Nově v prodeji na informacích VIC!

Turistická vizitka - Sifon u Uhřičic (CZ-4632) - unikátní vodní křižovatka z roku 1908, kde Mlýnský náhon podtéká pod řekou Valovou. Největší technická památka svého druhu v Evropě, 110 let.

Sifon u Uhřičic - Křižovatka řek

Zajímavá technická památka z roku 1908, největší svého druhu v Evropě.

Zajímavost, o jaké málokdo ví, se nachází na pravém břehu řeky Moravy v katastru obce Uhřičice u Kojetína. Najdete ji asi dva kilometry severně za obcí a je to stavba, která řeší překřížení řeky Valové s mlýnským náhonem. Této stavbě se říká Sifon a byla zbudovaná před sto deseti lety, v roce 1908. Zajímavé na této stavbě postavené z betonu je, že mohutnější mlýnský náhon podtéká pod dnem řeky Valové.

Mlýnský náhon byl v minulosti uměle zbudovaný a vytékal z řeky Moravy u Bolelouce. Poháněl po toku několik mlýnů a vléval se zpět do Moravy pod Lobodicemi. V roce 1583, rok po smrti pana Vratislava z Pernštejna, pána na Tovačově i Kojetíně, byl mlýnský náhon prodloužen, aby mohl dodávat vodu i na kojetínský mlýn. Přechod přes řeku Valovou vyřešili tehdejší stavitelé překlenutím řeky Valové dřevěným korytem (tzv. vantrokami), širokým 10,5 metrů. V 80. letech 19. století bylo dřevěné koryto nahrazené železným. Velkým nedostatkem ale bylo, že mezi dnem řeky Valové a korytem byla mezera jen 1,3m, takže větší přítok vody byl tím bržděn. Roku 1886, dne 15.10 se konalo komisionelní řízení za přítomnosti okresního komisaře hraběte Marschala, komise zjistila, že vantroky jsou hlavní příčinou vystupování vody z řečiště Valové a záplavami okolí s následnými škodami.

Z těchto důvodů byla Moravským zemským sněmem v Brně navržena a schválena úprava řeky Valové od mostu na okresní silnici mezi Bedihoštěm a Hrubčicemi až ke vtoku do řeky Moravy. Na provedení regulace byl v roce 1907 povolen zemský příspěvek 60.778 K v tehdejších měně a tento obnos byl převedený do rozpočtu stavby.

Autoři projektu vyřešili úkol skutečně originálně. Při regulaci řeky Valové bylo stanoveno, že její průtok v řečišti musí být volný a nepřerušovaný, aby voda při vysokém stavu volně protékala. Z toho důvodu naplánovali, že mlýnský náhon se stále stejným průtokem bude řeku Valovou podtékat. Křižovatka byla provedena dvěma betonovými tunely pod novým řečištěm řeky Valové, kterými voda mlýnského náhonu nyní protéká dál na mlýn v Kojetíně. V našich poměrech i v rámci Rakousko-Uherska, to bylo dílo ojedinělé, které postavila stavební firma Pittel Brausewetter. Na stavbě pracovali domácí dělníci z celého okolí. Stavba stála 50.000 K v tehdejší měně a byla dokončena v listopadu roku 1908. Uvedení Sifonu do provozu se konalo za přítomnosti vládního zástupce, několika inženýrů a místních občanů.

Další křižovatka na mlýnském náhonu asi 800 m po proudu od Sifonu je koryto pojmenované Vantroky. Pod tímto korytem je odpadní kanál z obce Uhřičice. Na tento kanál je napojený odvodňovací kanál ze Sečných luk a Zábrodí. Oboje teče do řeky Moravy. Původní dřevěné koryto bylo nahrazené v roce 1923, nákladem společností českých mlynářů, za koryto betonové. V hrázi vedle mlýnského náhonu je na odpadním kanále stavidlo, které se zavírá při hrozící záplavě z řeky Moravy, aby se zabránilo zpětnému toku vody z řeky Moravy a zaplavení obce Uhřičice.