16. ročník (rok 2008)

11. března 2008

Letošní divadelní přehlídku, ihned po slavnostním zahájení, odstartovalo věhlasné Ořechovské divadlo s třeskutou fraškou Paroháči aneb Červené kalhoty a podle všech očekávání dostálo své pověsti. Všichni herci, pod režijní taktovkou Vlastimila Pešky, podali velmi slušné herecké výkony a přesně vystihli žánr „třeskutá fraška“. Děj se točil kolem červených kalhot konšele Doubka, záletné ženy druhého konšele Borovánka, po svatbě toužící Lucindy a šišlavého ševce Kokrhele, který se z donucení vydává za doktora. Fraška nepostrádala míru dobrého vkusu a je hodna označení kvalitního lidového divadla, které skvěle reprezentuje již celá desetiletí scéna Ořechovského divadla. Velmi pozitivní divácký ohlas sklidily pestrobarevné kostýmy všech herců, které celou scénu příjemně oživily, stejně jako harmonický zpěv.


12. března 2008

Ve středu dopoledne měly kojetínské školy příležitost zhlédnout klasické zpracování Erbenových balad ze sbírky Kytice, podbarvených scénickou hudbou Miroslava Pokorného, v podání dvou herců Jany Novákové a Lukáše Vyvlečky, kteří zdramatizovali balady Mateřídouška, Holoubek, Polednice, Štědrý den, Svatební košile a Vodník. Erbenova sbírka balad Kytice z roku 1853 bývá bez nadsázky označována za jedno z nejvýznamnějších děl české literatury. Erben se při její tvorbě nechal inspirovat především lidovým folklórem a podněty převzatými z lidové slovesnosti, které následně přebásnil. Nejzajímavějším prvkem celého představení byla scéna s příjemnou síťovou výzdobou, se zajímavými světelnými efekty a plátnem. Bohužel k slabším prvkům celého představení patřil zpěv hlavních protagonistů. Celkové ztvárnění hry zapůsobilo, jak na žáky základních škol, tak i na studenty gymnázia, velmi dobře. Sám nápad zavítat s tímto kusem do divadelního Kojetína, všechny nepochybně potěšil a inscenaci, kterou zhlédli jistě zužitkují při svém dalším studiu.
 

Ve středu večer zavítal do Kojetína tradiční účastník přehlídky Divadelní soubor Josef Kajetán Tyl Brodek u Přerova, který tentokráte přivezl komedii J. B. Moliéra Zdravý nemocný. Moliére vytvořil tuto hru v době, kdy již umíral na tuberkulózu. Ztratil dlouholetou družku Madeleine a taktéž místo u dvora, kde byl v době panovníka Ludvíka XIV. velmi oblíben jako ředitel divadelní společnosti, která organizovala dvorní slavnosti. Drama z lékařského prostředí bylo v té době velmi oblíbené. Moliére vytvořil postavu Argana - hypochondra, který tyranizuje svoji rodinu přehnanou péčí o své zdraví, aniž by si připouštěl, že se stává loutkou v rukou lékařů, lékárníků a dalších šarlatánů, kteří z jeho posedlosti mají prosperující živnost. Představení hýřilo vtipem, výbornými hereckými výkony, krásnou dobovou hudbou i kostýmy a skvělými životními moudry, jež vybízela k pozastavení. Na závěr představení se mohli sami diváci zamyslet nad tím, zda se i oni nestávají hypochondry, stejně jako hlavní představitel, kterému se celou dobu smáli. Hru, která se odehrává ve 13. století, herci doplnili o skvělou dobovou mluvu, jež všechny ještě více vtáhla do děje.
 

13. března 2008

Ve čtvrtek dopoledne přijelo Divadélko Andromeda z Prahy zahrát našim nejmenším dětem pohádku plnou písniček a legrace s názvem Jak princezna Máňa zachránila Martina z pekla. Děti se opravdu od začátku až do konce nenudily a s herci nadšeně spolupracovaly. Energická princezna Máňa všem pekelníkům ukázala, zač je toho loket, a stala se tak pro nejmenší hrdinkou. Jednoduchá, ale při tom nápaditá kompozice scény malé diváky vtáhla do děje a umožnila jim prožít všechna dobrodružství společně s herci. Důkazem velkého úspěchu byl upřímný a nefalšovaný dětský smích, který pro každého divadelníka znamená to nejlepší ocenění.
 


 

Od odpolední 17. hodiny se v Kojetíně začalo soutěžit. Prvním soutěžním divadelním představením byla komedie Rozpaky zubaře Svatopluka Nováka současných autorů Kazimíra Lupince a Sonii Štemberové, která slaví úspěch po celé republice. Do Kojetína ji přivezli členové Divadelního souboru Kulturního střediska Velká Bystřice. Po úvodním příslibu nejmladší protagonistky, že si kvůli nedostatku herců na role pacientů zahrají i diváci v sále, projela publikem vlna vzrušení a obav z neznámého. Přitom se nemuseli ničeho obávat, vždyť šlo jenom o návštěvu dentisty. Spolupráce s diváky pokračovala v celém průběhu hry, v určitých místech si sami mohli odhlasovat, například zda se zubaři Svatopluku bude zdát o zážitcích z dětského tábora či o zubní olympiádě. Publikum vždy odhlasovalo tu zákeřnější variantu. Herci si udrželi pozornost diváků až do konce hry a v mnohých případech se jim podařilo všechny upřímně rozesmát. Odborná porota udělila diplom za roli Sestry Jany Marii Pecůchové.
 

Večer se na kojetínských prknech začal odehrávat skutečný příběh pověstné pražské prostitutky Antonie Pařízkové, zvané Tonka Šibenice. Napůl moritát o čtyřech dějstvích nám představili herci Divadla Brod z Uherského Brodu. Příběh nás zavedl na začátek 20. století do jednoho z dobových pražských nevěstinců. Během dvouhodinového představení mohli diváci zhlédnout drama o ženě, která byla známá tím, že navštěvovala odsouzené k smrti, aby jim poslední noc před popravou nabídla duševní i fyzickou útěchu. Inscenace byla obohacena o písničky dokreslující danou dobu. Oceněna byla Petra Beníčková za roli Antonie Pařízkové a Lenka Sasínová za roli Blaženy Peterkové.
 

14. března 2008

Páteční čtvrtá hodina odpolední připadla na domácí soubor Hanácká scéna. Koječáci nám předvedli svou - na domácí půdě již známou – divadelní komedii Holt někdo to rád hot. Zhruba hodinová hra zavedla diváky do Ameriky v období hluboké hospodářské krize a s ní související tvrdé prohibice. Děj se nesl v duchu známého filmu Někdo to rád horké, jehož motivy je komedie inspirována. Nechyběly dobové kostýmy a perličkou byly dobré nápady, jimiž bylo představení prošpikováno. Představení domácího souboru bylo důstojným divadelním počinem, jenž úspěšně reprezentoval hostující město divadelní přehlídky. Za scénografii této inscenace byl udělen diplom Radimu Korábovi a Nikole Švédové.
 


 

Na páteční večer nalákal diváky Divadelní spolek z Kroměříže, který do Kojetína přivezl hořkou komedii s detektivní zápletkou současného francouzského autora Erica Emmanuela Schmitta Manželské vraždění. Schmitt se zaměřil na jediný a podstatný rozměr vztahu: na život páru. Na život muže a ženy. Klade si otázky, zda mohou ti dva spolu vůbec trvale žít? Pár na jevišti, Líza a Gilles spolu žijí 15 let. Aspoň tak to tvrdila jenom ona, protože Gilles ztratil paměť. Vrátil se do jejich údajně společného bytu a Líza se jej snažila uvést zpátky do jejich života. Napětí nastoupilo ihned od začátku hry, kdy se diváci ocitli v nejistotě, zda Líza nezkresluje soužití se svým manželem a zda nezatajuje pravou podstatu událostí. Jestli pouze nezneužívá jeho ztráty paměti k tomu, aby celé jejich soužití zkreslila a aby vybudovala jejich nový život na falešných základech. Gill a Líza nám dovolili ze zajímavého úhlu nahlédnout nejen do svého pokoje, ale s jejich pomocí jsme reflektivně pootevřeli i dveře vlastního partnerského vztahu. Odborná porota nominovala tuto inscenaci na celostátní přehlídku Divadelní Děčín/Třebíč a oba hlavní protagonisté Jana Štěpánová a Jiří Kašík získali diplom za herecké výkony. Dokonce Jana Štěpánová byla za svou roli ohodnocena jako nejlepší herečka celého festivalu.
 

15. března 2008

Zajímavé zpracování Sofoklovy tragédie Antigona nám v sobotu dopoledne předvedl náhodně sesbíraný opavský soubor s netypickým názvem Náměstí osvoboditelů č. p. 14 Loutkového divadla SVČ (Středisko volného času) Opava. Diváky hned od začátku upoutala jednoduchá, ale zajímavě provedená scéna, tvořená několika anonymními postavami, které se před očima publika v průběhu inscenace proměnily v náhrobky hlavních hrdinů. K úspěchu tohoto zpracování starořecké tragédie přispělo i moderní pojetí s doprovodem španělských rytmů, které umocnily dramatičnost. Tato inscenace byla zajímavým zážitkem nejen pro diváky, ale i pro samotný, velmi mladičký, soubor. Antigona byla jejich prvotním počinem a po jejím uvedení se měl soubor nenápadně rozpustit, což by byla pro amatérskou scénu škoda. Po úspěšném provedení se členové souboru rozhodli v divadelní práci pokračovat. Odborná porota udělila diplom Tereze Lexové za roli Teiresia.
 


 

Slunečné sobotní odpoledne přivítalo opavský soubor mladých talentů Divadlo Vysokozdvižného soumara Opava. Mladí divadelní nadšenci nám předvedli druhou autorskou hru Jiřího Karena s prozaickým názvem Hra. Divadelní Kojetín si opět vybrali jako místo premiéry své inscenace a zopakovali tak malou tradici. Na loňském festivalu uvedli jejich debutové představení s názvem Rys ostřeviděný. Zhruba hodinové představení zavedlo nepříliš početné publikum do zpočátku nepochybného děje, vtáhli ho do jejich hry, v které chtěli upozornit na nebezpečí počítačových her, které ovládají mysl i životy lidí. Mladí muži překvapili svými myšlenkovými pochody, svou originalitou, která hraničila místy až s nonsensem a zajímavě tak obohatili program letošního festivalu. Herci Divadla Vysokozdvižného soumara svým stylem rozhodně nenudí. Pobavili i odbornou porotu, která udělila diplom Jiřímu Karenovi za autorství předlohy inscenace Hra.
 


 

Sobotní večer patřil jednomu z nejobávanějších konkurentů pro ostatní soutěžící soubory Malé scéně Zlín. Soubor do Kojetína přihlásil hru o čase, pomíjivosti, křehkosti vztahů a lásky autora Dodo Gombára Mezi nebem a ženou. Pod režijním vedením samotného autora poskytli Zlínští téměř plnému sálu zajímavý umělecký zážitek. Děj inscenace - dvanáct obrazů, rozdělených do dvanácti měsíců a dvanácti setkání, v různých obměnách zobrazuje věčné téma, věčný boj, věčné nalézaní muže a ženy od narození až po smrt. Atmosféru inscenace perfektně doladil živý hudební doprovod kytaristy Jana Podhorného, který byl oceněn diplomem za scénickou hudbu a její interpretaci. Soubor ukázal, že i amatérské divadlo se dá směle měřit s profesionální konkurencí. Odborná porota ohodnotila inscenaci jako třetí nejlepší a doporučila ji na 2. místě na Divadelní Děčín/Třebíč. Porotu také zaujal herecký výkon Marty Bačíkové.
 

16. března 2008

Jako poslední soutěžní soubor se nám v neděli ráno představil loňský vítěz Divadlo Bez střechy Vyškov s hrou ze současnosti maďarské autorky Katalin Thurószy Schody pro kočku. V komorním prostředí, kdy na samotné scéně jsou usazeni diváci, se začal odvíjet silný příběh složitých lidských osudů. Tentokráte šlo o náhodné setkání a zpověď dvou žen, barmanky Žofky a bývalé herečky Gity, které milovaly jednoho muže. Vyškovský soubor letos opět nezklamal a zanechal v divácích silný emocionální zážitek. Divadlo Bez střechy Vyškov získalo 2. místo a odborná porota ho doporučila na 1. místě na Divadelní Děčín/Třebíč. Diplom za herecké výkony získaly obě protagonistky Adriana Roučková a Tereza Suchomelová a odbornou porotu zaujala inscenace i po režijní stránce a udělila diplom Tomáši Dorazilovi ml.
 


 

V odpoledních hodinách byl 16. ročník Divadelního Kojetína 2008 slavnostně ukončen vyhlášením výsledků a vítěze.
 


 

Ihned po vyhlášení vystoupil poslední účastník Divadelního Kojetína 2008 - Divadlo Dostavník Přerov, které si pro divadelní sezónu roku 2008 připravilo pohádku Jaroslava Koloděje s hudbou přerovského rockera Ivana Němečka Jak se peklo zadlužilo a co z toho všechno bylo. Režie se ujala Vlasta Hartlová, členka Moravského divadla Olomouc. Přerovští pekelní obyvatelé objasnili všem diváků jak je to doopravdy se známým příslovím „Kdo lže, ten krade a do pekla se hrabe!“.
 

 

Ve společnosti ochotníků ze všech krajů Moravy jsme strávili krásný divadelní týden. Během šesti dnů naše město navštívilo 13 divadelních souborů a viděli jsme celkem 15 představení. Osm inscenací hodnotila odborná porota a nakonec i vybrala vítěze, který postoupí na Celostátní přehlídku hudebního a činoherního divadla Divadelní Děčín/Divadelní Třebíč 2008.
Vítěze 16. ročníku Divadelního Kojetína 2008 již známe, ať se mu daří i v Divadelním Třebíči stejně jako u nás a postoupí až na Hronov. Ostatní soubory, ať nepodléhají zklamání. Vždyť divadlo se hraje především pro diváky a ty jste letos nezklamaly. Po každém představení všichni odcházeli spokojeni a plni dojmů.

A na závěr - tradiční slova díků:
- velké poděkování patří především všem zúčastněným divadelním souborům, bez kterých by se přehlídka v Kojetíně nekonala,
- děkujeme také všem našim věrným divákům - milovníkům amatérského divadla,
- děkujeme odborné porotě, která letos pracovala ve složení PhDr. Vít Závodský, Mgr. Miroslava Ernstová, Mgr. Petra Kohutová a Ing. Dušan Zakopal,
- děkujeme Městu Kojetín za finanční podporu,
- děkujeme všem sponzorům přehlídky,
- děkujeme studentům z kojetínského gymnázia za pomoc při moderování festivalu a také za tři čísla časopisu Divadelní Koječák,
- děkujeme Městské policii Kojetín,
- děkujeme dobrovolným hasičům za požární asistenci v sokolovně,
- děkujeme fotografce Janě Večeřové za pořízení fotografií ze všech představení,
- děkujeme všem příznivcům divadelní přehlídky v Kojetíně, kteří přispěli ke zdárnému průběhu celého festivalu,
- největší poděkování si zaslouží kolektiv pracovnic a pracovníků Městského kulturního střediska Kojetín, který vydržel a držel non stop festivalovou službu a podílel se na hladkém a vydařeném průběhu celé přehlídky.

Nashledanou zase za rok v Kojetíně - městě divadla!


Divadelní Kojetín 2008 - výsledky přehlídky
16. ročník Přehlídky amatérských divadelních souborů DIVADELNÍ KOJETÍN 2008
11. – 16. 3. 2008 SOKOLOVNA KOJETÍN

Výsledková listina

1. místo - vítězná inscenace Nominace na Celostátní přehlídku amatérského činoherního a hudebního divadla Divadelní Děčín/Divadelní Třebíč 2008:
Divadelní spolek Kroměříž za inscenaci hry Erica Emmanuela Schmitta Manželské vraždění
2. místo Doporučení na 1. místě na Celostátní přehlídku amatérského činoherního a hudebního divadla Divadelní Děčín/Divadelní Třebíč 2008:
Divadlo Bez střechy Vyškov při o. s. Thalia a MKS Vyškov za inscenaci hry Katalin Thuróczy Schody pro kočku
3. místo Doporučení na 2. místě na Celostátní přehlídku amatérského činoherního a hudebního divadla Divadelní Děčín/Divadelní Třebíč 2008:
Malá scéna Zlín za inscenaci hry Dodo Gombára Mezi nebem a ženou

Individuální ocenění:

- Marie PECŮCHOVÁ za roli Sestry Jany v inscenaci hry Rozpaky zubaře Svatopluka Nováka
- Petra BENÍČKOVÁ za roli Antonie Pařízkové v inscenaci hry Tonka Šibenice
- Lenka SASÍNOVÁ za roli Blaženy Peterkové v inscenaci hry Tonka Šibenice
- Radim KORÁB a Nikola ŠVÉDOVÁ za scénografii nastudování hry Holt někdo to rád hot
- Jiří KAŠÍK za roli Gillese v inscenaci hry Manželské vraždění
- Tereza LEXOVÁ za roli Teiresia v inscenaci hry Antigona
- Jiří KAREN za autorství předlohy inscenace Hra
- Jan PODHORNÝ za scénickou hudbu a její interpretaci v inscenaci hry Mezi nebem a ženou
- Marta BAČÍKOVÁ za roli Ženy v inscenaci hry Mezi nebem a ženou
- Adriana ROUČKOVÁ za roli Žofky v inscenaci hry Schody pro kočku
- Tereza SUCHOMELOVÁ za roli Gity v inscenaci hry Schody pro kočku
- Tomáš DORAZIL ml. za režii inscenace hry Schody pro kočku
- Jana ŠTĚPÁNOVÁ za nejlepší herecký výkon přehlídky Divadelní Kojetín 2008 v roli Lízy z inscenace hry Manželské vraždění

Odborná porota pracovala ve složení:
PhDr. Vít Závodský - předseda, Mgr. Miroslava Ernstová - člen, Ing. Dušan Zakopal - člen, Mgr. Petra Kohutová - člen

Nominace a doporučení na Divadelní Děčín/Divadelní Třebíč 2008

Nominace na Divadelní Děčín/Divadelní Třebíč 2008
Soubor: Divadelní spolek Kroměříž
Inscenace: Eric Emmanuel Schmitt: Manželské vraždění
Překlad: Michal Lázňovský
Režie: Láry Kolář j.h.
Hodnocení inscenace:

Eric Emmanuel Schmitt je autor hraný po celém světě i u nás, velmi uznávaný zejména díky svým prozaickým i dramatickým pracím ,popularizujícím otázky náboženství, víry a filozofie, a zabývající se především vztahem člověka ke transcendentnu (4 novely o neviditelném, Návštěvník, Libertin, Hotel mezi dvěma světy...). Z tohoto hlediska se jeví Manželské vraždění z roku 2002 (u nás poprvé uvedené v Divadle na Jezerce roku 2005 v Hřebejkově režii) jako „pilotní projekt“ jeho nového směřování, orientovaného více na vztahová a poněkud „světštější“ témata. Inscenace Divadelního spolku Kroměříž, režírovaná hercem Lárym Kolářem, nás zavedla do bytu Gillese a Lízy v okamžiku, kdy se Gilles vrací domů z nemocnice se ztrátou paměti a je svou ženou seznamován se základními skutečnostmi o jejich manželství. Jejich dialog oplývá přemnohými zvraty – je nám demonstrován jak příběh jednoho patnáct let trvajícího manželského soužití, tak možný vývoj vztahu muže a ženy obecně. Režisérovi byla upřena jedna z možností, jak projevit svůj postoj ke hře jako takové – licenční smlouva zakazuje v textu škrtat – o to respektuhodnější je fakt, že v podstatě na slově postavené drama dokázal vystavět jako živou, zajímavou, mnohdy překvapivou či šokující zprávu o stavu mezilidských vztahů. Poučen zhlédnutím pražské inscenace, rozhodl se rezignovat na humornou stránku věci a soustředit se na vážné valéry. Největší jeho zásluhou je pak citlivé vedení herců – výkony Jiřího Kašíka a Jany Štěpánové jsou v amatérských podmínkách výjimečné (kreace Jany Štěpánové byla oceněna jako vůbec nejlepší herecký výkon Divadelního Kojetína 2008). Jedna z nečetných výtek poroty upozorňovala na nadužívání hudby a přemíru světelných změn, které – ve snaze hercům pomoci – byly spíše elementem rušivým. Celkově možno říci, že se jedná o inscenaci poučenou, dramaturgicky nesporně zajímavou, režijně zvládnutou a herecky nadprůměrnou. Z toho důvodu ji porota 16. ročníku přehlídky amatérských divadelních souborů Divadelní Kojetín 2008 nominovala na Divadelní Děčín/Divadelní Třebíč 2008.

Doporučení na 1. místě na Divadelní Děčín/Divadelní Třebíč 2008
Soubor: Divadlo bez Střechy při o.s.Thalia a MKS Vyškov
Inscenace: Katalin Thuróczy: Schody pro kočku
Překlad: András Halász
Režie: Tomáš Dorazil ml.
Hodnocení inscenace:

Schody pro kočku Katalin Thuróczy (*1948), uvedené Divadlem bez střechy, jsou objevem dramaturga Vladimíra Goldy a režiséra Tomáše Dorazila ml.. K. Thuróczy, významná maďarská dramatička, se u nás dosud nehrála ani na profesionálních, ani na amatérských jevištích, a to navzdory tomu, že její hry byly v Maďarsku ověnčeny řadou cen. Schody pro kočku jsou dialogem dvou žen – Žofky (Adriana Roučková) a Gity (Tereza Suchomelová) – v prostředí nočního baru. Jádrem sporu je samozřejmě muž, Žofčin manžel a Gitin milenec; na jevišti se sice neobjeví, ale ženy hovoří téměř jen o něm a divák má chvílemi pocit, jako by byl přítomen. Thuróczy je divadelní praktička (prošla mnohými divadelními profesemi, od rekvizitářky až po dramaturgyni), a tak nabízí v takto ohraničeném vztahu sled velmi přesně vypracovaných, překvapivě pointovaných situací, jejichž účinnost režisér Dorazil zvyšuje jednak obratně volenými škrty, jednak přesnou charakteristikou fází vývoje obou postav. Komorní ráz hry volal po intimním prostoru, a tak byli v Kojetíně diváci usazeni na jevišti. Obě postavy byly velmi přesně charakterizovány, a to jak kostýmním řešením (scéna a kostýmy Ivana Macháčková), tak hereckým projevem. Žofka Adriany Roučkové jako ta, která nosí masku, a to i před sebou, a před koncem ji ztrácí; Gita Terezy Suchomelové jako ta, která má srdce na dlani, ale v průběhu dialogu se mění v lehce sadistickou, živočišnou šelmu, která ví, jak ublížit. Dojem z překvapivého konce je – oproti textové předloze – ještě umocněn divadelními prostředky. Vzhledem k výrazné symbióze dramaturgické, režijní a herecké stránky inscenace se rozhodla porota doporučit inscenaci na 1. místě na Divadelní Děčín/Divadelní Třebíč 2008.

Doporučení na 2. místě na Divadelní Děčín/Divadelní Třebíč 2008
Soubor: Divadlo Malá scéna Zlín, o. s.
Inscenace: Dodo Gombár: Mezi nebem a ženou
Režie: Dodo Gombár j. h.
Hodnocení inscenace:

Současná hra Dodo Gombára a zároveň jejího režiséra, poprvé hraná v České republice, je hra o křehkosti vztahů a lásce. Řeší věčné téma muže a ženy. Inscenace nahlíží na tyto problémy v komediálním žánru, tím se navazuje blízký kontakt s divákem. Strukturu inscenace tvoří dvanáct obrazů zasazených do měsíčních fází roku. Tyto jsou pak úspěšně propojeny původními kytarovými skladbami, interpretovanými přímo na scéně jejich autorem. Dalším svorníkem je postava jevištního technika, který ne vždy svými texty napomáhá k celistvému jevištnímu tvaru. Všech dvanáct obrazů v principu dialogů mezi mužem a ženou je vytvářeno dvojicí protagonistů, jejichž výborné herecké výkony přispívají podstatnou měrou k úspěchu inscenace.

Přiložené soubory
PDF 2008-plakat.pdf PDF dokument 151.3 kB
PDF 2008-o-souborech.pdf PDF dokument 761.95 kB
PDF 2008-vysledky.pdf PDF dokument 224.85 kB