Slavnostní ROZSVÍCENÍ VÁNOČNÍHO STROMU - poděkování a foto
Slavnostní ROZSVÍCENÍ VÁNOČNÍHO STROMU na Masarykově náměstí s programem a adventním jarmarkem se letos konalo v pátek 22. listopadu 2024...
Zítra začínáme!!! Již na večer přijelo Divadlo Klauniky Brno, připravit si scénu. Nastal první problém - schůdky na jeviště. Nakonec jsme dosti vachrlaté schody zkompletovali z různých součástek. Doufáme, že zítra Don Quijote na nich neupadne...
Začínáme. Don Quijote de la mAncha - ráno v 8.15 hodin pro studenty Gymnázia Kojetín, v 10.00 hodin pro žáky základních škol. DQ ze schodů nespadl. Večer v 19.00 hodin slavnostně přehlídku zahájil místostarosta Města Kojetín Ing. Jiří Šírek - krásná řeč. Ihned poté nastoupil do akce opět DQ a zase nespadl. Bezva, vše běží v pohodě, lidi se baví a dokonce i hrají.
První príma den je za námi...
Ráno přijíždí Divadlo Malá scéna Zlín a v 10.00 hodin hraje pohádku pro děti U nás v Nesvárově aneb Kdo přemůže draka. Všichni jsme pohádkou nadšeni - děti, učitelé i my pořadatelé. I toho draka jsme jim věřili...
Blíží se večer a do Kojetína přijíždí poprvé Madagaskarské želvy z Brna. Sokolovnu lehce najdou, scéna není také složitá. Trochu problémy s promítacím plátnem kvůli videoprojekci. Ve 20.00 hodin sál praská ve švech - je plno. Začíná se to mrcasit a nejen v trojúhelníku. Teenageři nalákáni na hip-hopovou muziku opouští sál zhruba po čtvrt hodině. Asi to není pro ně to pravé hip-hopové. Ostatní rozpačitě čekají na rozuzlení příběhu. To nakonec přišlo...
A nám skončil druhý príma den...
Hned od rána trochu humbuk. Svážíme děti z Tovačova, Uhřičic, Lobodic, Polkovic, Měrovic a Křenovic. Divadlo Koráb z Brna se svou nosatou princeznou, loutkou v životní velikosti, rozdovádí všechny děti v sále. Trocha problémů s odvozem dětí zpátky do okolních škol. Vše se s klidem vyřešilo a přehlídka běží dál...
Okolo šesté přijíždí první porotce Dušan Zakopal vlastním autem z Ostravy. Cesta prý byla úděsná, ztratil dvě poklice z kol auta. Silnice dostaly po zimě opravdu co proto. Vlakem z Karlových Varů přijíždí Petra Kohutová, procestovala celý den. Sklidila od nás obdiv. Z Brna dorazil i předseda poroty Vít Závodský, cesta byla asi O.K., žádná nuda v Brně. Po rychlém ubytování v místním Western steak housu se dali všichni do práce. Do čtveřice jim přibyla místní Miroslava Ernstová, která dorazila na svém již pojízdném dvoukolém oři. Včera jí ho zklamaní hip-hopoví nadšenci řádně očesali a odvětrali.
Dorazil i Štěk a spol. z Hranic se svou složitou scénou. Celý kus hrají tři herečky uprostřed sálu v tzv. aréně. To nás ještě čeká slavnostní zahájení. Přichází starosta Ing. Mojmír Haupt, trocha rozpaků z arény. Vše se vyřeší a při troše fantazie a improvizace je soutěžní část přehlídky ve 20.00 hodin slavnostně zahájena. Svačinová s třesoucím se hlasem i koleny (vlastně celým tělem) premiérově (tzv. cimrmanovský záskok za nemocnou ředitelku MěKS) a starosta Haupt se svým typickým šarmem excelentně.
Poté nastalo velké drámo. Rušivým elementem byli místní teenageři, ihned zítra upozorníme vedení místních škol, aby učitelé poučili své žáky jak se mají v divadle chovat. Služky sklidily aplaus všech přítomných diváků a kladně je ohodnotila i porota.
Třetí príma den je u konce...
Trochu volné dopoledne pro nás i pro porotu. Další představení začíná v 16.00 hodin. Z nedaleké Litovle k nám přijela parta Rychlých šípáků a Bratrstvo kočičí pracky. Bezva lidi, bezva představení, bezva všechno... Až na porotu, tu neohromili. Ale nás ANO! A všechny v sále také! S nadšením jsme přivítali kladného hrdinu nedávného včerejška Mirka Dušína, chlapce (ehm), který ještě nikdy neřekl sprosté slovo, Jarku Metelku, jenž v brzké době oslaví své životní jubileum (-náct to asi nebude), a přesto vypadal, že ještě nevytáhl paty z puberty, Jindru Hojera, který dovezl švestičky z vlastní zahrádky, Červeňáčka, který si svou čepičkou zakrýval poněkud vyšší čelo a Rychlonožku, který ve svých třiačtyřiceti krásně mutoval. Přijeďte zase do Kojetína, rádi vás, šípáci, uvidíme!!!
Nastal podvečer a my hledáme klíče. Přijíždí J. K. Tyl z Brodku u Přerova, samozřejmě že divadelní soubor. Rychlé střídání v šatně i na jevišti. Ve 20.00 hodin se na kojetínských prknech roztáčí bláznivý kolotoč. Dva manželské páry, nepříjemná tchýně, bohatá tetička, modelka a milenka - chvílemi ztrácíme přehled kdo s kým, jak, proč a kde. Opravdu bláznivá komedie, která nám zvedla náladu a poradila jak na nevěru.
A čtvrtý príma den jsme zakončili s cizím mužem v cizím pokoji...
Poprvé v Kojetíně se v 10.00 hodin představilo nám dosud neznámé Divadlo Amadis z Brna s crazy komedií Dovolená s rizikem (tu dovolenou bychom brali). Měli trochu ztíženou pozici - komu by se po ránu chtělo, že? Ale herci vše zvládli na jedničku a my už víme, že nemáme vyjíždět na dovolenou, aniž bychom si zajistili ubytování...
V poledne přijíždí nám známá a oblíbená Malá scéna Zlín. Představení začíná v 15.00 hodin, tak je spousta času jen tak poklábosit. Všem chutnaly naše výborné toasty - recept neprozradíme. Začalo se na minutu přesně a v sále by šlo slyšet spadnout špendlík (ehm i nevypnutý mobil). Prožívali jsme společně s Isadorou a Jeseninem jedinečnou romantickou a bouřlivou lásku, někteří jsme oprášili i ruštinu díky výborné překladatelce Belzer, zaposlouchali jsme se do tónů Chopina a obdivovali režisérské i herecké umění Petra Nýdrleho. Bravo!!! Hru Když tančila... bez tance jsme hltali jedním dechem. Bravo!!! Dokonce i porota výkon Malé scény musela rozcházet a na besedě nešetřila chválou. Říkáme Bravo!!! a na takové divadlo se vždy budeme těšit...
V podvečerních hodinách přijíždí Divadlo Dostavník z nedalekého Přerova. Herců je opravdu hodně, koječáci můžou závidět. Ve 20.00 hodin se sokolovnou nesou první melodie spirituálů a gospelů, Dostavník nám poodhaluje Klášterní tajemství v komedii plné agentů a neposedných chovanek, servíruje nám crazy coctail k odreagování se od reality všedních dnů a baví nás svými kusy. Plný sál spokojených diváků hovoří za vše. Porota představení shledává průměrné. Co není letos, může být napřesrok.
A nám končí pátý príma den s divadlem...
Ráno se do sokolky trousí místní študáci - herci. Za nimi se trousí neherci. V 10.00 hodin se do historie kojetínské přehlídky zapisuje Studentský divadelní spolek "Pod mostem" Kojetín. A hrrr na nás rovnou s Kladivem i srpem. Zavedli nás znovu do doby socialistické, do doby, kterou sami neprožili, a kterou vidí svýma ještě dětskýma očima. Pod režijním vedením dvou studentů Jakuba Šírka a Hany Hásové se dala dohromady parta mladých lidí, nadšených a již načichlých pro divadelní kumšt. Proto znovu říkáme - jestli vás divadlo uhranulo natolik, že se mu chcete dál věnovat - přijďte mezi nás, mezi naše herce domovské Hanácké scény. Možná, že za rok, za dva, budete i vy získávat ocenění odborné poroty nejen v Kojetíně a v našem městě opět divadlo ožije.
Poslední představení se sneslo z nebe na zem v 15.00 hodin. V režii Vlastimila Pešky nás přijelo pobavit Ořechovské divadlo. Skvělá scéna, skvělí herci i hérečky, skvělý Olymp, skvělý Ořechov. Škoda jen, že se k nám nepřihlásili do soutěže. Určitě by pořádně zamíchali pořadím. Snad v příštím roce...
V 17.00 hodin jsme přehlídku slavnostně ukončili vyhlášením vítězů a společně jsme se rozloučili se 14. ročníkem (viz výsledky). Za spoluorganizátory divadelní přehlídky děkujeme především Městu Kojetín za finanční podporu, všem zúčastněným divadelním souborům, odborné porotě, divákům, všem sponzorům přehlídky, studentům gymnázia Kojetín, Městské policii Kojetín a všem příznivcům divadelní přehlídky v Kojetíně, kteří přispěli ke zdárnému průběhu celého festivalu. Už se těšíme na 15. ročník, na nové soubory, nové lidi, ale i na ty naše stálé známé tváře, které v Kojetíně tak rádi vídáme.
Tak nashledanou - Divadlo Klauniky Brno, Malá scéno Zlín, Madagaskarské želvy z Brna, Divadlo Korábe Brno, Štěku a spol. z Hranic, Sokole z Litovle, Divadlo Amadis Brno, druhá Malá scéno Zlín, Dostavníku z Přerova i ty Ořechovské divadlo... I s vámi novými, o kterých třeba ani nevíme... I s vámi, kojetínští studenti, budoucí herci naší Hanácké scény...
Ták a nám definitivně skončily príma divadelní dny...
1. místo - vítězná inscenace - Nominace na Celostátní přehlídku amatérského, činoherního a hudebního divadla FEMAD Poděbrady/Divadelní Třebíč 2006:
Divadlo Malá scéna Zlín za inscenaci hry Martina Shermana Když tančila...
2. místo: Nebylo uděleno
3. místo:
Občanskému sdružení Štěk a spol. Hranice za inscenaci hry Jeana Geneta Služky
Cena studentského diváka:
Divadelnímu odboru Sokola Litovel za inscenaci hry Rychlé šípy
Diplomy
- Ireně Garlíkové za roli Isadory Duncanové v inscenaci Když tančila...
- Renatě Švrčkové za roli Hany Belzer v inscenaci Když tančila...
- Blance Kovandové za roli Mary Desti v inscenaci Když tančila...
- Michalu Schmalzovi za roli Mirka Dušína v inscenaci Rychlé šípy
- Karlu Kratochvilovi za roli Karla Kartoucha v inscenaci Klíče na neděli
- Petru Strykovi za roli Stanleyho Parkera v inscenaci Dovolená s rizikem
- za pěvecký projev sboru chovanek v inscenaci Klášterní tajemství
- Petru Nýdrlemu za režii inscenace Když tančila...
- Občanskému sdružení Štěk a spol. Hranice za dramaturgický přínos přehlídce inscenací hry Služky
Odborná porota pracovala ve složení:
PhDr. Vít Závodský - předseda poroty Mgr. Miroslava Ernstová, Mgr. Petra Kohutová, Ing. Dušan Zakopal
Soubor: Malá scéna Zlín
Inscenace: Martin Sherman: Když tančila ...
Překlad: Alice Nellis
Režie: Petr Nýdrle
Hodnocení:
Malá scéna Zlín je renomovaný, systematicky a koncepčně pracující soubor, který se vedle nabídky pro děti v poslední době programově orientuje na textově kvalitní, divácky náročný repertoár závažného existenciálního charakteru, ztvárňovaný s vyhraněným režijním názorem ve výrazné jevištní stylizaci (L. Gyurkó, F. García Lorca, J.-P. Daumas, I. Bergman aj.). Dlužno připomenout, že i v loňském roce byl právě z Kojetína nominován na Divadelní Třebíč, odkud postoupil až na Jiráskův Hronov 2005, a to s inscenací aktovek Valentina Krasnogorova Pelikáni v pustině v režii Jana Leflíka. Na podzim 2005 pak uspořádal velkoryse pojatý 1. ročník mezinárodního festivalu amatérského divadla. V letošním roce se zúčastnil kojetínské přehlídky s pohádkou U nás v Nesvárově aneb Kdo přemůže draka v nesoutěžní a s dramatem Martina Shermana Když tančila... v soutěžní části. Druhá jmenovaná inscenace pak prokázala takové kvality, že se odborná porota rozhodla ji nominovat na FEMAD Poděbrady/Divadelní Třebíč. "Romantická, bouřlivá, zničující láska slavné americké tanečnice Isadory Duncanové a ruského básníka Sergeje Jesenina v kosmopolitní Paříži roku 1923", jak zní podtitul hry, je vlastně příběhovým východiskem inscenace rovněž účinkujícího režiséra Petra Nýdrleho, absolventa divadelní vědy filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zachovává klasickou trojí jednotu děje, místa a času. Jeden den v nekonvenční domácnosti, který začíná polední kocovinou a končí nepovedeným večírkem, je rámován stejnou mizanscénou, vyvolává tedy úvahy o čase jako takovém a o čase, který jest nám vyměřen a jehož využíváme každý po svém (oběma hlavním postavám, tedy Duncanové a Jeseninovi, zbývá už jen několik let do tragické smrti). Celkově možno říci, že tématem inscenace, hojně podtrženým vnějšími prostředky (jazykové balábile - hovoří se celkem šesti jazyky; vertikální odstupňování scény a velmi vtipné řešení imaginárního klavíru; na počátku humor a lehkost v jednotlivých hereckých kreacích, na konci pak "nesnesitelná těžkost bytí"), je nezachytitelnost a racionální nepojmenovatelnost takových skutečností, jež určují náš život, jako je krása, fantazie, umění, láska, samota a smrt. Ač se tedy jedná o hru v textové části především biografickou, inscenace postihuje téma obecné a v každé době aktuální. Nutno zdůraznit, že všechny složky inscenace jsou velmi dobře vyvážené a doplňující se. Máme na mysli nejen zmíněné scénografické řešení (s velmi vtipně použitými polštáři na bitvu v závěru večírku, v němž se podle textu mělo třískat nádobím), ale rovněž světla a zvuk, kostýmy (ač je pod nimi podepsán "kosmopolitní kolektiv", jedná se hlavně o šatník interpretky Blanky Kovandové) a především jedinečné herecké výkony. Tanečnice Isadora Duncanová Ireny Garlíkové, pokoušející se mimoslovními a mimopohybovými prostředky sdělit jakousi "filozofii tance", buranský básnický běs Sergej Jesenin Marcela Kotíka ( při generačním skladbě souboru nebylo bohužel možno zachytit patřičný, věkový rozdíl mezi oběma postavami, což by určitě přineslo nový rozměr), naprosto výjimečná ruská tlumočnice Hana Belzer Renaty Švrčkové, řecký pianista a homosexuál Alexandros Tomáše Čermáka, jediná praktická duše Mary Blanky Kovandové, francouzská komorná Jeane Michaely Holíkové (jejíž odchod na konci jen zdůrazňuje samotu a opuštěnost ústředního páru), úředník Luciano v podání samotného režiséra a konečně mladičká švédská tanečnice Christine Lucie Burianové. Jmenujeme je záměrně všechny, neboť jejich výkony při ztvárnění vykořeněných, vnitřně rozklížených, mírně kuriózních figur byly vskutku vyrovnané a - řečeno hudební terminologií - ladily. Především pro opar tajemství a jakési magičnosti, který se rozprostíral nad celým představením, jakož i pro vyrovnanost všech složek a výjimečné herecké výkony je inscenace jako nositelka festivalového 1. místa nominována na Celostátní přehlídku FEMAD Poděbrady/Divadelní Třebíč 2006.
2006-o-souborech.pdf | PDF dokument | 1006 kB |
2006-vysledky.pdf | PDF dokument | 268.14 kB |