O Rajmundu Navrátilovi a ženách popravených za heydrichiády

Autor: Mgr. Petr Jirák, archivář a historik Státního okresního archivu Přerov. Uveřejněno v Kojetínském zpravodaji č. 11/2010, text upraven v listopadu 2015

Během druhé světové války bylo nacisty umučeno či popraveno okolo 40 osob, které bydlely v Kojetíně či odsud pocházely. Řada dalších občanů zemřela během bojových operací na samém sklonku války. Mezi popravenými nalezneme řadu odbojářů, velká část z nich byly osoby, které se hlásily ke komunistické ideologii. Ostatní patřili k sokolskému či jinému proudu protinacistické rezistence. Na pamětní desce věnované těmto statečným hrdinům v Kojetíně jsou vyryta rovněž jména čtyř žen. S výjimkou jedné byly nositelkami příjmení Navrátilová. Všechny čtyři byly popraveny v měsíci červnu 1942, doslova pár dní či nanejvýš týdnů po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Důvodem popravy žen nebyla účast na atentátu, nýbrž nezištná pomoc poskytnutá jejich blízkému člověku, kterým byl kojetínský zahradník Rajmund Navrátil (ročník 1892). Ten patřil k lidem, kteří se zapojili do protinacistického odboje velmi brzy. O jeho činnosti se dochovalo málo svědectví, většina z nich se navíc vyznačuje stručností a nepřesnostmi. Nejvíce se dá dozvědět z dochovaného soudního spisu „Rajmund Navrátil a spol.“, který je uložen v Moravském zemském archivu v Brně. Rajmund Navrátil spolupracoval např. s odbojáři z organizace „Obrana národa“ v Přerově.

V noci z 9. na 10. 9. 1941 seskočil u Dřínova na Kroměřížsku čtyřčlenný výsadek S1/R ve složení Bohuslav Němec, František Brauner, František Ryš, Jan Kasík. Parašutisté byli na okupované území vysláni československou vojenskou misí v Moskvě. Asi týden po jejich seskoku navštívil Rajmunda Navrátila Josef Dřevojánek s prosbou, aby jel spolu s dvěma osobami do Dřínova za účelem hledání vysílačky, kterou v tamním zámeckém parku ukryl parašutista Brauner. Pátrání po vysílačce, kterého se zúčastnil rovněž Navrátilův bratranec Jan Rumplík, dopadlo negativně. Jinak tomu ani být nemohlo, poněvadž po válce vyšlo najevo, že vysílačku pár dní předtím (16. 9. 1941) odvezli kroměřížští odbojáři, mezi něž patřila dokonce Irena Svobodová, manželka generála Ludvíka Svobody, pozdějšího československého prezidenta. Vinou zrady parašutistů Jana Kasíka a Ferdinanda Čihánka (člen jiného výsadku) došlo k vyzrazení činnosti parašutistů. Následovala zatčení desítek osob, které výsadkářům poskytly pomoc.   

Dne 26. 11. 1941 hledalo gestapo rovněž Rajmunda Navrátila, jehož účast v odboji prozradila dnes již nezjistitelná osoba. Navrátil byl shodou okolností zrovna na pohřbu v Brně. O návštěvě gestapáků byl zavčas informován. Jeho teta Kamila Navrátilová (ročník 1877) ho varovala prostřednictvím jeho bývalé manželky Anežky Navrátilové, rozené Gottwaldové (ročník 1900), která pracovala jako poštovní asistentka v Želetavě. Odvážný, nezištný a zřejmě i rychlý zákrok dvou blízkých žen umožnil Rajmundovi uprchnout. Vydal se do jižních Čech, kde pobýval u několika osob, mj. v Třeboni u svého bratra Jana (ročník 1897) a jeho ženy Bohumily (ročník 1903). Dne 27. 5. 1942 byl v Praze spáchán atentát na Heydricha. Zhruba v této době se Rajmund Navrátil vydal zpátky na Moravu. Jeho pomocníci z jižních Čech byli popraveni 14. 6. 1942 v Táboře. Bylo jich celkem sedm a řadili se mezi ně též Jan a Bohumila Navrátilovi. Wittner, gestapák z Českých Budějovic, po válce vypověděl, že byli na Navrátilův pobyt v jižních Čechách upozorněni kolegy z Olomouce. Období druhého stanného práva, které bývá často označováno i jako heydrichiáda, postihlo rovněž Anežku Navrátilovou (15. 6. 1942), Kamilu Navrátilovou (30. 6. 1942) a Anežku Tesaříkovou (ročník 1908, popravena 3. 6. 1942), která pracovala v zahradnictví Rajmunda Navrátila a měla s ním prý těsně před jeho útěkem poměr. Všechny čtyři ženy opustily svět během 28 dní (3. 6. - 30. 6. 1942). Až na Bohumilu byly zastřeleny v Kounicových kolejích v Brně. Kamila Navrátilová přišla násilně o život ve věku nedožitých 65 let. Byla vůbec nejstarší ženou popravenou za druhého stanného práva v Brně. Někdy ji publicisté označovali jako Rajmundovu matku, byla však jeho tetou a později rovněž nevlastní matkou. Rajmundův otec si totiž postupně vzal za ženy dvě sestry. Anežka Navrátilová se v roce 1940 s Rajmundem rozvedla. O to více se musí ocenit její pomoc, kterou poskytla bývalému manželovi. O život přišla ve věku 42 let. Anežka Tesaříková byla zastřelena dva měsíce před oslavou svých 34. narozenin. Život Bohumily Navrátilové vyhasl ve věku 38 let. Jak se cítil Rajmund Navrátil, když se postupně dozvídal o tragických koncích svých blízkých, k nimž patřil i jeho bratr Jan, není těžké uhodnout.

Rajmund Navrátil zuření nacistů během heydrichiády přečkal. Zásluhou řady osob z mnoha míst střední Moravy, k nimž většinou patřili zahradníci, se ukrýval až do 13. 10. 1943, kdy byl zatčen v Kloboukách u Brna. Zvláštní soud při Německém zemském soudu v Brně soudil v únoru 1944 třicet osob za podporu poskytnutou Rajmundu Navrátilovi. Trest smrti byl nakonec vyměřen „jen“ čtyřem osobám včetně R. Navrátila. Tato skutečnost ostře kontrastuje s osudy osob, které byly za totéž odsouzeny v červnu 1942 k trestu smrti. Rajmund Navrátil, jeho bratranec Jan Rumplík z Dřínova, kamnář a hrnčíř Bohumil Venclík z Tovačova a zahradník František Vrána z Drahotuší byli popraveni gilotinou dne 26. 5. 1944 v Praze na Pankráci. Rajmund Navrátil byl popraven den před svými 52. narozeninami (často se sice uvádí, že se narodil 26. 5. 1892, ovšem podle matriky se narodil o den později). 

O Rajmundu Navrátilovi se po válce šířily v Kojetíně různé fámy. Atraktivní jsou zvěsti o jeho údajném obsluhování vysílací stanice, kterou prý těsně před svým útěkem předal Jaroslavu Raškovi, který byl rovněž zapojen do odboje (více údajů k této historii viz publikace Kojetín v období protektorátu, s. 42). Dokonce se tvrdilo, že vinou R. Navrátila bylo zbytečně popraveno 91 osob. Toto vysoké číslo se však vztahuje na všechny osoby, které byly popraveny v souvislosti s výsadkem S 1/R. Navrátil drtivou většinu těchto odbojářů vůbec neznal. Na druhé straně ani 13 osob, které byly za podporu jeho osoby popraveny v červnu 1942 a v květnu 1944, není malé číslo. Jednalo se ale o oběti nelidského nacismu, nikoliv Navrátila. Jejich vyzrazení bylo zapříčiněno chybami více osob. Rajmund Navrátil se každopádně zapojil do druhého národního odboje a to v době, kdy byla porážka nacistického impéria v nedohlednu. Stejně jako ostatní účastníci odboje zasluhuje naši úctu za svůj statečný postoj.