Vladislav Chytil (1885 - 1943)

oběť fašismu

Narodil se 27. června 1885 v Kovalovicích u Kojetína. Byl dělníkem cukrovaru v Kojetíně. Tichý, nenápadný, skromný člověk, ženatý, bezdětný a právě proto měl ve velké lásce děti nezaměstnaných, které vždy finančně podporoval.

Pro své komunistické přesvědčení byl 15. května 1940 zatčen a uvězněn. Zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi dne 25. února 1943.


Stanislav Masar (1902 - 1943)

oběť fašismu

Narodil se 1. května 1902 v Kojetíně. Byl sezónním dělníkem v cukrovaru v Kojetíně, dosti pro své komunistické přesvědčení bez zaměstnání. Sám se politicky vzdělával a vlastní pílí se vypracoval až na tajemníka okresního vedení KSČ. Po několikaletém působení v Kojetíně byl přeložen do různých měst Moravy a Čech.

Pro svou ilegální činnost byl gestapem zatčen a uvězněn v Praze na Pankráci a 11. listopadu 1943 zastřelen v Praze - Kobylicích.


Ondřej Pecha (1891 - 1944)

oběť fašismu

Narodil se 15. listopadu 1891. Byl zaměstnán v cukrovaru v Kojetíně. Byl činný jako odborový pracovník, neúnavný bojovník za práva pracujících, předseda závodní rady a opora sezónního dělnictva cukrovaru.

Byl předsedou Svazu proletářských bezvěrců, člen okresního vedení v Kojetíně, první náměstek starosty Kojetína. Tvrdě bojoval v městském zastupitelstvu za chléb a práci pro nezaměstnané.

Za první republiky byl několikrát žalářován za svou politickou a odborářskou činnost.

Za protektorátu byl gestapem uvězněn v Dachau a Buchenwaldu. S podlomeným zdravím brzy po návratu z koncentračních táborů, 8. listopadu 1944 zemřel.


Jan Peštuka (1906 - 1941)

oběť fašismu

Narodil se 2. května 1906 v Kojetíně, vyučil se tesařem. V roce 1921 vstoupil do Komunistického svazu mládeže. Po jeho zákazu působil v roce 1923 při zakládání mládeže při KSČ v Kojetíně. Byl velmi nadaný a inteligentní. Jako dobrý řečník byl vysílán na veřejné schůze, které organizoval krajský sekretariát mládeže. Byl také členem krajského výboru Komunistického svazu mládeže v Přerově jako redaktor mládežnického časopisu Mladý komunista.

V říjnu 1926 byl zvolen do funkce krajského důvěrníka komunistické mládeže v Přerově. V roce 1927 byl povolán do ústředí mládeže v Praze, kde redigoval Pravdu mládeže.

Vystupoval proti oportunistickým názorům sociálních demokratů a odhaloval pravou tvář fašismu. Po V. sjezdu KSČ aktivizuje organizace strany. Byl pronásledován buržoazní policií pro nekompromisní postoj k Sovětskému svazu. Byl také literárně činný v komunistickém tisku.

V roce 1929 zastával funkci krajského sekretáře KSM v Brně a od roku 1930 přešel do funkce organizačního vedoucího KSČ v Ostravě. V roce 1932 byl povolán do Prahy, kde působil v I. kraji KSČ. Později přešel do ÚV KSČ na organizační úsek. Působil též v redakci Rudého práva v době Fučíkově.

V roce 1938, kdy KSČ přešla do ilegality, měl na starosti spojovací služby a prověřování kádrů.

Stal se členem prvního ilegálního ÚV KSČ, ale v roce 1940 byl spolu s ostatními zatčen gestapem a 12. února 1941 odvlečen na Pankrác. V pověstných mučírnách na Pečkárně byl vyslýchán a mučen a 29. září 1941 zastřelen v Praze-Kobylisích.


František Šmejdovec (1899 - 1943)

oběť fašismu

Narodil se 13. ledna 1899 v dělnické rodině v Kojetíně. Dělníkem zůstal až do své smrti.

Od roku 1921 byl okresním vedoucím proletářské tělovýchovy a Komsomolu, od roku 1923 členem okresního vedení KSČ v Kojetíně a krajského vedení v Olomouci. Byl také členem rady obecního zastupitelstva v Kojetíně.

Měl neobyčejně krásný vztah k mladým lidem a jako náčelník Federace dělnické tělovýchovné jednoty v Kojetíně a později v JPT, vycvičil řadu špičkových cvičenců.

Jako člen ilegálního vedení KSČ a za rozmnožování letáků byl zatčen gestapem a 12. ledna 1943 v koncentračním táboře ve Wohlau popraven.


Zikmund Šmejdovec (1897 - 1943)

oběť fašismu

Narodil se 5. března 1897 v Kojetíně, bratr Františka Šmejdovce.

Byl znám jako neúnavný kolportér rudého tisku. Dlouhá léta za první republiky i za okupace se staral o rozšiřování rudého tisku a ilegálních letáků v okolí Kojetína. V době první republiky poskytoval nezaměstnaným noviny zdarma.

Pro rozmnožování a rozšiřování letáků byl gestapem zatčen a umučen v koncentračním táboře v Briegu dne 22. června 1943.


Jan Štefek (1893 - 1942)

oběť fašismu

Narodil se 7. března 1893 v Kojetíně, byl knoflíkářem. Měl malou dílničku, kde se scházela skupina "Sever" (V Kojetíně pracovaly dvě skupiny nezávisle na sobě - "Sever" a skupina"Jih", která se scházela nejdříve v hostinci U Stejskalů v ulici Padlých hrdinů a pak u Eduarda Zapletala. Obě skupiny byly prozrazeny a členové zatčeni. Většina zahynula v koncentračních táborech.) k poradám o ilegální práci, při roznášení ilegálních letáků a novin, hlavně na venkov.

Gestapem byl zatčen a odvlečen do koncentračního tábora ve Flossenburgu, kde 17. prosince 1942 zahynul.


Eduard Zapletal (1900 - 1940)

oběť fašismu

Narodil se 20. července 1900 v Kojetíně. Ženatý, chudý, nezaměstnaný dělník, otec dvou dětí přechodně pracoval jako pomocný dělník u různých stavitelů v Kojetíně.

Byl členem okresního vedení KSČ v Kojetíně. Politicky nepřestal pracovat ani po zákazu KSČ za protektorátu. Byl první, kdo byl gestapem 29. března 1940 zatčen, odvlečen do Olomouce, kde byl při výslechu bestiálně mučen. Když neohroženě hájil své názory a předpověděl porážku nacistů a vítězství Rudé armády, rozzuření gestapáci jej 3. dubna 1940 ubili. Pohřben byl 5. dubna 1940 v Kojetíně.


Vincenc Zezula (1900 - 1942)

oběť fašismu

Narodil se 31. března 1900 v Kojetíně, ženatý, dlouho nezaměstnaný dělník.

Pro ilegální činnost byl 15. května 1940 zatčen, vězněn a vyslýchán v Olomouci, na Mírově, v Kroměříži, v Brně, ve Vratislavi a nakonec převezen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde byl 22. srpna 1942 popraven.


Emil Zlámal (1911 - 1942)

oběť fašismu

Narodil se 4. prosince 1911 v Kojetíně, byl členem Komsomolu a velmi agilní při rozšiřování ilegálního tisku. Za tuto činnost byl gestapem zatčen a uvězněn v koncentračním táboře ve Wohlau, kde 16. července 1942 zahynul.