Kojetín získal certifikát UNESCO Paměť světa

Výkonná rada UNESCO schválila dne 16. dubna 2025 během svého 221. zasedání celkem 74 nových zápisů do Mezinárodního registru Paměť světa.
Vojtěch Štolfa se narodil 12. prosince 1921 v Kojetíně na Hané.
Byl posluchačem zakládajícího ročníku Školy umění ve Zlíně, založené Janem Baťou, kde působili profesoři Richard Wiesner, Jan Sládek, Albert Kutal (1939 - 1945).
Ve studiích pokračoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v letech 1945 - 1950 (prof. Josef Kaplický). Od roku 1962 působil jako umělecký šéf výpravy Státního divadla v Brně, kde spoluvytvářel základní scénicko-výtvarný profil souborů státního divadla do roku 1986.
Ve svých návrzích nezapřel primérní malířské vidění, jeho základní přístup je vždy rozhodnut barevným výrazem a vyjádřením. Tím obohatil mosaiku české scénografie o senzitivně jemný, v prostředcích ryze výtvarný přepis dramatické předlohy. Barevnost, která souvisí i s jeho školením u Sládka a Kaplického jej činí prvořadým výtvarníkem české operní klasiky: Smetanovy Prodané nevěsty s moderním a přece tolik lidovým ornamentem, něžně melancholických Dvou vdov nebo Dalibora, v němž výtvarný návrh vychází z ducha vladislavské gotiky.
Dále vzpomeňme Janáčkovy Výlety pana Broučka s vtipně zvoleným symbolem nebo Foerstrovu Jessiku, v níž kresba detailu i jeho výsledné jevištní pojednání nese charakteristický rys citlivého kreslíře a dekoratéra. Není to jen česká klasika, které přinesla Štolfova výtvarnost na scénu to nejpoetičtější ztvárnění: Shakespearův Romeo a Julie, Ibsenův Petr Gynt, v dekorativně symbolickém detailu Boris Godunov či Delibesova Coppélia. Soustředěním na symbolizující detail nebo samoznak předváděného dramatu (Dafnis a Chloe, Královský hon na slunce, Hoffmanovy povídky, Náměstek) přenáší Štolfa do dramatické atmosféry, kde dovede i architektonicky vybudovat jevištní prostor. Štolfovým nejvlastnějším výrazem je křehkost a citlivost malíře, který i současnému ztechnicizovanému divadlu dovedl zachovat kouzlo linií a barev.
Vedle scénografie se Vojtěch Štolfa soustavně věnoval kresbě, malbě a grafice. Vytvořil četné práce společenského charakteru - leptaná skla, vitráže, užitou grafiku, plakáty aj. Byl hluboce zaujat přírodou, především květinami a travami, jejichž podivuhodnou architekturu zachytil ve svých kresbách. Tato náklonnost ho přivedla ke spolupráci s botaniky a vědci-autory (publikace květy Moravského kraje, Kvety Tatier, Teplomilná květena jižní Moravy, Trávy, Mohelenská step, Květnice a příroda Tišnovska, květy Moravského krasu 2000, Trávy a obilí, Jakub Deml "Moji přátelé", Rybník "Kolečko" u Tovačova).
Básník Jan Skácel řekl o malíři podstatné: "Pokud jde o květiny, není Štolfa ani čínský ani Svolinský, pokouší se trhat sedmikrásku po svém."
V roce 2001 uspořádal Vojtěch Štolfa spolu s MěKS Kojetín výstavu v Kojetíně s názvem Kresby - květiny - divadlo. Na vernisáži této výstavy, 17. srpna 2001 byla slavnostně pokřtěna kniha Rybník "Kolečko" u Tovačova autorů Jiřího Šírka, Vojtěcha Štolfy a Jiřího Polčáka.
Vojtěch Štolfa zemřel v Brně v roce 4. září 2002.