Kojetínský zpravodaj - říjen 2025
Zveřejňujeme číslo 10/2025 Kojetínského zpravodaje:
Divadlo BLIC Ostrožská Nová Ves – Edith
DS Ragueneau Plzeň – Pan Polštář
- Divadlo Blic Ostrožská Nová Ves za inscenaci Edith
- Divadelní spolek Kroměříž za inscenaci Velká zebra aneb Jakže se to jmenujete?
Cena DS Aspol. Lužánky Brno za hereckou souhru v inscenaci Dům Bernardy Alby
Cena Ladislavu Kolářovi za režii inscenace Velká zebra aneb Jakže se to jmenujete? DS Kroměříž
Cena Jiřímu Kašíkovi za roli Christiana v inscenaci Velká zebra aneb Jakže se to jmenujete? DS Kroměříž
Cena Romaně Malinské za roli Sabine v inscenaci Velká zebra aneb Jakže se to jmenujete? DS Kroměříž
Cena Tomáši Kreislovi za roli Jasona v inscenaci Trhni si, otče! Divadla Brod Uherský Brod
Cena Evě Koukolské za roli Edith ve stejnojmenné inscenaci divadla Blic Ostrožská Nová Ves
Cena Blance Luňákové za dramaturgii inscenace Pan Polštář souboru Ragueneau Plzeň
Cena souboru Ragueneau Plzeň za výběr hudby pro inscenaci Pan Polštář
Cena Petru Jandovi za roli Tupolského v inscenaci Pan Polštář souboru Ragueneau Plzeň
Cena Janě Štěpánové za roli Doris Levinové v inscenaci Milá matko… DS Kroměříž
Cena Honzovi Raclavskému za roli Sheldona Levina v inscenaci Milá matko… DS Kroměříž
Cena Ireně Vrtělové za roli Claude v inscenaci Koprovka aneb Na útěku Blanenského divadla
Cena Kateřině Vrtělové za roli Margot v inscenaci Koprovka aneb Na útěku Blanenského divadla
Čestné uznání Marii Němečkové za roli Cécile Bouquiny v inscenaci Bordel na ministerstvu Hanácké scény Kojetín
Čestné uznání Šárce Benešové za roli Bernardy v inscenaci Dům Bernardy Alby DS Aspol. Lužánky Brno
Čestné uznání Radku Baštincovi za roli Maurice v inscenaci Velká zebra aneb Jakže se to jmenujete? DS Kroměříž
Čestné uznání Romaně Blažkové za roli Gisele v inscenaci Velká zebra aneb Jakže se to jmenujete? DS Kroměříž
Čestné uznání Věře Stojarové a Radimu Kachlířovi za kvalitní jevištní mluvu v inscenaci Manželé v nesnázích DS Slavkov u Brna
Čestné uznání Romanu Švehlíkovi za režii inscenace Trhni si, otče! Divadla Brod Uherský Brod
Čestné uznání Romanu Švehlíkovi za roli Trevora v inscenaci Trhni si, otče! Divadla Brod Uherský Brod
Čestné uznání Lence Sasínové za roli Angely v inscenaci Trhni si, otče! Divadla Brod Uherský Brod
Čestné uznání Andree Helmichové za režijní koncept inscenace Edith divadla Blic Ostrožská Nová Ves
Čestné uznání Ivanu Helmichovi za scénografii inscenace Edith divadla BLIC Ostrožská Nová Ves
Čestné uznání Robertu Kotálovi Kuneschovi za roli Katuriana v inscenaci Pan Polštář souboru Ragueneau Plzeň
Čestné uznání Jiřímu Šmahelovi za roli Michala v inscenaci Pan Polštář souboru Ragueneau Plzeň
Čestné uznání Martině Šťastné, Gabriele Skrottové, Kamile Purové, Soně Švubové a Petře Šípové za osobnostní herectví v inscenaci Baletky divadla Václav Václavov
Zvláštní uznání Mimoňům za radostné osvěžení přehlídky
VŠEM OCENĚNÝM, DOPORUČENÝM A NOMINOVANÝM Z DIVADELNÍHO KOJETÍNA VELKÁ GRATULACE!!!
Petra Richter Kohutová, Vladimír Fekar, Vladimír Mátl, Pavel Hurych
Autor obdařil svůj komorní muzikál Smrt v růžovém jedinou základní situací – šansoniérka Edith Piaf umírá a před očima jí defiluje celý život, sekundují tomu žena a muž vycházející ze zrcadla a proměňující se tu v její sestru Momo a milence Théa, tu ve svatou Terezičku z Lisieux a Marcela Cerdana… Divadlo BLIC z Ostrožské Nové Vsi ho uvádí pod názvem Edith a jde o pohledné hudební divadlo s dechberoucím výkonem představitelky titulní role.
Andrea Helmichová a její svěřenci byli při své cestě za dramatickým tvarem naprosto důslední – což je chvályhodné a některé diváky jejich verze zcela uchvátila (standing ovation po představení proběhlo, což nebývá v Kojetíně úplně zvykem). Všem složkám inscenace sluší přívlastek „promyšlený/-á“. Výprava zahrnuje průchozí zrcadlo, líčící stolek a postel se záclonami, které scénu provzdušňují a výborně fungují se světly. Kostýmy jsou funkční a esteticky sladěné (převládají puntíky), pracuje se s parukou a výrazným líčením. Jednotlivé situace jsou vystavěny řemeslně zručně a s množstvím nápadů.
Inscenaci dominuje herecký výkon Evy Koukolské, která na jedné straně ztvárňuje starou ženu metodou Stanislavského, přes prožívání (holá hlava, přivřené oči, až parkinsonovská zkroucenost a třes jsou neobyčejně působivé), a je schopna zazpívat šansony v českém překladu čistě a kultivovaně, s přesně odpozorovanými fyzickými projevy francouzské šansoniérky. Představení vzbuzovalo otázky o možnostech výkladu (uvažovali jsme o kabaretní verzi Smrti v růžovém – myslím, že předloha umožňuje i tu – s použitím živé hudby) a po míře hereckého (sebe)prožívání a sentimentu. V každém případě jde o čistý a vystavěný tvar.
Důležitá věc. Edith se hrála v Kojetíně v komorním prostoru, s diváky na jevišti, přitom potřebuje minimálně tři metry do výšky (požadavky viz přihláška). Bylo by dobré najít ve Volyni skutečně komorní prostor. Pokud to nepůjde, pak Divadlo Na Nové bude muset stačit (v žádném případě neumísťovat do kina, prosím).
Kdyby Katurian K. Katurian napsal povídku o představení divadelní hry Pan Polštář od divadelního spolku Ragueneau z Plzně, byla by to výjimečně povídka s dobrým koncem. Režisérka a zároveň autorka dramaturgické úpravy a výpravy Blanka Luňáková dokázala dobře vyložit hereckému souboru svou vizi a všichni se podílejí na zprostředkování komplikovaného světa, v němž není na první pohled patrné, kdo je autor, kdo postava, jak se příběhy navzájem ovlivňují – a to minimalistickou formou, odkazující záměrně na storytelling. Herecky bezesporu vévodí tarantinovský výkon Petra Jandy v roli policisty Tupolského, jeden z nejlepších na letošní kojetínské přehlídce. Za zmínku rozhodně stojí i výkon Jiřího Šmahela v roli Michala. Spolu s Robertem Kotálem Kuneschem (Katurian) vytvořili emotivní sourozenecký pár, který k McDonaghovým hrám tak nějak patří. (Škoda jen, že pětiletý věkový rozdíl není na první pohled pravděpodobný.) Ztvárnění Katurianova jakéhosi „alter ega“ křehkou dívkou (velmi přesvědčivá Kateřina Hrdinová) a s její pomocí ilustrované vyprávění, pro citlivého diváka až morbidních příběhů, je nejen překvapující, ale ve výsledku funkční a dobře pointované. A samostatnou pochvalu si zaslouží volba hudby, nahrávky klasiky v podání Portsmouth Sinfonia.