Divadelní Kojetín 2025

V týdnu od 12. do 16. března 2025 bude Kojetín hostitelským městem postupové přehlídky Divadelní Kojetín směrem na Divadelní Piknik Most. Zveme všechny milovníky divadla do kojetínské Sokolovny!!!
Přehlídka amatérských divadelních souborů Kojetín 2003
11. ročník
pořadatel: Město Kojetín a MěKS Kojetín
19. – 23. března 2003
Sokolovna Kojetín
19. března 2003 v 8.15 a 10 hodin
DS Domu kultury Kroměříž
M. Holková: Popelka
19. března 2003 ve 14 hodin
DS Flok Samotišky
Z. Kozák: Čáry báby Cotkytle aneb Tři zlaté zuby Děda Vševěda
19. března 2003 v 19.30 hodin
Hanácká scéna MěKS Kojetín
R. Cooney: 2 + 2 = 5
20. března 2003 v 8 a 10 hodin
Divadlo Genus Brno
J. B. Moliére: Lakomec
20. března 2003 v 19.30 hodin
Divadlo Dostavník Přerov
J. Suchý, K. J. Erben: Kytice
21. března 2003 v 16 hodin
Slavnostní zahájení 11. ročníku
Moje divadlo Prostějov
anonym: Benátčanky
21. března 2003 v 19.30 hodin
DS Domu kultury Kroměříž
A. Procházka: Ještě jednou, profesore
22. března 2003 v 10 hodin
DS J. K. Tyl Brodek u Přerova
J. B. Thomas: Charleyova teta
22. března 2003 v 15 hodin
Malá scéna ZUŠ Zlín
J. P. Daumas: Hřbitov slonů
22. března 2003 v 19.30 hodin
Divadlo Dostavník Přerov
D. a V. Martincovi, Z. Hilbert: kniha džungle aneb Všichni jsme jedné krve
23. března 2003 v 10 hodin
Nezávislá scéna Domu kultury Kroměříž
F. R. Fourton: Monsieur Amédée
23. března 2003 ve 14 hodin
Divadlo Nad kinem Horní Moštěnice
E. O´Neill: Měsíc pro smolaře
23. března 2003 v 17 hodin
Slavnostní vyhlášení výsledků 11. ročníku
Vít Závodský, Dušan Zakopal, Vladimír Dvořák
- Vlastimil Krejčiřík za roli Stephena Spettiguea v inscenaci hry Charleyova teta
- František Porcházka za roli Lorda Fancourta babberleyho v inscenaci hry Charleyova teta
- Jiří Kašík za roli Ivoše v inscenaci hry Ještě jednou, profesore
- Malá scéna ZUŠ Zlín za výraznou hereckou složku v inscenaci Hřbitov slonů
- Zdeněk Hilbert za hudbu k inscenaci hry Kniha džungle aneb Všichni jsme jedné krve
- Hana Dostálová za scénu a kostýmy v inscenaci hry Kniha džungle aneb Všichni jsme jedné krve
- Vladimír Komora za výtvarnou složku v inscenaci hry Hřbitov slonů
- mladý talent Lukáš Vajda v roli Mauglího z inscenace hry Kniha džungle aneb Všichni jsme jedné krve
- Eda Halama za roli Amédéeho v inscenaci hry Monsieur Amédée
Divadlo Dostavník Přerov s inscenací hry autorů Dagmar a Václava Martincových a Zdeňka Hilberta Kniha džungle aneb Všichni jsme jedné krve
Svou hudební féerii, jak ji autorka úpravy označila, inscenátoři připravili v české premiéře. Hostující režisérka plně využila možností a schopností múzicky disponovaného kolektivu, s kterým již pracuje několik sezón. hudební část inscenace je dílem člena souboru Zdeňka Hilberta. Jevištní podívaná je založena na soustředěné, nadšené a nezvykle kreativní činnosti celého kolektivu. beze zbytku využili svých schopností v kvalitním zpěvu (živá interpretace písní bez hudebního doprovodu a složitější zvukařské techniky, vhodně podpořená rytmickými prostředky – bubínky, tyčemi apod.). neméně hodnotná je i pohybová stránka – nejen v sólových vystoupeních, ale zvláště ve vytváření imaginativních akusticko-vizuálních obrazů ze života indické džungle. Leckdy však budování potřebné atmosféry a nálady jde na úkor textové srozumitelnosti, zvláště při kolektivní recitaci. Vedle charakterotvorného jazyka u jednotlivých zvířecích postav se plně využívá i jejich příznačných rytmicko-pohybových prvků (opice, tygr, pardál, had apod.). Scénografické řešení je úsporné, mobilní a dobře evokuje prostředí džungle. Dominantním prvkem zůstává charakterizace jednotlivých zvířat (čelenky, barevné látkové doplňky apod.). Jednotnost užití těchto prostředků je poněkud narušena spodobněním lidského mláděte loutkou. Dramaturgie úpravy vychází z Kiplingových povídek a zachovává základní poslání o přirozeném spojení člověka a přírody. Jevištní zpracování by však mohlo věnovat větší pozornost významu a výkladu některých dílčích obrazů (scény s pokladem, postavení a zapojení prvotního slona do zvířecího chóru apod.)
Inscenaci Kniha džungle aneb Všichni jsme jedné krve lze považovat za velmi sympatický a významný mezník v usilování Divadla Dostavník o kvalitní hudebně zábavný žánr v amatérském divadle. jejich autorské a interpretační zpracování je v tomto žánru svým způsobem originální.
Malá scéna ZUŠ Zlín s inscenací hry Jeana - Paula Daumase Hřbitov slonů
Současný francouzský autor není na našich jevištích frekventovaným dramatikem. Vnimatelsky náročný příběh pěti dam je o osamělosti, touhách, nadějích, ale také o přetvářce, lži, nenávisti, bezmocnosti, o strachu a úzkosti, o skrývání skutečnosti spojené s nepotřebností stárnoucích žen. Režisér soustavně pracující s mladými členy Malé scény již několik let, byl si vědom předností i věkového handicapu vyspělého hereckého kolektivu. V tématu položil důraz na iluze, faleš a neochotu jednat a konat ve prospěch změny k lepšímu. tomu přizpůsobil i užití výrazových hereckých prostředků zvláště v první části inscenace, charakterizované výraznou stylizací hlasovou, pohybovou i kostýmní. Chování postav působí svým předstíráním pravdivě a dává tušit tajemství, které si nesou v sobě. Pro výklad tématu je využito kontrastního hereckého projevu muže v roli jedné z žen. S odhalováním pravdy o každé z nich od počátku druhé části se mění i výrazové prostředky od vnější stylizace k vnitřní silně emotivní herecké výpovědi. Bezprostřednosti kontaktu s divákem napomáhá i arénový způsob řešení scény a hlediště (hrálo se do tří stran s obecenstvem usazeným na jevišti). Vedle osobitého režijního výkladu zůstává silnou stránkou inscenace její herecká složka (cena celému kolektivu). Znakové scénografické řešení (u tohoto souboru a režiséra obvyklé) plně podporuje jeho záměr. Zarámování hracího prostoru čtyřmi průhlednými, vnitřně osvětlenými bílými válci a imaginární hra s nimi s sebou nese vícevýznamovost a metaforičnost. Práce se světlem patří rovněž k pozitivům sugestivního nastudování. S přihlédnutím k principu scénování a způsobu hraní doporučujeme stupňovité řešení hlediště. inscenace Malé scény ZUŠ Zlín zanechává u diváků silný emotivní dojem. Je ovšem otázka, nakolik i přes svůj nesporný dramaturgický přínos překračuje dosavadní základní tématickou linii vyspělého souboru.
DS Domu kultury Kroměříž s inscenací hry Antonína Procházky Ještě jednou, profesore
Divadelní soubor Domu kultury Kroměříž je pokračovatelem dlouholeté ochotnické tradice ve svém městě. V jeho historii najedeme řadu zajímavých inscenací. Zejména v nedávné době sklízel úspěchy s muzikálem Jeptišky, s nímž se zúčastnil i Jiráskova Hronova. Pro letošní přehlídku v Kojetíně si členové souboru zvolili českou veselohru Antonína Procházky Ještě jednou, profesore. v jejich podání byla tato hra poprvé uvedena na amatérské scéně. předlohu bez úprav převzal a režijně zpracoval Karel Hoffmann j. h., pod jehož vedením se hercům podařilo využít širokého spektra komických situací autorem do hry vložených. herecké výkony jednotlivých aktérů byly vyrovnané a přispěly k diváckému úspěchu inscenace.