Vyhlášení 31. ročníku Divadelního Kojetína 2025
Měsíc březen bude opět v Kojetíně patřit amatérskému divadlu. Vyhlašujeme další ročník přehlídky Divadelní Kojetín…
Přehlídka amatérských divadelních souborů Kojetín 2003
11. ročník
pořadatel: Město Kojetín a MěKS Kojetín
19. – 23. března 2003
Sokolovna Kojetín
19. března 2003 v 8.15 a 10 hodin
DS Domu kultury Kroměříž
M. Holková: Popelka
19. března 2003 ve 14 hodin
DS Flok Samotišky
Z. Kozák: Čáry báby Cotkytle aneb Tři zlaté zuby Děda Vševěda
19. března 2003 v 19.30 hodin
Hanácká scéna MěKS Kojetín
R. Cooney: 2 + 2 = 5
20. března 2003 v 8 a 10 hodin
Divadlo Genus Brno
J. B. Moliére: Lakomec
20. března 2003 v 19.30 hodin
Divadlo Dostavník Přerov
J. Suchý, K. J. Erben: Kytice
21. března 2003 v 16 hodin
Slavnostní zahájení 11. ročníku
Moje divadlo Prostějov
anonym: Benátčanky
21. března 2003 v 19.30 hodin
DS Domu kultury Kroměříž
A. Procházka: Ještě jednou, profesore
22. března 2003 v 10 hodin
DS J. K. Tyl Brodek u Přerova
J. B. Thomas: Charleyova teta
22. března 2003 v 15 hodin
Malá scéna ZUŠ Zlín
J. P. Daumas: Hřbitov slonů
22. března 2003 v 19.30 hodin
Divadlo Dostavník Přerov
D. a V. Martincovi, Z. Hilbert: kniha džungle aneb Všichni jsme jedné krve
23. března 2003 v 10 hodin
Nezávislá scéna Domu kultury Kroměříž
F. R. Fourton: Monsieur Amédée
23. března 2003 ve 14 hodin
Divadlo Nad kinem Horní Moštěnice
E. O´Neill: Měsíc pro smolaře
23. března 2003 v 17 hodin
Slavnostní vyhlášení výsledků 11. ročníku
Vít Závodský, Dušan Zakopal, Vladimír Dvořák
- Vlastimil Krejčiřík za roli Stephena Spettiguea v inscenaci hry Charleyova teta
- František Porcházka za roli Lorda Fancourta babberleyho v inscenaci hry Charleyova teta
- Jiří Kašík za roli Ivoše v inscenaci hry Ještě jednou, profesore
- Malá scéna ZUŠ Zlín za výraznou hereckou složku v inscenaci Hřbitov slonů
- Zdeněk Hilbert za hudbu k inscenaci hry Kniha džungle aneb Všichni jsme jedné krve
- Hana Dostálová za scénu a kostýmy v inscenaci hry Kniha džungle aneb Všichni jsme jedné krve
- Vladimír Komora za výtvarnou složku v inscenaci hry Hřbitov slonů
- mladý talent Lukáš Vajda v roli Mauglího z inscenace hry Kniha džungle aneb Všichni jsme jedné krve
- Eda Halama za roli Amédéeho v inscenaci hry Monsieur Amédée
Divadlo Dostavník Přerov s inscenací hry autorů Dagmar a Václava Martincových a Zdeňka Hilberta Kniha džungle aneb Všichni jsme jedné krve
Svou hudební féerii, jak ji autorka úpravy označila, inscenátoři připravili v české premiéře. Hostující režisérka plně využila možností a schopností múzicky disponovaného kolektivu, s kterým již pracuje několik sezón. hudební část inscenace je dílem člena souboru Zdeňka Hilberta. Jevištní podívaná je založena na soustředěné, nadšené a nezvykle kreativní činnosti celého kolektivu. beze zbytku využili svých schopností v kvalitním zpěvu (živá interpretace písní bez hudebního doprovodu a složitější zvukařské techniky, vhodně podpořená rytmickými prostředky – bubínky, tyčemi apod.). neméně hodnotná je i pohybová stránka – nejen v sólových vystoupeních, ale zvláště ve vytváření imaginativních akusticko-vizuálních obrazů ze života indické džungle. Leckdy však budování potřebné atmosféry a nálady jde na úkor textové srozumitelnosti, zvláště při kolektivní recitaci. Vedle charakterotvorného jazyka u jednotlivých zvířecích postav se plně využívá i jejich příznačných rytmicko-pohybových prvků (opice, tygr, pardál, had apod.). Scénografické řešení je úsporné, mobilní a dobře evokuje prostředí džungle. Dominantním prvkem zůstává charakterizace jednotlivých zvířat (čelenky, barevné látkové doplňky apod.). Jednotnost užití těchto prostředků je poněkud narušena spodobněním lidského mláděte loutkou. Dramaturgie úpravy vychází z Kiplingových povídek a zachovává základní poslání o přirozeném spojení člověka a přírody. Jevištní zpracování by však mohlo věnovat větší pozornost významu a výkladu některých dílčích obrazů (scény s pokladem, postavení a zapojení prvotního slona do zvířecího chóru apod.)
Inscenaci Kniha džungle aneb Všichni jsme jedné krve lze považovat za velmi sympatický a významný mezník v usilování Divadla Dostavník o kvalitní hudebně zábavný žánr v amatérském divadle. jejich autorské a interpretační zpracování je v tomto žánru svým způsobem originální.
Malá scéna ZUŠ Zlín s inscenací hry Jeana - Paula Daumase Hřbitov slonů
Současný francouzský autor není na našich jevištích frekventovaným dramatikem. Vnimatelsky náročný příběh pěti dam je o osamělosti, touhách, nadějích, ale také o přetvářce, lži, nenávisti, bezmocnosti, o strachu a úzkosti, o skrývání skutečnosti spojené s nepotřebností stárnoucích žen. Režisér soustavně pracující s mladými členy Malé scény již několik let, byl si vědom předností i věkového handicapu vyspělého hereckého kolektivu. V tématu položil důraz na iluze, faleš a neochotu jednat a konat ve prospěch změny k lepšímu. tomu přizpůsobil i užití výrazových hereckých prostředků zvláště v první části inscenace, charakterizované výraznou stylizací hlasovou, pohybovou i kostýmní. Chování postav působí svým předstíráním pravdivě a dává tušit tajemství, které si nesou v sobě. Pro výklad tématu je využito kontrastního hereckého projevu muže v roli jedné z žen. S odhalováním pravdy o každé z nich od počátku druhé části se mění i výrazové prostředky od vnější stylizace k vnitřní silně emotivní herecké výpovědi. Bezprostřednosti kontaktu s divákem napomáhá i arénový způsob řešení scény a hlediště (hrálo se do tří stran s obecenstvem usazeným na jevišti). Vedle osobitého režijního výkladu zůstává silnou stránkou inscenace její herecká složka (cena celému kolektivu). Znakové scénografické řešení (u tohoto souboru a režiséra obvyklé) plně podporuje jeho záměr. Zarámování hracího prostoru čtyřmi průhlednými, vnitřně osvětlenými bílými válci a imaginární hra s nimi s sebou nese vícevýznamovost a metaforičnost. Práce se světlem patří rovněž k pozitivům sugestivního nastudování. S přihlédnutím k principu scénování a způsobu hraní doporučujeme stupňovité řešení hlediště. inscenace Malé scény ZUŠ Zlín zanechává u diváků silný emotivní dojem. Je ovšem otázka, nakolik i přes svůj nesporný dramaturgický přínos překračuje dosavadní základní tématickou linii vyspělého souboru.
DS Domu kultury Kroměříž s inscenací hry Antonína Procházky Ještě jednou, profesore
Divadelní soubor Domu kultury Kroměříž je pokračovatelem dlouholeté ochotnické tradice ve svém městě. V jeho historii najedeme řadu zajímavých inscenací. Zejména v nedávné době sklízel úspěchy s muzikálem Jeptišky, s nímž se zúčastnil i Jiráskova Hronova. Pro letošní přehlídku v Kojetíně si členové souboru zvolili českou veselohru Antonína Procházky Ještě jednou, profesore. v jejich podání byla tato hra poprvé uvedena na amatérské scéně. předlohu bez úprav převzal a režijně zpracoval Karel Hoffmann j. h., pod jehož vedením se hercům podařilo využít širokého spektra komických situací autorem do hry vložených. herecké výkony jednotlivých aktérů byly vyrovnané a přispěly k diváckému úspěchu inscenace.