23. ročník (2015)

Fotogalerie Divadelního Kojetína 2015

http://h-svaca.rajce.idnes.cz/Divadelni_Kojetin_2015_18.-22.3.2015/

Amatérská scéna: Kojetínské divadelní hody

Autor: Vladimír Fekar

Kojetínská přehlídka – maraton od středy do neděle. (18. až 22. března 2015) Ředitelkou přehlídky Hankou Svačinovou a týmem, který ji obklopuje, je Divadelní Kojetín důsledně připravovanou akcí, kterou na místním Sokolovu (jak přezdívají Sokolovně, kde se přehlídka odehrává), považují za reprezentativní kulturní událost. Starosta Jiří Šírek společně s místostarostou podpořili přehlídku i svým hereckým uměním, když na slavnostním zahájení sehráli komickou scénku, v níž se přetělesnili do dvou ubrblaných koječáků, nadávajících na místní poměry. Odpatetizovaný a sebeironický milý začátek festivalu – bravo.

Detektivka napětí zbavená

S kojetínskými duchovně a v mnohém i organizačně spřízněný Divadelní spolek Kroměříž odstartoval soutěžní část přehlídky Vraždou na faře Agathy Christie. Detektivka v divadle, věčný problém, zejména v době filmové a televizní zkratky, která ono detektivní pátrání zrychluje, dynamizuje, elegantněji vytváří napětí. V divadle je realizace detektivky záležitost pro mistry řemesla.
Christie zasazuje zločin do malého městečka, na „svaté“ místo fary. Výborná volba, pokud bychom domýšleli morálku malého městečka. Vždyť smrt plukovníka si určitě přálo více lidí. O vraždě se ovšem v inscenaci kroměřížských hovoří jako o něčem tak všedním, že budování detektivního napětí se nedostaví. Detektivky Agathy Christie jsou hrou argumentů stavěných proti sobě, zároveň jsou založeny na minuciózním vykreslení postav, jejich psychologie.
Kroměřížští jakoby spálili obrovské množství energie na zdánlivý dojem autentického herectví, než na budování žánru a vytváření dramatických konfliktů. Podstata detektivky, konflikty mezi postavami, vytváření alibi, vzbuzení falešného podezření u diváků, na to už jaksi síly nestačily. Když se k tomu přidal ještě boj s textem, neboť repríza je tak trochu obnovenou premiérou, stala se z Vraždy na faře bitva s časem.
Kroměřížský soubor je herecky poměrně disponovaný, a tak ono ubití Agathy Christie samotný soubor vnímá jako svou prohru. S úsměvem a nadhedem utrousili, že místo úsloví dopadl jako Napoleon u Waterloo ujme se určitě úsloví dopadl jako Agátha v Kojetíně.

Svižně bez obřadu

Komedie Jacquese Vilfrida a Jeana Giraulta Bez obřadu byla opět jednou z žánrových situačních komedií francouzského ražení, které jsou vedle kousků anlgosaské provenience stále popuplárnější. Bez obřadu má hravé postavy, svižnost Louise de Funese. Režisérka Radka Poučová žánr zvládá poměrně slušně a sebevědomě secvičit. Eva Kašpárová Zajíčková se svým manželem Ondřejem Kašparem dominují inscenaci svými hereckými výkony. Kašpar hraje přesvědčivě otce s funesovskou vervou a fraškovitou hysterií, Eva Kašparová Zajíčková vykružuje půvabně afektovanou… Mnozí další příjemně sekundují. Souboru komedie tohoto žánru sluší a velmi svižně, dynamicky zachází s přestavbami v poměrně kultivovaném scénografickém řešení.

Peškiáda ve formě

Říká se, že Peškovu poetiku buď můžete, nebo nemusíte. Má své skalní zastánce i odpůrce. Někdy je to ovšem tak, že poetika si tak nějak sedne ideálně s tématem. Peškovo divadlo je plebejsky dravé divadlo, lidové, skočné, svižné, hudební, dokonale secvičené a energické.. Ořechovské divadlo Ořechov přivezlo do Kojetína komedii Jak Švédové L.P. 1645 marně dobývali Brno, aneb Bylo nebylo. Je to do jisté míry revival inscenace z roku 1994, čili o dvacet let později divadlo opět k výročí dobývání Brna. Pamětníci jako Vít Závodský dokonce byli schopni identifikovat, které postavy přibyly a které ubyly.
Legenda o dobývání Brna stala se režisérovi Vlastimilu Peškovi a ořechovským příležitostí k neobyčejně dynamické apokryfní taškařici a hudební frašce, jejímž tématem je hra (hraní si) s legendou a historickými fakty. Rámcovou situací je každoroční „otvírání hrobů“ těch zemřelých, kteří dobývání Brna zažili, ti si pak znovu sehrají události formou groteskní frašky, během níž na sebe berou role jednoho či druhého tábora. Některé historické události jsou ve zběsilém tempu hrány ve více variantách, autor i herci parodizují také zmatení jazyků, k němuž během dobývání docházelo.
Každoročně se otvírají hroby na den výročí, mrtví z nich vyskakují, aby si zahráli, jako to tehdá bylo. Nebo nebylo? Hrají to dravě, některé scénky si vrátí, některé sehrají v jiné verzi. O dějinách jedné války, v níž se Evropa mísila u Brna, generálové stáli proti sobě a museli se dohodnout. V době válečného konfliktu na Ukrajině a vůbec, roztřesené politické situace vůbec, zjevila se tato komedie aktuálnější, než bychom si byli bývali připustili, a to i přesto, že Peška se do žádných aktualizací nepouští.
Peška dokáže být interaktivní, první řady jsou zapojeny do bojů a (na straně Švédů, považte, dobývají molitanovými koulemi brněnské hradby na jevišti. Jde o divadlo syntetické (plné hudby a tance), jak je tomu ostatně u inscenací Vlastimila Pešky zvykem.
Dobývání Brna je příkladem hravého rozehrání historické události, výsostně lidového divadla. Jistá prostořekost Peškova divadla se tak nějak snoubí s tématem, humorem se, pateticky trochu řečeno, bráníme nesmyslnosti války jako takové.

Jezinky bezinky ztraceny v textu i žánru

Jezinky Bezinky v nastudování souboru Lojza z Oder byly muzeálním kouskem. A tak komediální příběh s prvky parodie na horor, černé komedie, suchého anglického humoru zůstal jaksi nedotknut jakékoliv výraznější žánrové interpretaci. Rozpadlé tempo, tápání v textu a s tím souvisejí značná herecká nejistota určitě souviselo také s dlouhou pauzou od poslední reprízy, každopádně lze konstatovat, že Jezinky Bezinky byly nejslabší inscenací přehlídky.

Geometrický Tlustý anděl z Rouenu

Tak geometrickou režii už jsem dlouho neviděl. Jiří Konig si vybral text napsaný jako reakci na události 2. světové války. Povídka Kulička Guy de Maupassanta, která vypráví příběh prostitutky, jež rozhoduje o osudu běžných Francouzů během francouzsko-pruských válek, se stala jasnou paralelou k událostem druhé světové války. Hochwälderova hra o zásadové kurtizáně je trochu modelová, chcete-li tezovitá a agitační i přes apel, s nímž se nelze neztotožnit. Její až plakátově jednoznačně rozčlenění postav bylo režií posilováno a akcentováno. Jednotlivec stojí proti davu, který se chová stádně, neodvážně. Takže geometričnost i jistý duch realistického, avšak zároveň hrdiny romantizující patosu je na místě.
Soubor z Václavova předvedl inscenaci, která je příkladem poctivého, řemeslně i herecky zrušeného divadlo konvenční činohry. Uvěřit autorovi, poctivě a bez zlehčování jej interpretovat a dobře obsadit ovšem není někdy až tak málo.

Kód Nula

Hvozdenští vyvolali se svým Kódem Nula velmi rozporuplnou reakci v lektorském sboru. Kód nula je zejména autorským počinem Aleny Herman, která je podepsána pod scénářem, režií, výběrem hudby a ujala se také klíčové role dramatu, postavy Elen. Pevný režijní rukopis bezesporu ovlivnil i další výrazné jevištní složky: scénografii, kostýmy, svícení.
Kódem nula je v této hře označováno dítě, jehož genetická informace byla už v čase narození taková, že existovalo vysoké riziko předčasného úmrtí z důvodů nevyléčitelné nemoci. Dítě označeno kódem nula nemá nárok na zdravotní pojištění. Nevyléčitelnou cystickou fibrózou trpí Dan, syn Elen a Sama. Alena Herman ve své hře velmi umně řadí časově chronologicky za sebou dramatické situace, během nichž můžeme sledovat, co rozhodnutí mít takto geneticky předurčené dítě způsobí v nejbližším okolí manželského páru i ve vzájemných vztazích manželského páru. Ve druhé části hry pak do hry vstoupí motiv smrtelné nemoci Elen (nádor na mozku), která vnese do dramatu téma volby mezi vlastním životem a životem vlastního syna.
Kód nula v sobě skrývá silná etická i společenská témata, zda je etické geneticky zasahovat do početí dítěte, zda dítě s genetickou vadou je méněcenné, jakou roli hraje ve společnosti realizace v kariéře atd.
Alena Herman dala inscenaci lyrickopoetickou náladu, jak volbou lyrizující hudby, tak svícením, tak střídmými hereckými prostředky, nebo „rozhlasovými pasážemi“, jež jsou komentářem obrazu. Lektorka Petra Kohutová přišla s přiléhavým žánrovým označením romance s prvky sci-fi. Celá inscenace je výtvarně velmi sugestivní a v kontextu amatérského divadla nebývale estetická. Rozporuplné přijetí souviselo s některými zvolenými inscenačními prostředky, kvůli nimž balancuje na hraně (někdy za hranou) sentimentálního a lyrizujícího kýče, čímž oslabuje hrany konfliktu, zdvojuje informace. Zvěcnění a proškrtání vět, jež působí jako tezovité pravdy, objevení zhušťujícího, výmluvného obrazu by posílilo příběh a jeho vyznění.
Výtky však nic nemění na tom, že se jedná o pozoruhodný divadelní počin, přičteme-li k tomu fakt, že se jedná o inscenaci venkovského divadelního souboru.

Komorně o Fridě Kahlo

Divadlo DiGoknu Rožnov pod Radhoštěm se rozhodlo zabývat významnou mexickou básnířkou Fridou Kahlo. Vybrali si hru Glorie Montero, které je více než monodramatem scénickým monologem, tudíž postrádá výraznější dramatickou situaci. V monologu jsou postupně rozkrývány zásadní okamžiky jejího osobního, uměleckého i politického života.
Hlavní představitelku Ilonu Zámečníkovou prostě osud Fridy Kahlo okouzlil. A její osud se rozhodla vyprávět psychorealisticky, melancholicky až nostalgicky, ve scénickém monologu škrty redukovala politickou část její osobnosti a soustředila se více na záležitosti vztahové. V popisné scéně Fridina „pokojíčku“ se Frida Ilony Zámečníkové od postele plouží ke stoloečku a k věšáku. Pomalu se líčí a převléká, chystaje se na výstavu, snad spíše na setkání se smrtí. Tato jednoduchá rámcová situace je však hrána poněkud monotónně, s velkým důrazem na bolest fyzickou i duševní. Jakoby chyběl jistý druh živočišné energie, kterou v sobě Frida Kahlo, soudě podle materiálů a obrazů, jež se po ní zachovaly, v sobě měla až do konce svých dní.
Nicméně sympatické na tomto souboru je, že si vytvoří komorní projekt spíše sám pro sebe, s niterné potřeby se skrze osud Fridy Kahlo dozvídat něco i tak trochu sám o sobě.

Aktuální brodský Caesar Voskovce a Wericha

Divadlo Brod z Uherského Brodu se svým principálem Romanem Švehlíkem se čas od času vydává cestou kontaktního lidového divadla. Výraznou inscenací bylo před časem jejich zpracování Slovácko sa sudi. Volba hry Caesar Jiřího Voskovce a Jana Wericha mi tuto inscenaci připomněla, i zde se totiž jedná díky forbínovým extempore o divadelní počin, který chce ukázat hravost souboru.
Výběrem, ale i úpravami textu upozornil Roman Švehlík na to, že hry Osvobozeného s politickým tématem, mezi něž Caesar patří, za současné geopolitické situace jaksi znovu nabývají na aktuálnosti.
Samotné situace a inscenace jsou však až přespříliš nedotažené, a to jak pěvecky, tak i herecky, a tak leccos ku škodě věci působí nepřesně, nahodile. Inscenaci drží především spontánní nasazení herců, forbínové výstupy.

Emo muzikál Divadla Blic

Pod autorstvím Sylvie Zlaté se skrývá údajně fanynka souboru divadla Blic, jejíž hru se rozhodli nastudovat divadelníci z Ostrožské Nové Vsi. Její hra je podivnou groteskou o rodince pohřebáků. Nazval jsem s tento zvláštní divadelní tvar s písněmi jako emo muzikál. Prostředí pohřebáků totiž není příležitostí ke grotesce jako v případě her Josefa Tejkla, ani k psychologickému rozehrání jako ve Spalovači mrtvol. Je to bizarní sled obrázků ze života poněkud vychýlené rodiny. Obsahuje poměrně atraktivní motivy, dcera se po sebevraždě převtělí do syna této rodiny. Vše působí jaksi surreálně. Zaujme insceace výraznou výtvarnou stylizací, svícením, pocit vyprázdnělosti a jisté nedopovězenosti však zůstává, zamyslíme-li se nad liniemi a vývojem zápletky, jednotlivých postav. Souboru slouží ke cti, že se pokouší o riskantní autorskou tvorbu.

Tečka za Kojetínem

Kojetín je nabitou přehlídkou, Kupodivu přinesl i jistou žánrovou pestrost, přestože, jako ostatně mnohé přehlídky v poslední době, i tato přehlídka odrážela stále silnější příklon amatérských souboru k lehčím, komerčnějším žánrům.

Divadelní Kojetín má vítěze Ořechovské divadlo

Letošní Divadelní Kojetín, jeho 23. ročník, proběhl ve dnech 18. až 22. března v sále místní Sokolovny. Jedná se o krajskou přehlídku amatérských divadelních souborů s postupem na národní přehlídku Piknik Volyně 2015. Program nabídl dvanáct představení, včetně třech, které byly zařazeny do programu mimo soutěž a byly určeny pro školy. Devět představení, původně jich mělo být deset, pro nemoc bylo jedno zrušeno, už bylo soutěžních.

Co se týče žánrové pestrosti programu, viděli jsme pět představení zábavného divadla- situační komedii Bez obřadu, rozvernou komedii Jak Švédové L. P. 1645 marně Brno dobývali, černou komedii Jezinky a Bezinky, hudební komedii Caesar a muzikál Černá je dobrá. Zbývající čtyři představení nabídly detektivní hru Vražda na faře, příběh o rouenské kurtizáně Tlustý anděl z Rouenu, sociální drama o složitostech života Kód nula a drama o kontroverzní mexické malířce Frida.

Nominaci na 4. Divadelní Piknik Volyně si odvezlo Ořechovské divadlo Ořechov s rozvernou komedií Jak Švédové L. P. 1645 marně Brno dobývali aneb Bylo nebylo. Odborná porota Divadelního Kojetína také k postupu do Volyně doporučila inscenaci Kód nula Kroužku Divadelních ochotníků ve Hvozdné. Dále byla udělena individuální ocenění jednotlivcům, kteří obdrželi čestná uznání a diplomy.

Návštěvnost Divadelního Kojetína byla průměrná. Relativně dobrou návštěvnost měla večerní i odpolední představení, bohužel uváděné inscenace v dopoledních časech se potýkala s malou diváckou podporou, což za pořadatele i zúčastněné divadelní soubory vnímáme jako velké zklamání a problém, nad kterým se my, jako pořadatelé, musíme zamyslet.

Divadelní Kojetín netradičně zahájili hlavní představitelé města – starosta Jiří Šírek a místostarosta Miloslav Oulehla, kteří divákům v sále v krátké scénce ukázali, že si umí sami ze sebe udělat legraci. Vestibul Sokolovny byl vyzdoben výstavou obrázků kresleného humoru Jaromíra Gottvalda ze Zlína a dřevěnými loutkami, které zapůjčila Střední škola řezbářská z Tovačova. O zpestření a naladění diváků na jinou notu se postarala cimbálová muzika Dubina, která vyhrávala večer po sobotním divadelním představení.

Vyšlo také pět čísel časopisu Divadelní Koječák, který se stal neodmyslitelnou součástí přehlídky. Jsou v něm shrnuty jednotlivé přehlídkové dny, pohlíží na festivalové dění s humorem a recesí typickým pro redakci časopisu, který tvoří mladí lidé okolo šéfredaktorky Hany Hásové.

Divadelní Kojetín je tedy za námi. Proběhl snad ke spokojenosti všech, kteří se na něm podíleli, a doufáme, že naše město bude stále divadelní mekkou.

PODĚKOVÁNÍ ZA DIVADELNÍ KOJETÍN

- všem divadelníkům a divadelním souborům, bez kterých by se přehlídka v Kojetíně neuskutečnila: Divadélko pro školy Hradec Králové, Divadelní spolek Kroměříž, Divadlo Scéna Zlín, O. s. Za dveřmi Náměšť na Hané, Ořechovské divadlo Ořechov, Divadlo Tramtarie Olomouc, Divadelní soubor Lojza z Oder, Divadlo Václav Václavov, Kroužek Divadelních ochotníků ve Hvozdné, Divadlo DiGoknu Rožnov pod Radhoštěm, Divadlo Brod Uherský Brod, Divadlo Blic Ostrožská Nová Ves,
- všem věrným divákům, kteří festival navštívili,
- lektorům odborné poroty - Vladimíru Fekarovi, Petře Kohutové, Petru Nýdrlemu, Vítu Závodskému,
- Městu Kojetín a Ministerstvu kultury ČR za finanční podporu,
- všem sponzorům přehlídky (Barták Zdeněk s.r.o., Bowling City, Dobrůtky od Verunky, Dolabuž Kojetín, Elektormontáže Arnošt Petružela, Pivovarský hotel Kojetín s.r.o., Hospůdka u Jordánu, Hospůdka U Pedyho, Lékárna U zlatého lva, Pekárna Kojetín s.r.o., Instalace 206 - Roman Kusák s.r.o., MULTI-S s.r.o., Penzion Maďarská bašta, Prodejna Hanačka, Ptáček - pozemní stavby s. r. o., Technis Kojetín s.r.o., Restaurace Na Hrázi U Tondy, Řeznictví - uzenářství Haluzík, Zahrádkářské potřeby Kojetín),
- reportérům Divadelního Koječáka s šéfredaktorkou Hadičkou Hásovou, kteří na přehlídce trávili dny i noci a vydali šest čísel Divadelního Koječáka (Sabina Coufalová/David Dvořák/David Hás/Hana Hásová/Petra Kohutová/Klára Krčmařová/Anička Mišurcová/Tereza Panáková/Markéta Sklenářová/Hana Svačinová/Jan Tabara/Milan Zahradník),
- Jaromíru Gottvaldovi ze Zlína na kreslený humor a Střední škole řezbářské Tovačov za zapůjčení marionet na výstavu,
- cimbálové muzice Dubina za sobotní dostaveníčko,
- všem mladým Hanákům a Hanačkám za uvítání všech souborů na přehlídce,
- fotografce Janě Večeřové za pořízení fotografií z představeních,
- všem nejmenovaným, kteří se podíleli na zdárném chodu kojetínského festivalu, za jejich podporu,
- velké poděkování si bezesporu také zaslouží kolektiv pracovníků kulturního střediska a pomocníků, bez kterých by festival nebyl festivalem - Alena Židlíková, Milan Zahradník, Kateřina Krčmařová, Jana Nováková, Alena Zicháčková, Jakub Šírek, Zuzana Hladíková a technici Honza Raclavský a Zdenál Novák.

Hana Svačinová

POZOR - ZMĚNA NEDĚLNÍHO PROGRAMU!!!

Bohužel z důvodu onemocnění hlavního představitele SE NEBUDE KONAT představení Mátový nebo citrón? DS ASpol SVČ Lužánky, které mělo proběhnout v neděli 22. března 2015 ve 13.30 hodin.

SLAVNOSTNÍ VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ SE POSOUVÁ NA 15.00 HODIN!!!

Děkujeme za pochopení!

Město Kojetín a Městské kulturní středisko v Kojetíně
za finanční podpory Ministerstva kultury ČR pořádají

23. ROČNÍK PŘEHLÍDKY
AMATÉRSKÝCH DIVADELNÍCH SOUBORŮ
DIVADELNÍ KOJETÍN 2015

který se bude konat v sále Sokolovny Kojetín
ve dnech 18. - 22. března 2015

a je postupovou přehlídkou s nominací na Celostátní přehlídku amatérského činoherního a hudebního divadla
4. Divadelní Piknik Volyně (7. - 10. a 14. - 17. května 2015)

Vstupné na jednotlivá představení: 50 Kč
Děti, studenti, důchodci: 20 Kč (na dopolední profesionální divadla 40 Kč)
Permanentka: 300 Kč
Prodej a rezervace: Informace Vzdělávacího a informačního centra, telefon: 581 202 202, 774 001 403

PROGRAM PŘEHLÍDKY (ZMĚNY VYHRAZENY):

STŘEDA 18. BŘEZNA 2015

8. 15 a 10.15 hodin

Divadélko pro školy Hradec Králové
DIVADELNÍ UČEBNICE

divadelní představení pro ZŠ a GKJ (nesoutěžní)

20.00 hodin

SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ PŘEHLÍDKY

ihned poté

Divadelní spolek Kroměříž
Agatha Chrisitie: VRAŽDA NA FAŘE

detektivní hra (1. soutěžní představení)

ČTVRTEK 19. BŘEZNA 2015

8.15 a 10.00 hodin

Divadlo Scéna Zlín
Josef Lada, Jakub Šafránek: O KOCOURU MIKEŠOVI

divadelní pohádka pro MŠ a ZŠ (nesoutěžní představení)

16.00 hodin

O. S. Za dveřmi Náměšť na Hané
Jacques Vilfrid a Jean Girault: BEZ OBŘADU

komedie (2. soutěžní představení)

20.00 hodin

Ořechovské divadlo Ořechov
Vlastimil Peška: JAK ŠVÉDOVÉ L. P. 1645 MARNĚ BRNO DOBÝVALI

komedie (3. soutěžní představení)

PÁTEK 20. BŘEZNA 2015

9.00 hodin

Divadlo Tramtarie Olomouc
Karel Čapek, Vladislav Kracík: R.U.R.

divadelní představení pro GKJ (nesoutěžní představení)

16.00 hodin

Divadelní soubor Lojza z Oder
Jan Werich: JEZINKY A BEZINKY

černá komedie (4. soutěžní představení)

20.00 hodin

Václav Václavov
Fritz Hochwälder: TLUSTÝ ANDĚL Z ROUENU

hra o rouenské kurtizáně (5. soutěžní představení)

SOBOTA 21. BŘEZNA 2015

10.00 hodin

Kroužek Divadelních ochotníků ve Hvozdné
Alena Herman: KÓD NULA

sociální drama (6. soutěžní představení)

15.00 hodin

Divadlo DiGoknu Rožnov pod Radhoštěm
Gloria Montero: FRIDA

drama (7. soutěžní představení)

20.00 hodin

Divadlo Brod Uherský Brod
Jiří Voskovec a Jan Werich: CAESAR

hudební komedie (8. soutěžní)

22.00 hodin

DOSTAVENÍČKO S CIMBÁLOVOU MUZIKOU DUBINA

cimbál, zpěv, víno a dobrá nálada ve vestibulu Sokolovny Kojetín

NEDĚLE 22. BŘEZNA 2015

10.00 hodin

Divadlo Blic Ostrožská Nová Ves
Sylvie Zlatá: ČERNÁ JE DOBRÁ

hudební hra (9. soutěžní představení)

13.30 hodin - PŘEDSTAVENÍ PRO NEMOC ZRUŠENO!!!

DS A Spol SVČ Lužánky
Patrick Haudecoeur, Danielle Navarro- Haudecoeur: MÁTOVÝ NEBO CITRÓN?

komedie (10. soutěžní představení)

15.00 hodin - POZOR ZMĚNA ČASU!!!

SLAVNOSTNÍ VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ
A UKONČENÍ 23. ROČNÍKU DIVADELNÍHO KOJETÍNA 2015

Přiložené soubory

2015-plakat.pdf	PDF dokument	199.51 kB
2015-brozura-soubory.pdf	PDF dokument	1.09 MB
2015-vysledky.pdf	PDF dokument	182.52 kB