škoda. Příště se snad dostaví více divadelníků, aby mohli navázat nové kontakty a vyměnit si své zkušenosti z divadla.

Neděle 20. března 2011

Posledním soutěžním účastníkem Divadelního Kojetína 2011 bylo Divadlo Brod Uherský Brod. Tento kolektiv kolem Romana Švehlíka zajíždí do Kojetína téměř pravidelně. Po celorepublikově úspěšném „Slovácku sa súdí“ si připravil soubor na nadcházející divadelní sezónu 2011 dvě premiéry a jednu nám také uherskobrodečtí herci premiérově zahráli v Kojetíně. Jak je známo, do repertoáru si divadlo vybírá žánrově i časově - historicky odlišné hry. Tentokrát sáhli po skotské autorce Sue Glover. Současná dramatička je ve Skotsku již považována za žijícího klasika, u nás se však její dramatické texty neinscenovaly. Díky kontaktu režiséra souboru na českého překladatele Davida Drozda jsme měli možnost jednu z her o ženách s názvem "Tulení žena" vidět i na našem jevišti. Hra „Tulení žena“ byla sice hrou ze současnosti, ale přesto byl příběh opředen starými severskými bájemi. Hra byla zajímavá i tím, že hranice mezi realitou a mýtem byla prakticky nepostřehnutelná. Rona a Alex nebyli jen skutečnými lidmi ze skotského pobřeží, byli současně archetypem muže a ženy, jejich vztahu a vzájemného postavení ve světě. Silný příběh oslovil jak mladé, tak starší diváky a otevřenost konce nabízel velký prostor pro zastavení a zamyšlení se nad postavením člověka ve světě či přírodě. Jelikož Uherskobrodečáci nestihli uskutečnit premiéru na jejich domácí půdě, tak se trochu netradičně konala mimo jejich rodné město. Odborná porota Divadelního Kojetína 2011 udělila dvě čestná uznání Romanu Švehlíkovi za scénický design a za dramaturgický výběr inscenace.

V odpoledních hodinách byl 19. ročník Divadelního Kojetína 2011 slavnostně ukončen vyhlášením výsledků a vítěze.

Čas se naplnil a Divadelní Kojetín 2011, který jsme prožili s divadelníky z různých moravských měst, je minulostí. Týden plný divadla, které nám ochotníci ochotně předvedli v našem městě byl náročný, ale stál rozhodně za to prožít ho společně s nimi. Od úterního rána do nedělního dopoledne se v Kojetíně představilo dvanáct divadelních souborů. Letos odborná porota hodnotila inscenace her osmi divadelních souborů (DS Brnkadla Brno byl ze soutěže vyřazen za účast ve Slavičíně), udělila několik individuálních ocenění. Po 18 let byl pokaždé vyhlášen vítěz Divadelního Kojetína, letos tomu tak poprvé nebylo. Poprvé v historii Divadelního Kojetína to bylo hned několik vítězů, kteří byli na návrh odborné poroty doporučeni na Divadelní Děčín 2011 bez uvedení pořadí. Tato změna vyplývá z propozic Divadelního Děčína, kdy postupové přehlídky ztratily právo na přímou nominaci. Na jednání programové rady, která se konala 31. března 2011 v Praze, bylo poté vybráno 18 inscenací ze všech doporučení, které se zúčastní Divadelního Děčína 2011. Toliko na objasnění této nemilé změny. Odborná porota Divadelního Kojetína 2011 doporučila k výběru na Divadelní Děčín 2011 celkem tři inscenace bez uvedení pořadí, doporučení všech vítězných souborů má tedy stejnou váhu. Pro ostatní soubory platí - i když jste to v Kojetíně u poroty nevyhrály, vyhrály jste to na plné čáře u diváků, kteří vám svůj obdiv po každém představení vyjádřili potleskem a tak to má být, vždyť divadlo se hraje především pro diváky.

A na závěr - tradiční slova díků:
- vám všem, kteří jste se jakýmkoliv způsobem na realizaci přehlídky úspěšně podíleli,
- zúčastněným divadelním souborům, bez kterých by se přehlídka v Kojetíně neuskutečnila,
- všem našim věrným divákům, kteří podpořili účastí festival,
- odborné porotě (ve složení Vít Závodský z Brna, Miroslava Ernstová z Kojetína, Petra Kohutová z Karlových Varů a Dušan Zakopal z Ostravy),
- Městu Kojetín a Ministerstvu kultury ČR za finanční podporu,
- děkujeme všem sponzorům přehlídky - Bowling City, Dobrůtky od Verunky, Pivovarský hotel Kojetín s. r. o., Hospůdka u Jordánu, Hospůdka U Pedyho, Lékárna U zlatého lva, MSH v. o. s. - pekařství, Penzion Maďarská bašta, Prodejna Hanačka, Ptáček - pozemní stavby s. r. o., Restaurace Na Hrázi U Tondy, Řeznictví - uzenářství Haluzík, Řeznictví Kamil Hrudík, Řeznictví Na rohu,
- reportérům Divadelního Koječáka (Hadička Hásová, Kuba Šírek, Terezka Panáková, Klárka Krčmařová, Malínek Ligač, Míša Axamit, Mara Machalík a Honza Kramář), kteří pracovali ve dne v noci, byli stále ve střehu a výsledek jejich práce pochvalně zhodnotili všichni návštěvníci přehlídky (celkem šest čísel),
- studentům - moderátorům z místního gymnázia,
- našim mladým Hanákům, že stylově přivítali soubory v našem městě,
- fotografce Janě Večeřové za pořízení fotografií ze všech představení,
- Marušce Němečkové za umělecky napsané diplomy,
- místním hasičům za požární asistenci,
- všem příznivcům divadelní přehlídky v Kojetíně, kteří přispěli ke zdárnému průběhu celého festivalu,
- velké poděkování a také obdiv si zaslouží kolektiv pracovnic a pracovníků Městského kulturního střediska Kojetín - Alena Jurmanová, Kateřina Krčmařová, Jana Nováková, Pavlína Dvořáková, Monika Nováková a mistr zvuku a světel Zdeněk Novák. Tento sehraný tým perfektně zvládl a absolvoval celý festivalový týden ke

Přiložené soubory

2011-plakat.pdf	PDF dokument	536.53 kB
2011-o-souborech.pdf	PDF dokument	742.64 kB
2011-vysledky.pdf	PDF dokument	459.2 kB