Výsledky ročníku 2026

VÝSLEDKY 32. ROČNÍKU PŘEHLÍDKY AMATÉRSKÝCH DIVADELNÍCH SOUBORŮ DIVADELNÍ KOJETÍN 2026

Odborná porota Divadelního Kojetín 2026: Robert Kotál Kunesch, Vladimír Fekar, Pavel Hurych (Petra Richter Kohutová)

Doporučení na Divadelní Piknik Most - Anděl strážný (Divadelní studio Viktorka Holešov)

Doporučení na Divadelní Piknik Most - Čertovská košařina (Morkovští ochotníci)

Cena Divadelního Koječáka - Kroužek divadelních ochotníků ve Hvozdné za inscenaci Osm žen

CENA:

- Divadelnímu studiu Viktorka Holešov za inscenaci Anděl Strážný

- Radimu Kachlířovi za roli Machoně v představení Anděl Strážný DS Viktorka Holešov

- Romanu Uwe Juráňovi za roli Vaváka v představení Anděl Strážný DS Viktorka Holešov

- Petře Rychecké za dramaturgii inscenace Muzeum DS ASpol SVČ Lužánky Brno

- Ctiradu Bartoňovi za roli Luigiho v představení Tři na lavičce Divadla Václav Václavov

- Josefu Königovi za roli Silvestra v představení Tři na lavičce Divadla Václav Václavov

- Marii Tesař za text a za dramaturgicko-režijní koncept inscenace Čertovská košařina Morkovských ochotníků 

ČESTNÉ UZNÁNÍ:

- Marii Němečkové za roli Gene v představení Tchyně na zabití Hanácké scény Kojetín 

- Veronice Vyskotové za roli Jindry Sedlákové v představení Tchyně na zabití Hanácké scény Kojetín 

- Michaele Němčákové za roli Karly Králové v představení Tchyně na zabití Hanácké scény Kojetín 

- Stanislavu Nemravovi za výtvarné nápady v představení Matka Ubu DS Čapek Uherské Hradiště

- DS ASpol Brno za scénu inscenace Muzeum DS ASpol SVČ Lužánky Brno

- DS ASpol Brno za souhru v představení Muzeum DS ASpol SVČ Lužánky Brno

- Janě Kozičkové za roli Ambry v představení Tři na lavičce Divadla Václav Václavov

- Evě Gnidové za roli Matky v představení Čertovská košařina Morkovských ochotníků 

- Morkovským ochotníkům za inscenaci Čertovská košařina 

- Osmi ženám za jednotu hereckého stylu v představení Osm žen Kroužku divadelních ochotníků ve Hvozdné

- Kroužku divadelních ochotníků ve Hvozdné za výpravu inscenace Osm žen

- Markétě Holcmanové za režii inscenace Osm žen Kroužku divadelních ochotníků ve Hvozdné 

- Kateřině Nakládalové a Romanu Švehlíkovi za autentickou jevištní existenci v představení Půldruhé hodiny zpoždění Divadla Brod Uherský Brod

- Janě Pluhařové za režii inscenace Jen tak Malé scény ZUŠ Zlín

- Malé scéně ZUŠ Zlín za inscenaci Jen tak

BLAHOPŘEJEME!!!

Doporučení do programu Divadelního Pikniku Most 2026
Divadelní studio Viktorka Holešov – Anděl Strážný
Režie: Ladislav Vrchovský

(Poznámka k názvu představení: Viktorka má v názvu Strážný, ale v oficialitách o hře je uvedeno strážný.)
Anděl Strážný, jediná rozhlasová hra Václava Havla, je považována za jakousi „předvaňkovku“, postava Vaváka je pravděpodobně první verzí divadelního alter ega autora. Hra o podivné návštěvě vznikla v roce 1968, a téhož roku ji pro Československý rozhlas vyni¬kajícím způsobem načetli Jiří Sovák a Jaromír Hanzlík.
Režisér Ladislav Vrchovský s účinkujícími Radimem Kach¬lířem (v roli Machoně aka Návštěvníka) a Romanem Juráněm (v roli Vaváka aka Hostitele) pojali původní materiál jako příležitost k ohledávání možností jednání slovem kontra jednání scénického typu, možností, jak se prolíná rozhlaso¬vá hra s jednáním v prostoru. Hledali způsoby, jak objevovat a pojmenovávat součásti Havlova záhadného, absurdního světa, jak je zřetězit, zobrazit a napínavě traktovat divákovi. Byli si vědomi silné metaforičnosti textu, cykličnosti, která je pro Havlovo zobrazování světa typická (v inscenaci ji tvůrci zachovávají a zároveň jsou schopni ji chytrým způ¬sobem narušit). Funguje úvodní příchod Machoně a postupné okupování prostoru i Vaváka, navazující fáze „my to ale s vámi myslíme dobře“ i brutální závěr. Sofis¬tikované je dávkování tajemství, např. přes předepsaný přístroj, který je dlouho ukryt v krabici.

Zdůvodnění doporučení:
- Dramaturgická volba a textové úpravy.
- Vynikající herecké výkony.
- Machoň je ambivalentní, má tajemství, nevnímáme jej od začátku jako zlo, spíše jako nepříjemné vyrušení. Vavákova práce s odloženou reakcí. Skvělá souhra.
- Režisérův smysl pro detail.
- Společensky angažované vyznění (zjevně cílený a zároveň nenásilný akcent na aktuálnost textu předestřený na původním obrazu šedesátek).
- Zdařilé převedení rozhlasového textu do jevištní podoby, včetně zvládnutí největších úskalí divadelního ztvárnění v podobě „přístroje“ a brutálního závěru.
Jako problematické se porotě jeví následující:
- Připsané repliky o Olze jsou proti smyslu díla, v němž je hlavní postavou alter ego.
- Úplný závěr není dobře vyřešen po emoční stránce.
- Narežírované zpívání Vaváka do scénické hudby a rozjezd inscenace jako pokračování příběhu, který rozepíše Vavák na psacím stroji (à la Muž z Acapulca).

Doporučení do programu Divadelního Pikniku Most 2026
Morkovští ochotníci – Čertovská košařina
Režie: Marie Tesař

Tvůrčí tým, spřízněný s autorkou a režisérkou v jedné osobě zavádí diváky znovu (Na DP 2024 uvedená Marie, dcera Kajetánova o životě a době dcery Josefa Kajetána Tyla, která je pohřbena na hřbitově v Morkovicích) do Morkovic. Pro neznalé nejen samotným názvem inscenace naznačuje, že v Morkovicích je Košíkářské muzeum, ale to představuje jen velmi okrajovou linku inscenace. Text je navíc divákům předkládán v místním nářečí. Morkovské statické fósek je (nejen díky dialektu) malebnou součástí inscenace, a pravděpodobně se stane nezapomenutelným.
Anotace hry je vcelku trefná: Hororová komedie odhalující trajektorii vpádu vzácné komety doprostřed jedné morkovské rodiny s tajemstvím ve sklepě, pod dohledem samotného Tiziana. Předvedený tvar nám však předvádí mnohem více.
Tvůrčí tým nám neobyčejně zábavnou formou předkládá směs žánrů, kde pod rouškou humoru, stylizace a haldy divadelních nápadů vyvěrají velmi závažná témata. A vyvěrá jich mnoho.
Inscenace je cíleně postmoderním tvarem, což je pochopitelně velkou devízou předkládaného tvaru, ale zároveň (a také vcelku pochopitelně) i jejím největším úskalím. Marie Tesař se snaží sdělit velice závažná poselství, což je v celé té roztříštěnosti velmi obtížné na vnímání diváka. Mnohem obtížnější, než kdyby se jednalo o sdělení pocitů či nálad.
Tvůrci velice umně kombinují prvky z různých stylů a popkultury, předkládají nám směs ironie a nadsázky, míchají vysoké umění s nízkým. ALE!!! Množství rozbíhajících se interpretací je z podstaty věci pro diváky problematické. Je patrná snaha rozdělit předváděný svět na tři okruhy, navzájem oddělené znaky a jinými divadelními prvky, ale inscenátoři neulehčují divákům čtení sdíleného tím, že zmíněnou snahu o rozlišení záměrně narušují.
Představení je samo o sobě zážitkem. Pro znalé významu obrazu Apollón a Marsyas se zážitek mnohonásobí. Ale nejednotnost, nečitelnost či nejednoznačnost významu pohybu herců na jevišti, mizanscén, svícení, již zmíněných znaků a dalších divadelních prostředků se jeví velmi problematicky.
Ani „poučený divák“ nemá díky nečistotě výrazových prostředků šanci některé věci pochopit. Je však potřeba vzít v potaz, že tyto nečistoty jsou legitimním aspektem posmoderny jako takové. Snaha o výpověď inscenačního týmu proto zůstane zřejmě mnohým divákům záhadou. A to je vzhledem k neoddiskutovatelné kvalitě viděného velká škoda.

Zdůvodnění doporučení:
- Propojení divadelního ztvárnění s obrazem Apollon a Marsyas od Tiziana.
- Dramaturgický vklad do divadelního prostoru.
- Ve všech směrech nekonvenční a neokoukané divadelní postupy.
- Vizuální stránka inscenace.
- Neotřelý a v mnoha směrech zdařilý pokus o divadelní postmodernu.
- Sugestivní generačně - názorová výpověď.
- Lokální problematika.
Jako problematické se porotě jeví následující:
- Nejednotnost, nečitelnost či nejednoznačnost významu pohybu herců na jevišti, mizanscén, svícení, znaků a dalších divadelních prostředků.
- Cílené porušování vlastních znakových struktur.
- Pro diváka, který nemá pojem o Tizianově obrazu, se pokus o sdílení výpovědi či poselství stává velmi nečitelným.